Byl první evropský moderní člověk Brňák? Na tuto otázku se snaží odpovědět archeologové pracující na poli za Líšní. Chtějí určit stáří nalezeného šperku z ulit. Mohou tak prokázat, že na území dnešního Brna před víc než čtyřiceti tisíci lety žili už moderní lidé. Jako první na kontinentu.

Jak Brněnský deník Rovnost zjistil, tým vědců z České republiky, Austrálie, Španělska a dalších zemí pracuje na místě od začátku tohoto týdne. „Našli jsme kamenné nástroje a několik provrtaných ulit, které mohly sloužit jako náhrdelníky či přívěsky. Jeden byl i potřený okrem," sdělil Rovnosti archeolog Ondřej Mlejnek.

Protože se v agresivní půdě nedochovaly žádné kosti, nelze jednoduše určit, jestli objevené nástroje vyrobili moderní lidé či neandrtálci. „Neandrtálci šperky nevyráběli, takže nález je nepřímý důkaz toho, že už tehdy tady žili moderní lidé," argumentoval Mlejnek.

K jeho teorii o příchodu prvních evropských moderních lidí do Líšně je skeptický vedoucí brněnského ústavu Anthropos Martin Oliva. Podle něj žili v Líšni a okolí Brna spíš neandrtálci. „Vyhovovalo jim, že v jižní části Moravského krasu jsou stálé vodní zdroje a zároveň je to blízko k jihomoravským nížinám. Stránská skála je navíc dobrý zdroj rohovce," vysvětlil Oliva.

Kamenné nálezy z rohovce pocházejícího ze Stránské skály připisují archeologové kultuře zvané bohunicien. Dostala jméno po brněnských Bohunicích, kde vědci objevili kamenné nástroje. „Rád se tím chlubím, ale kromě názvu nám to nic nepřineslo," řekl tamní starosta Antonín Crha. Ať už odborníci najdou v Líšni cokoli, kulturu podle toho nepřejmenují. „Pokud ale objeví něco významného, můžeme uspořádat výstavu," podotkl starosta Líšně Břetislav Štefan.

Výzkum potrvá další dva týdny. Stanovení stáří nálezů komplikuje fakt, že je objevili v malé hloubce. „Je důležité prověřit, jestli se nepromíchaly vrstvy a šperky a nástroje nejsou z různých období," přiblížil Mlejnek. Naleziště mezi Líšní a Podolím objevili archeologové už na počátku minulého století.