VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Být neviditelný? Brněnský vědec ví, jak na to

Brno - Tomáš Tyc z brněnské Masarykovy univerzity přišel na způsob, jak zahalit předměty do neviditelného pláště. Zatím jen teoreticky.

20.1.2009 2
SDÍLEJ:

Obrázek zachycuje obtékání předmětu světlem v zakřiveném prostoru.Foto: archiv Tomáše Tyce

Mít tak neviditelný plášť! O kouzelné rekvizitě z pohádek snil někdy v životě nejspíš každý. Představy žáků, kteří neumějí ve škole při zkoušení, či scénáristů sci­fi filmů přiblížil skutečnosti výzkum vědce Tomáše Tyce z brněnské Masarykovy univerzity. Se svým skotským kolegou přišel na způsob, jak udělat předmět neviditelným.

Výsledky vědeckého bádání zveřejnil na začátku ledna prestižní časopis Science. Tyc a jeho kolega Ulf Leonhardt ze skotské univerzity v St. Andrews popsali princip, jak by musel vypadat materiál, který by umožňoval splynout s okolím. „Přišli jsme na to, jaký by měl být obal, ve kterém by byl předmět neviditelný. Vyvinuli jsme ale jen teorii. Zhotovení obalu z vhodného materiálu už je na jiných vědcích. Jeho objev je však reálný,“ přiblížil výsledky bádání Tyc.

Neviditelný obal zatím mohou dostat jen věci, které se nehýbou. „Podle našeho postupu bychom předmět ukryli do duté koule, která by byla zhotovená z materiálu se speciálními vlastnostmi a byla by dost tlustá. Paprsky světla by se po dopadu na ni ohnuly a přešly by po ní, aniž by se odrazily. Pro lidské oko nebo radar by tak byla celá koule neviditelnou,“ vysvětlil brněnský fyzik.

S kolegou Leonhardtem tedy vytyčili podmínky, za jakých bude věc neviditelná. Aby někdo mohl jejich teorii využít, musí vědci najít vhodný materiál, ze kterého kouli vyrobí. „Šlo by to za použití takzvaného metamateriálu. Ten se skládá ze statisíců mikroskopických kovových drátků s izolanty, které dohromady vytvářejí velice jemnou strukturu. Na jeden milimetr může připadat i dva tisíce drátků. Jejich fyzikální vlastnosti by pak umožnily, aby se kolem nich paprsky světla ohnuly,“ uvedl Tyc a dodal, že vrstva tohoto krycího materiálu musí být tak tlustá, jak velký je samotný předmět, který se má stát neviditelným. I proto zatím nemůže objev sloužit k ukrývání celých budov. Výsledky výzkumu ale ukazují, po jaké cestě se mají badatelé ubírat.

Tvůrci průkopnické teorie nechtějí, aby jejich objev využívali vojáci. „Chápeme, že poté, co jsme výsledky výzkumu zveřejnili, je mohou ostatní vědci využít k jakýmkoliv experimentům. Na vojenských výzkumech se ale přímo podílet nechceme. Pro nás je bádání v oblasti neviditelnosti v podstatě ukončené a pracujeme teď na jiných výzkumech,“ dodal Tyc, který púsobí na Fakultě informatiky a Přírodovědecké fakultě.

Autor: Kateřina Slámová

20.1.2009 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Nanejvýš dva posty. Kouč Habanec má o zbytku sestavy jasno

Brněnské podzemí. Ilustrační foto.

Nové trasy v podzemí mají zpoždění

Brněnská trať je rychlá a zábavná, řekl český šampion Kulhavý

Brno /FOTOGALERIE/ – Absolutní špička se představila o víkendu na brněnské trati nad Anthroposem. Na závěrečný podnik Českého poháru a zároveň Mistrovství České republiky dorazili i olympijský vítěz Jaroslav Kulhavý a Kateřina Nash, kteří vyhráli obě kategorie elite. „Areál v Brně se mi líbí, je to tady super,“ pochvaloval si Kulhavý, který obhájil domácí titul.

V autoškole neuspěje každý druhý. Na vině je i stres

Brno /ANKETA/ - Neuspěl. S tímto verdiktem odchází napoprvé od závěrečné zkoušky v autoškole víc než polovina Brňanů. Podle instruktorů je to kvůli stresu a neznalosti předpisů.

Memoriál Marka Těšíka v beachvolejbalu vyhráli nováčkové Starý a Hojgr

Brno /FOTOGALERIE/ – Sedmnáct dvojic zasáhlo do čtvrtého ročníku Memoriálu Marka Těšíka v beachvolejbalu. Na brněnských kurtech Sport Centra Srbská se nejvíc dařilo nováčkům turnaje Bořivoji Hojgrovi s Petrem Starým, kteří ve finále porazili 2:1 na sety Jakuba Šeráka s Tomášem Kubáskem.

Horu pojmenovali po Brně. Před šedesáti lety

Brno /FOTOGALERIE/ - Byla to trochu partyzánská akce. Když v roce 1957 vyjel do tehdejšího Sovětského svazu zájezd cestovní kanceláře, mezi účastníky bylo i devatenáct horolezců z Brna. Ti se po tajné domluvě s průvodci od zájezdu na dvanáct dní oddělili, aby s ruskými horolezci mohli lézt po Kavkaze. Zdolali několik štítů. V pondělí uplynulo šedesát let od chvíle, kdy vystoupili na do té doby bezejmenný vrchol. Pojmenovali jej Pik Brno. „Na vrchol jsme dosáhli v deset hodin dopoledne,“ říká člen výpravy Arnošt Mader (uprostřed).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení