VYBERTE SI REGION

Bystrčtí chtějí obnovit místní hřbitov. Po krizi

Brno-Bystrc - Jedné z největších brněnských čtvrtí chybí vlastní hřbitov. Snahy místních o obnovu toho původního narážejí zatím na problémy s pozemky a s penězi i na přísné předpisy.

5.12.2010 2
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/archiv

S pětadvaceti tisíci obyvateli předčí brněnská Bystrc leckteré okresní město. Přesto mohou její obyvatelé závidět mnohým vesnicím. Městské části totiž chybí hřbitov. Přitom ještě do sedmdesátých let se v Bystrci pohřbívalo. Hřbitov mezi Vondráčkovou a Odbojářskou ulicí si velká část místních obyvatel přeje nyní obnovit.

„Místo se nyní využívá jako park. V zemi však stále leží pozůstatky mrtvých. Nikdo je nepřenesl jinam. Je tam sice zakázané venčit psy, ale lidé pietu nedodržují. Mladí už k tomu nemají vztah,“ uvedl bývalý starosta Bystrce Svatopluk Beneš.

Podle něj je přitom obnova starého pohřebiště nejlepší varianta, jak dopřát Bystrckým místo posledního odpočinku. „Místo má historickou hodnotu a už z minulosti vyhovuje mnohým předpisům. I poloha uprostřed obce je příznivá. Lidé si tam najdou cestu častěji než někam na okraj,“ myslí si Beneš.

Bývalý starosta chce hřbitov prosadit i po svém odchodu z vedení čtvrti. „Chci založit občanské sdružení, které bude na obnovu tlačit. Musím sehnat tak pět pracovitých spolupracovníků a pak se to může podařit. Pokud bude opravdu zájem, hřbitov můžeme mít nejpozději do osmi let, možná už do čtyř,“ řekl Beneš.

Zrušený hřbitov se v Brně podařilo obnovit poprvé a naposledy jen v roce 1999 v Komíně. Přispělo k tomu občanské sdružení Společnost pro obnovu hřbitova v Komíně.

Nesnadné řešení

I Bystrčtí podobnou snahu vítají. „Mít své blízké pár minut od domu je lepší než cestovat na druhý konec města. Tam se člověk někdy dostane jen na Dušičky,“ řekl například Roman Slavík.

Starosta Bystrce Vladimír Vetchý přílišný optimismus mírní. „Obnova hřbitova je zatím spíše námět pro diskuzi. Je to dlouhodobá záležitost, zatím nemáme ani vytipované místo. Samozřejmě chápu všechny, kteří volají po pietním místě. Ale teď v době krize máme jiné priority, třeba investice do škol, do domů s pečovatelskou službou,“ upozornil Vetchý.

Hned ovšem zdůraznil, že obnova hřbitova na původním místě je nepravděpodobná. „Byl by tam vhodnější spíš anglický park, v němž lidé zachovají pietu k pohřbeným,“ řekl Vetchý.

Za pravdu mu dává ředitel Správy hřbitovů města Brna Marek Šamšula. „Obnova je nereálná. Bývalý hřbitov je dokola obestavěný, už neexistuje ani ochranné pásmo kolem něj, nesplnil by hygienické podmínky,“ uvedl Šamšula.

Najít nové vhodné místo pro hřbitov v Bystrci se zatím nikomu nepodařilo. „Vedení městské části uvažovalo o území mezi Bystrcí a Žebětínem, jenže tam je nestabilní podloží. Navíc tam hřbitov nedovoluje územní plán,“ podotkl Šamšula

Dodal, že v Brně je prozatím volných hrobů dost a město proto další hřbitovy ke stávajícím jedenácti neplánuje. „Problém je jen v tom, že lidé nemohou už pohřbívat v místě bydliště. Hřbitovy v Líšni, Slatině, Jehnicích, a hlavně v Soběšicích jsou plné,“ upozornil ředitel hřbitovní správy. Jmenované hřbitovy se podle něj město chystá alespoň rozšířit.

Autor: Petr Jeřábek

5.12.2010 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

OBRAZEM: Letohrádek Mitrovských vystaví betlémy z Peru i Mexika

Brno – Více než sedmdesát betlémů z exotického Peru, Mexika, či Keně, ale i ty z evropské a české produkce, si můžou zájemci prohlédnout od soboty v Letohrádku Mitrovských u brněnského výstaviště.

Převadeč vecpal do auta 6 migrantů. Na hranici u Mikulova je chytili policisté

Mikulov – Šest mladíků íránského a iráckého původu a jednoho převadeče zadrželi cizinečtí policisté na bývalém hraničním přechodu v Mikulově na Břeclavsku. Zkontrolovali osobní auto značky Hyundai pětadvacetiletého Rumuna a jeho pět spolujezdců. „V zavazadlovém prostoru policisté našli další ukrytou osobu. Muži ve věku sedmnáct až jednadvacet let neměli u sebe platné doklady," informovala v pátek o kontrole z úterý policejní mluvčí Štěpánka Komárová.

Záhadu oslabené imunity odhalili brněnští odborníci

Brno – Proč jsou někteří lidé náchylnější k infekcím a alergiím? Na tuto otázku možná našli odpověď vědci z Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. „Zhruba dva z tisíce Evropanů mají poruchu imunity s názvem selektivní deficit IgA. Kvůli němu častěji onemocní autoimunitními chorobami. Doposud nikdo netušil, jak nemoc vzniká," popsala Ema Wiesnerová z tiskového odboru univerzity.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies