Na programu jsou takzvané Pohádkové Vánoce. „Na Špilberku se totiž koná výstava s názvem Hádám, hádám pohádku od ilustrátorky Vlasty Švejdové a Pohádkové Vánoce tvořily její hlavní doprovodný program. Hádanková hra děti provází velkým nádvořím i zimní výstavou. Všude už jsou pro děti připravené pohádkové postavičky. Děti je mají najít a poznat, ze které pohádky na Špilberk přišly," popisuje jeden z organizátorů Michael Kalábek a upravuje si vlastní kostým.
Převlékl se za Hloupého Honzu. „Dětem říkám, že jsem dostal ranec buchet, vyhnali mě do světa, abych něco zkusil, nejsem úplně chytrý, ale přesto jsem dostal princeznu. To už je většinou trkne a řeknou: Hloupý Honza! I když některým menším třeba našeptávají rodiče," říká Kalábek s nadšením, i když už na jednom místě stojí několik hodin.
Zima mu prý v kostýmu není. „Dětí chodí i přes deštivé počasí. Jsem rád, že je pár kapek deště neodradilo," hodnotí.
Poznat Hloupého Honzu má ale problém například dcera Martiny Hemalové. „Přišli jsme se na akci podívat hlavně kvůli malé. Pohádky máme rádi a sledujeme je, hlavně ty české. K Vánocům podle nás prostě patří. Malé byly tři roky a většinu pohádek zná. Její nejoblíbenější je Šípková Růženka a Budulínek na hrášku," říká hrdě pyšná matka a doufá, že v hádání budou úspěšní, aby dostali i drobnou odměnu.
Děti jsou jako u vytržení a neví kam s očima. Na plácku salutuje skupina vojáků. „Na rameno zbraň. Neukazuju, neptám se, nemluvím a cvičím," velí důstojník. Vedle se na ně usmívá Červená karkulka nebo jim o kousek dál rukou kyne král s královnou. „Jsme zvyklí, že je podobná akce tady na Špilberku vždy první nebo druhý prosincový víkend. Už jsme tady měli třeba Čertovské Vánoce a Mikulášskou zabíjačku. Jeden den prostě žijeme v pohádce," shrnuje ve volné chvilce král Radim Dufek.
Čas na oddych ale moc nemá. Král je podle něj nejoblíbenější postava a všichni se s ním chtějí fotit. „Mám na sobě plášť podšitý hermelínem, korunu a vedle sebe královnu. Příprava mi ale zabrala chvilku. Kostýmy pochází buď z hradu nebo je máme půjčené z divadla. Oblékám je už víc než třicet let," vysvětluje Dufek a věnuje se dál svým malým poddaným.
Najednou odbíjí třetí hodina a král velí k odchodu. Děti teď čeká představení Čert a Káča uvnitř hradu. Kolem miniaturního pódia všechny sedí, ani nedutají. „Já se na to ani nemůžu dívat," odvrací zrak malý chlapec a zakrývá si oči, když se zpoza opony ozve zlověstné zablekotání.
Čert ale předvádí kvůli malým dětem spíš komické představení a často ho vtipnou replikou usazuje také Káča. „Uháněj pryč od našeho hradu, Čerte. Ty jsi ještě tady? Ruce vzhůru," poroučí Káča Čerta ven velkým deštníkem.
Ve volných chvílích mezi různými představeními zkoumají děti útroby hradu. Čeká na ně třeba starodávná dílna. Předení na stroji si zamyšleně zkouší například dcera Lenky Provazníkové Zuzana. „Mám tady dnes dvě dcery. Předení na stroji je hodně baví, dostaly se k němu poprvé. Holky se sem hodně těšily, vyzkouší si nejspíš všemožné soutěže a dílny. Je to zpříjemnění adventního víkendu. Určitě si akci užijeme," slibuje Provazníková.
Hned vedle je pro děti připravená taky výtvarná dílna. „Máme tady vystavenou galerii, která souvisí s právě s Vánocemi a pohádkami. V samotné dílně děti vytváří třeba vánoční pohlednice, aby je poslaly třeba babičce nebo někomu známému k Vánocům. Kromě toho zapojují fantazii u výroby origami, při kterém skládají z papíru různé motivy. Jsou tu s nimi i rodiče, ale myslím, že kdyby tady děti nechali samotné, projevily by se víc a nestyděly by se tak," podotýká studentka Karolína Kocourková, která má výtvarnou dílnu na starosti.
V další místnosti je pro malé zvědavce připravený koutek s fotoaparátem. Děti si oblékají různé kostýmy, aby si připadaly jako v opravdové pohádce. „Mami, podívej, našel jsem korunu! Teď ze mě bude pan král a všichni kamarádi mě jen budou poslouchat," hlasitě upozorňuje všechny kolem jeden malý uličník.
Po točitých schodech pak do horních pater zámku přivádí zájemce právě výstava Švejdové, která dala celé akci na Špilberku jméno. Rodiče nostalgicky vzpomínají podle jejích ilustrací na pohádky z dětství. Třeba O veliké řepě nebo O Jeníčkovi a Mařence. „Tu mi často jako malé vyprávěl táta a pokaždé s jiným koncem. A taky přeskakoval odstavce. Ale já jsem ho vždycky prokoukla, " vzpomíná se smíchem Jana Pokorná.
I na tuto výstavu mají děti do patnácti let vstup zadarmo. „Pro rodiče jsme stanovili vstupné devadesát korun," vysvětluje Kalábek. Kolem jedné hodiny dokonce Švejdová pořádá i autogramiádu.
Závěrem dne se nádvořím už jen line vůně opečených špekáčků na ohni, svařeného vína z místních trhů a taky vánoční koncert. Ještě koupit nějaké dárky domů ze stánků. Kolem šesté se rodiče s dětmi rozchází domů. I když podle organizátorů přesné číslo návštěvníků zjistit nejde, protože akce byla zdarma, odhadují, že si Pohádkové Vánoce přišlo užít víc než dva tisíce lidí.