VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Černé skládky: až desetimilionová pokuta

Jižní Morava - Lednice plná jídla může být pro někoho snem. Pokud však leží mezi pneumatikami a stavební sutí, stává se spíš noční můrou. Zejména pro majitele pozemku, na kterém se objeví.

19.8.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Pavel Korelus

S podobnými případy se při kontrolách černých skládek setkávají brněnští strážníci. Vysoké pokuty přitom hrozí jak těm, kteří se nelegálně zbavili odpadu, tak majitelům pozemků, na kterých nepořádek skončil.

Strážníci v Brně odhalí černou skládku i několikrát denně. „Jen za letošní rok jsme jich našli zhruba sedm stovek. Objevují se na nich ledničky i s jídlem, záchodové mísy či válendy. Často se v posledních letech lidé zbavují výpočetní techniky. Vyhazují staré počítače, tiskárny, monitory, mnohdy i po několika kusech," sdělila mluvčí brněnských strážníků Denisa Kapitančiková.

Největší problémy způsobují skládky radnicím. Ve většině případů se totiž objeví na jejich pozemcích. A radnice je pak musí na vlastní náklady odstranit. „Problémy máme hned v několika místech. Navíc nás trápí skládky, které se prakticky stále objevují u kontejnerů na sídlišti. Lidé prostě objemný odpad vynesou k popelnicím a my se pak musíme postarat o jeho likvidaci," sdělil starosta brněnské městské části Líšeň Břetislav Štefan.

Radnice za likvidaci odpadu zaplatí podle něj zhruba dva miliony korun ročně. „Běžné popelářské auto samozřejmě nepobere například dvoumetrovou skříň," vysvětlil Štefan.

O větší skládky se stará brněnský magistrát. „Evidujeme a likvidujme skládky větší než pět metrů krychlových. Loni jsme odstraňovali zhruba 300 tun odpadu a zaplatili za to tři čtvrtě milionu korun. Letos jsme zatím zlikvidovali necelých 200 tun a z pokladny nám kvůli tomu zmizelo 460 tisíc korun," sdělil mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára.

Podle něj černých skládek od roku 2010 ubývá. „Tehdy jsme odstranili téměř 500 tun odpadků. Za poklesem může stát i to, že firmám můžeme udělit vysokou pokutu. Až desetimilionovou," upozornil Žára.

V ostatních městech na jihu Moravy problémy s černými skládkami také klesají. Například na Blanensku se za poslední týdny objevilo pouze několik pytlů brambor u silnice u Lažánek „Nabídli jsme je zemědělcům, jestli je nechtějí nějak zužitkovat. Zájem o ně neměli, tak jsme je odvezli do kompostárny," řekl vedoucí odboru životního prostředí blanenské radnice Pavel Konečný.

Problémy na Blanensku způsobují spíše nezodpovědní řidiči. „Ročně odklidíme několik tun odpadků z odpočívadel," řekl vedoucí blanenských silničářů Miloš Bažant.

Na Vyškovsku v současnosti řeší problémy se dvěma velkými skládkami. Stavební suť a odpad ze zahrady se objevily nedávno v Pařezovicích. V Ivanovicích na Hané se už několik let objevují odpadky v Hoštické ulici.

Naopak na Břeclavsku likvidovali větší skládku naposledy loni v Kosticích a Hustopečích.

Za nižším počtem skládek může být i dostatek sběrných dvorů v kraji. „Například na Hodonínsku jsme díky velkému počtu dvorů neměli v poslední době hlášenou žádnou černou skládku," uvedla vedoucí krajského odboru životního prostředí Anna Hubáčková.

Na skládky upozorní i telefony

Jižní Morava - Co má dělat člověk, když zahlédne u silnice hromadu stavební suti, pneumatik a starého nábytku? Jednoduše ji vyfotit mobilním telefonem. Ten se pak postará i o pomoc při hledání majitele pozemku, který má povinnost skládku odstranit.

Aplikaci pro telefony, díky níž lze snadno zjistit majitele, nedávno začala zdarma nabízet společnost EnviWeb. „Program umí skládku lokalizovat, popsat jednoduše její obsah a umístit fotografii a další informace o ní na mapu na internetu. To je první krok k tomu, aby co nejrychleji zmizela," sdělil Aristid Franc z EnviWebu.

Aplikace je také provázaná přímo s katastrálními mapami. „Ihned je tedy možné zjistit, komu pozemek patří. Zpracovali jsme i verzi programu určenou obcím. Lidé mohou okamžitě kontaktovat radnici, že na jejich území leží černá skládka. Obec pak buď zajistí její zlikvidování, nebo ho požaduje po majiteli pozemku," vysvětlil Franc.

Zkušební provoz

V Brně už zkušebně službu využívá například radnice Nového Lískovce. Další o ní uvažují. „Je to zajímavá myšlenka. Nemůžeme být pořád všude," uvedl líšeňský starosta Břetislav Štefan.

Ten také uvažuje o pořízení takzvaných fotopastí. „Máme místa, na kterých skládky vznikají pravidelně. Fotopast je zařízení, které při zaznamenání pohybu vyfotí sledované místo. Pomůže tak dopadnout toho, kdo skládku založil. Její pořizovací cena se pohybuje kolem pěti tisíc korun," uvedl starosta.

Síť podobných zařízení chystá také brněnský magistrát. „Ve spolupráci s jednotlivými radnicemi a strážníky jsme připravili na několika místech projekty pro testování fotopastí. Podle letošních výsledků vyhodnotíme, zda projekt využijeme i v dalších letech," řekl mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára.

Místa, kde jsou fotopasti umístěné, strážníci z taktických důvodů nechtějí prozradit.

Jak předejít problému radí Aristid Franc ze společnosti mapující skládky a říká:

Pozemky si lidé musejí hlídat

Brno - Černé skládky obtěžují především majitele pozemků, na kterých vznikají. „Existuje ale několik možností, jak problému předejít," říká Aristid Franc ze společnosti EnviWeb, která vyvinula mobilní aplikaci pro nahlášení skládek.

Kde černé skládky nejčastěji vznikají?

U slepých silnic vedoucích do přírody, v příkopech nebo v okolí chatových osad a starých opuštěných skladů a továren.

Co mají dělat lidé, kteří na takovou skládku narazí?

Oznámit ji okamžitě na policii nebo příslušnému obecnímu úřadu. Mohou také dát podnět na Českou inspekci životního prostředí.

Kdo je za skládku a její odstranění odpovědný?

Pokud se nepodaří chytit pachatele, je to majitel pozemku. Člověka, který skládku založil, může taková věc přijít velmi draho, v extrémním případě skončí za mřížemi.

Jak se mohou majitelé pozemků zakládání skládek bránit?

Pravidelnou kontrolou svých pozemků, fotopastmi, kamerovými systémy, spoluprací s policií i radnicemi. Zneužívaná místa by také měli oplotit a příjezdové cesty osadit závorami. Pokud je to možné, domluvit se se sousedy a navzájem si pozemky hlídat.

Co mají dělat, když skládku na pozemku objeví?

Pokud je skládka větší a je podezření z poškození cizí věci, nahlásit policii. Měli by ji vyfotit a co nejrychleji odstranit. Doklady o likvidaci a fakturu si nechat pro případ, že se najde pachatel.

Chybí podle vás něco v systému sběrných dvorů?

Informace o možnostech likvidace odpadu v jiných jazycích. Původci skládek jsou totiž mnohdy i málo informovaní cizinci.

V přírodě se válí klávesnice i hračky, říkají dobrovolníci

Brno - Plechovky, plastové lahve, obaly od čokolády. Dokáží jimi naplnit desítky igelitových pytlů za jediný den. Kdo? Dobrovolníci, kteří se snaží udržovat přírodu v okolí svých domovů čistou.

V Brně existuje mnoho sdružení, která pravidelně pořádají takové úklidy. Například v brněnské Slatině se o pořádek na Stránské skále starají lidé z pobočky domu dětí a mládeže Junior. „Každý rok se na konci jara domluvíme, že tuto přírodní památku uklidíme. Od radnice jsme dostali například igelitové pytle a rukavice," říká Eva Matušková ze slatinské pobočky Junioru Fantázie.

S téměř stovkou dobrovolníku tam uklízeli koncem dubna. A nestačili se divit, co všechno našli. „Povalující se oblečení, klávesnice, části počítačů, ale i spoustu rozbitých hraček," popisuje Matoušková.

Stránská skála je oblíbené výletní místo Brňanů. I proto tam děti našly stovky odhozených plastových lahví, mnohdy ještě s pitím uvnitř. „Odpadky jsme naplnili celý velký kontejner," doplňuje Matoušková.

Do úklidu Stránské skály se letos Fantázie pustila už několikátým rokem. „Určitě ale ne naposled. Po zkušenostech, jak může být toto úžasné místo zaneřáděné, se tam vrátíme i příští rok. Přivítáme samozřejmě i další lidi, kterým není lhostejné to, jak skála vypadá," říká Matoušková.

Podobné akce v Brně pořádají i další sdružení. Například o čistotu lesů v Kohoutovicích se pravidelně starají tamní skauti. „Každý rok vybereme jedno místo, které společně uklidíme. Letos to byl například les nad studánkou Blaženkou v Libušině údolí. Úklid jsme letos pořádali už pošesté. Pracovní pomůcky a následný odvoz odpadků zajišťuje kohoutovická radnice," řekl skautský vedoucí Martin Kyselák.

Akce se letos zúčastnil i Jiří Nademlýnský. „Na jaře jsem šel na kopec s dětmi na procházku a z nepořádku se mi udělalo špatně. Rozhodl jsem se s tím něco udělat a nabídka skautů mě oslovila. Nikdo jiný totiž odpadky neuklidí. A než se jen dívat a stěžovat si, je lepší vzít si rukavice a pustit se do práce. Chci tímto způsobem pomáhat i na dalších místech v Brně a okolí," tvrdí Nademlýnský.

První příležitost bude mít už tuto sobotu v sousedním Novém Lískovci. Tamní radnice totiž pořádá úklid lesoparku nad Raisovou ulicí. „Sejdeme se v devět hodin ráno. Aby vše nebylo pouze o práci, čeká na účastníky i soutěžní odpoledne a večer koncert bluegrassové kapely Svaťa Kotas Band," láká zájemce novolískovecký místostarosta Jan Privarčák.

Zájemci se také při promítání dokumentu Interpelace dozvědí o historii lesoparku. „Připravili jsme i fotografickou soutěž o nejlepší snímek tam

Autor: Jan Spěšný

19.8.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Miloš Zeman.

Zeman na jižní Moravě: setkání s prezidentem odmítli i lidovci

Autor a režisér Arnošt Goldflam.
11

Divadlo Bolka Polívky uvede Hrůzu v Brně, grotesku Arnošta Goldflama

Univerzity vs plagiátoři. Za napsání prací zaplatí studenti ročně 200 milionů

Brno – Opisování z webu nebo kupování diplomových prací podvádění při psaní vysokoškolských textů nikdy nebylo snazší než dnes. Na současné problémy plagiátorství se zaměřili odborníci z devětačtyřiceti zemí světa. Diskutují o nich od úterý na konferenci na Mendelově univerzitě v Brně.

Konec špílmachrů v Brně. Po Poláchovi odchází Zavadil

Brno – Na ně se chodí dívat fanoušci, spoluhráči spoléhají na jejich umění, rozhodují utkání. Fotbaloví tvůrci hry, pro které se vžil z němčiny převzatý výraz špílmachři, předkládají divákům nejkrásnější momenty. Jenže jejich doba odeznívá a nejspíš končí také jejich éra ve Zbrojovce.

Čtyři návrhy kuchyně, která bude součástí obýváku

Manželé stojí před rozhodnutím, zda koupit byt. Bojí se totiž, že se jim do jedné místnosti nemůže vejít kuchyň, jídelní kout i obývák. Od toho je tu naše designérka Bára, která ukáže, že i na malém prostoru lze skloubit více funkcí.

Šaty mají duši, říká návrhářka. Její modely oblékají i top tanečnice Portugalska

Brno /FOTOGALERIE/ – Každý model je originál, říká pětadvacetiletá Kateřina Šmejkalová z Brna, která navrhuje šaty pro nevěsty, tanečníky i celebrity. „Šaty mají svou duši a hodně záleží na tom, kdo je nosí," upřesňuje žena.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies