VYBERTE SI REGION

Vědci se přou o peníze na vědu v Brně

Brno (Vizualizace v článku) Projekty CEITEC a CESLAB mezi sebou bojují o miliardy z Evropské unie. Oba je totiž získat nemohou.

14.4.2008 4
SDÍLEJ:

Centrum pro přírodní vědy a medicínu v brněnských Bohunicích.Foto: CEITEC

Balík peněz z Evropské unie na brněnské vědecké projekty má do roku 2015 změnit Brno. K lepšímu. Už teď ale změnil vztahy mezi brněnskými vědci. K horšímu. Rektoři brněnských vysokých škol se totiž rozhádali s vedením Akademie věd.

První chtějí dostat evropské miliardy do Brna na svůj technologický institut CEITEC, druzí prosazují synchrotronovou laboratoř CESLAB. Projekty si vzájemně konkurují. Oba se totiž dostaly do finálního seznamu, ze kterého bude Unie vybírat, komu peníze přidělí. A oba jsou na penězích z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace zcela závislé. Podle expertů je téměř nemožné, aby miliardy získaly oba vědecké záměry.

„Vedení Akademie věd s námi nejdříve spolupracovalo a slíbilo, že na synchrotron přijde řada až poté, co získáme peníze na CEITEC. Tím, že o peníze usilují už teď, se chovají velmi neseriózně,“ prohlásil rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala. Podle něj má navíc projekt synchrotronu jen minimální význam pro region.

Jeho slova dopálila vedení Akademie věd. „Výroky pana rektora mě nemile překvapily. Buď je musí doložit, nebo se omluvit,“ reagoval místopředseda AV ČR Jiří Drahoš.

Rektor Fiala se však omlouvat nehodlá. „Tento způsob komunikace jen stěží povede k rozumnému cíli. Uvítal bych, kdyby vedení akademie upustilo od nedůstojných osobních útoků v médiích,“ uvedl Fiala.

Akademie věd podle Drahoše podporuje oba projekty. Je si ale vědoma, že oba peníze získat nemohou. „Osmnáct miliard do Brna určitě nepřijde. Podle nás je ale CEITEC zbytečně předražený. Kdyby se na něm ušetřilo, měly by oba záměry šanci,“ myslí si Drahoš.

Podle rektora Vysokého učení technického Karla Raise však na projektu ušetřit nejde. „Pan Drahoš nezná detailní strukturu CEITECu, proto jeho tvrzení považuji za účelové. Připravujeme CEITEC už téměř pět let a nejméně jeden a půl roku máme stejné požadavky na peníze na projekt. Za ty budou postaveny budovy a nakoupeny přístroje, které budou sloužit mimo jiné i brněnským ústavům Akademie věd,“ poznamenal Rais.

Z předchozích vyjádření představitelů CEITECu vyplývá, že stavba budov bude stát kolem dvou a půl miliardy korun, na vědecké přístroje připadne osm miliard. To se zdá lidem z Akademie věd přemrštěná částka.

„Je to obrovská částka. Vědecké přístroje navíc velmi rychle zastarají. Některé budou zastaralé už za pět let a budou se muset za obrovské peníze vyměňovat za nové. Oproti tomu náš synchrotron vydrží až třicet let,“ uvedl ředitel Biofyzikálního ústavu Akademie věd Stanislav Kozubek.

I podle něj se dá na CEITECu ušetřit a šanci získat peníze z unie by tak mohly mít oba projekty. „U synchrotronu bohužel rozpočet snižovat nelze. Všechny peníze jsou velmi dobře zdůvodněné a nedá se s nimi nic dělat,“ sdělil.

Ředitel společnosti CEITEC Arnošt Marks je však přesvědčen, že se pánové z Akademie věd mýlí. Drahé přístroje budou mít podle něj vysokou vědeckou hodnotu dlouhou dobu. „Navíc je budou využívat téměř všechny vysoké školy a výzkumné ústavy v Brně. Peníze budou využity mnohem efektivněji, než kdyby si přístroje pořizovaly jednotlivé ústavy či vysoké školy,“ tvrdí Marks.

Oba projekty, které teď stojí v boji o evropské miliardy proti sobě, byly původně propojené. Pak se ale synchrotron z CEITECu oddělil. „CEITEC měl za úkol postarat se o synchrotron a neudělal to. Proto jsme přišli s CESLABem,“ vysvětlil Kozubek.

I přes nynější velké spory zástupci obou vědeckých záměrů připouští, že oba projekty by spolu měly spolupracovat. „Finančně jsou to konkurenční projekty, ale vědecky samozřejmě ne. Oba projekty mohou výborně spolupracovat, z vědeckého hlediska se perfektně doplňují,“ uvedl Kozubek.

Šanci na peníze z Evropské unie má však podle názoru expertů jen jeden projekt. Ten druhý, neúspěšný, by však podle ekonoma a ředitele EU Office České spořitelny Petra Zahradníka mohl využít velkého prostoru v médiích. „Projekt, který neuspěje, se i tak hodně zviditelní, a to může přilákat investory například ze soukromé sféry,“ soudí Zahradník.

Podle něj je navíc velkým vyznamenáním Brna, že se dva projekty, které jsou do něj situované, dostaly do finálního seznamu Evropské unie. „Pro Brno je to skvělá vizitka. Už teď je to výzkumné a vývojové centrum země a tohle mu navíc zvyšuje reputaci,“ uvedl Zahradník.

O tom, který z plánů získá podporu Evropské unie, a tím životně důležité miliardy z jejího rozpočtu, rozhodne Evropská komise na podzim. Projekt CEITEC za zhruba deset a půl miliardy korun se zaměřuje na přírodní i technické vědy a medicínu, základem CESLABu za zhruba sedm a půl miliardy je synchrotron – supermoderní zařízení na urychlování částic, důležité pro složitá vědecká bádání. Oba projekty mají podle svých představitelů do Brna přilákat stovky expertů a pozvednout ekonomiku a životní úroveň v Brně.

Výroky představitelů vysokých škol a Akademie věd

Rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala:
"Já bych uvítal, kdyby se vedení AVČR vrátilo ke standardní formám komunikace mezi institucemi a upustilo od nedůstojných osobních útoků v médiích. Za zpochybňováním důvěryhodnosti lidí, kteří se odváží mít jiný názor, se zpravidla skrývá nedostatek argumentů. Sám se k takovým metodám uchylovat nebudu.“

Mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová:
„Brněnské vysoké školy připravily projekt CEITEC se vší zodpovědností tak, aby plně odpovídal zadání operačního programu. Tedy, aby vzniklo fungující evropské centrum excelence, které povede k pozvednutí regionu a posílení jeho konkurenceschop­nosti v rámci Evropy. Významná redukce, k níž AVČR vyzývá, by vedla k znehodnocení projektu a v končeném důsledku k mrhání peněz, protože by projekt nesplnil základní cíle operačního programu.“

Rektor Vysokého učení technického Karel Rais:
„Vzhledem k tomu, že místopředseda AV ČR Jiří Drahoš nezná detailní finanční strukturu CEITECu, považuji jeho tvrzení za účelové. VUT připravuje CEITEC už téměř 5 let a nejméně jeden a půl roku jsme konzistentní v našich finančních požadavcích na projekt. Za tyto finance budou postaveny budovy a nakoupeny přístroje, které budou sloužit mimo jiné i brněnským ústavům AV.“

Tisková zpráva Akademie věd České republiky:
„Je normální a v pořádku, když rektor Masarykovy univerzity P. Fiala prosazuje v médiích CEITEC, v němž mají MU a VUT Brno dominantní roli. Ale za naprosto neetickou a nekolegiální považujeme jeho snahu diskreditovat výstavbu CESLAB, který chápe jako konkurenční projekt. Považujeme za zcela nepřijatelné, že v situaci, kdy rektoru Fialovi chybí jakékoliv věcně podložené argumenty pro kritiku strategického rozhodnutí AV o podpoře výstavby velkých infrastruktur v ČR, uchyluje se k výrokům, které jsou už jen snůškou nepravd, nepodložených spekulací a útoků na AV ČR.“

Místopředseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš:
„Akademie věd podporuje oba projekty, které patří do Brna. Osmnáct miliard ale do Brna určitě nepřijde. Možnost, jak získat peníze na oba projekty je v tom, že dojde k úsporám v projektu CEITECu, který je podle mě předražený. Například osm miliard na vědecké přístroje je obrovská částka, která by šla jistě zredukovat. Na projektu CESLAB však ušetřit nelze a vzhledem k tomu, že není jiná možnost dostat ho do Brna, než pomocí peněz z Evropské unie, je mým favoritem právě CESLAB.“

Autor: Petr Škarda

14.4.2008 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

Průměrná mzda na jihu Moravy vzrostla o pět procent na 26 413 korun

Brno - Průměrná mzda v Jihomoravském kraji vzrostla ve 3. čtvrtletí meziročně o pět procent na 26.413 korun. Zaměstnanci si tak v průměru polepšili o 1261 korun. Reálný růst mezd s ohledem na inflaci dosáhl 4,5 procenta. Vyplývá to z informací, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

AKTUALIZOVÁNO

Zátah revizorů v rozjezdech: Pozvracím vás, hrozil černý pasažér

Brno /REPORTÁŽ/ – Téměř prázdnými ulicemi nočního Brna se řítí potemnělý autobus. Navzdory tomu, že v něm sedí devět revizorů a osm strážníků, světla v kabině jsou zhasnutá. „Je to proto, aby působil nenápadně," vysvětluje mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem. Autobus totiž jede na další ze zátahů revizorů v nočních linkách, takzvaných rozjezdech. O víkendu při něm zkontrolovali dvanáct autobusů, chytli téměř sto černých pasažérů. Za jedinou noc revizoři dokáží zkontrolovat až devět set cestujících.

Německý dům? S portrétem Adolfa Hitlera, ukazuje také nová kniha

Brno – Když v roce 1900 vyšla série fantaskních pohlednic o tom, jak bude Brno vypadat za sto let, byla na nich spousta vzducholodí a snových vynálezů, ale Německý dům stál stále na Lažanského – dnešním Moravském náměstí. Nakonec se tato budova v Brně dočkala čtyřiapadesáti let. Poté ji město na přání mnoha Čechů zbouralo. Historii Německého domu a s ním spřízněných spolků představuje nová kniha, jejíž křest je ve čtvrtek v Moravském zemském muzeu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies