VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vědci se přou o peníze na vědu v Brně

Brno (Vizualizace v článku) Projekty CEITEC a CESLAB mezi sebou bojují o miliardy z Evropské unie. Oba je totiž získat nemohou.

14.4.2008 4
SDÍLEJ:
Fotogalerie
5 fotografií

Centrum pro přírodní vědy a medicínu v brněnských Bohunicích.Foto: CEITEC

Balík peněz z Evropské unie na brněnské vědecké projekty má do roku 2015 změnit Brno. K lepšímu. Už teď ale změnil vztahy mezi brněnskými vědci. K horšímu. Rektoři brněnských vysokých škol se totiž rozhádali s vedením Akademie věd.

První chtějí dostat evropské miliardy do Brna na svůj technologický institut CEITEC, druzí prosazují synchrotronovou laboratoř CESLAB. Projekty si vzájemně konkurují. Oba se totiž dostaly do finálního seznamu, ze kterého bude Unie vybírat, komu peníze přidělí. A oba jsou na penězích z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace zcela závislé. Podle expertů je téměř nemožné, aby miliardy získaly oba vědecké záměry.

„Vedení Akademie věd s námi nejdříve spolupracovalo a slíbilo, že na synchrotron přijde řada až poté, co získáme peníze na CEITEC. Tím, že o peníze usilují už teď, se chovají velmi neseriózně,“ prohlásil rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala. Podle něj má navíc projekt synchrotronu jen minimální význam pro region.

Jeho slova dopálila vedení Akademie věd. „Výroky pana rektora mě nemile překvapily. Buď je musí doložit, nebo se omluvit,“ reagoval místopředseda AV ČR Jiří Drahoš.

Rektor Fiala se však omlouvat nehodlá. „Tento způsob komunikace jen stěží povede k rozumnému cíli. Uvítal bych, kdyby vedení akademie upustilo od nedůstojných osobních útoků v médiích,“ uvedl Fiala.

Akademie věd podle Drahoše podporuje oba projekty. Je si ale vědoma, že oba peníze získat nemohou. „Osmnáct miliard do Brna určitě nepřijde. Podle nás je ale CEITEC zbytečně předražený. Kdyby se na něm ušetřilo, měly by oba záměry šanci,“ myslí si Drahoš.

Podle rektora Vysokého učení technického Karla Raise však na projektu ušetřit nejde. „Pan Drahoš nezná detailní strukturu CEITECu, proto jeho tvrzení považuji za účelové. Připravujeme CEITEC už téměř pět let a nejméně jeden a půl roku máme stejné požadavky na peníze na projekt. Za ty budou postaveny budovy a nakoupeny přístroje, které budou sloužit mimo jiné i brněnským ústavům Akademie věd,“ poznamenal Rais.

Z předchozích vyjádření představitelů CEITECu vyplývá, že stavba budov bude stát kolem dvou a půl miliardy korun, na vědecké přístroje připadne osm miliard. To se zdá lidem z Akademie věd přemrštěná částka.

„Je to obrovská částka. Vědecké přístroje navíc velmi rychle zastarají. Některé budou zastaralé už za pět let a budou se muset za obrovské peníze vyměňovat za nové. Oproti tomu náš synchrotron vydrží až třicet let,“ uvedl ředitel Biofyzikálního ústavu Akademie věd Stanislav Kozubek.

I podle něj se dá na CEITECu ušetřit a šanci získat peníze z unie by tak mohly mít oba projekty. „U synchrotronu bohužel rozpočet snižovat nelze. Všechny peníze jsou velmi dobře zdůvodněné a nedá se s nimi nic dělat,“ sdělil.

Ředitel společnosti CEITEC Arnošt Marks je však přesvědčen, že se pánové z Akademie věd mýlí. Drahé přístroje budou mít podle něj vysokou vědeckou hodnotu dlouhou dobu. „Navíc je budou využívat téměř všechny vysoké školy a výzkumné ústavy v Brně. Peníze budou využity mnohem efektivněji, než kdyby si přístroje pořizovaly jednotlivé ústavy či vysoké školy,“ tvrdí Marks.

Oba projekty, které teď stojí v boji o evropské miliardy proti sobě, byly původně propojené. Pak se ale synchrotron z CEITECu oddělil. „CEITEC měl za úkol postarat se o synchrotron a neudělal to. Proto jsme přišli s CESLABem,“ vysvětlil Kozubek.

I přes nynější velké spory zástupci obou vědeckých záměrů připouští, že oba projekty by spolu měly spolupracovat. „Finančně jsou to konkurenční projekty, ale vědecky samozřejmě ne. Oba projekty mohou výborně spolupracovat, z vědeckého hlediska se perfektně doplňují,“ uvedl Kozubek.

Šanci na peníze z Evropské unie má však podle názoru expertů jen jeden projekt. Ten druhý, neúspěšný, by však podle ekonoma a ředitele EU Office České spořitelny Petra Zahradníka mohl využít velkého prostoru v médiích. „Projekt, který neuspěje, se i tak hodně zviditelní, a to může přilákat investory například ze soukromé sféry,“ soudí Zahradník.

Podle něj je navíc velkým vyznamenáním Brna, že se dva projekty, které jsou do něj situované, dostaly do finálního seznamu Evropské unie. „Pro Brno je to skvělá vizitka. Už teď je to výzkumné a vývojové centrum země a tohle mu navíc zvyšuje reputaci,“ uvedl Zahradník.

O tom, který z plánů získá podporu Evropské unie, a tím životně důležité miliardy z jejího rozpočtu, rozhodne Evropská komise na podzim. Projekt CEITEC za zhruba deset a půl miliardy korun se zaměřuje na přírodní i technické vědy a medicínu, základem CESLABu za zhruba sedm a půl miliardy je synchrotron – supermoderní zařízení na urychlování částic, důležité pro složitá vědecká bádání. Oba projekty mají podle svých představitelů do Brna přilákat stovky expertů a pozvednout ekonomiku a životní úroveň v Brně.

Výroky představitelů vysokých škol a Akademie věd

Rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala:
"Já bych uvítal, kdyby se vedení AVČR vrátilo ke standardní formám komunikace mezi institucemi a upustilo od nedůstojných osobních útoků v médiích. Za zpochybňováním důvěryhodnosti lidí, kteří se odváží mít jiný názor, se zpravidla skrývá nedostatek argumentů. Sám se k takovým metodám uchylovat nebudu.“

Mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová:
„Brněnské vysoké školy připravily projekt CEITEC se vší zodpovědností tak, aby plně odpovídal zadání operačního programu. Tedy, aby vzniklo fungující evropské centrum excelence, které povede k pozvednutí regionu a posílení jeho konkurenceschop­nosti v rámci Evropy. Významná redukce, k níž AVČR vyzývá, by vedla k znehodnocení projektu a v končeném důsledku k mrhání peněz, protože by projekt nesplnil základní cíle operačního programu.“

Rektor Vysokého učení technického Karel Rais:
„Vzhledem k tomu, že místopředseda AV ČR Jiří Drahoš nezná detailní finanční strukturu CEITECu, považuji jeho tvrzení za účelové. VUT připravuje CEITEC už téměř 5 let a nejméně jeden a půl roku jsme konzistentní v našich finančních požadavcích na projekt. Za tyto finance budou postaveny budovy a nakoupeny přístroje, které budou sloužit mimo jiné i brněnským ústavům AV.“

Tisková zpráva Akademie věd České republiky:
„Je normální a v pořádku, když rektor Masarykovy univerzity P. Fiala prosazuje v médiích CEITEC, v němž mají MU a VUT Brno dominantní roli. Ale za naprosto neetickou a nekolegiální považujeme jeho snahu diskreditovat výstavbu CESLAB, který chápe jako konkurenční projekt. Považujeme za zcela nepřijatelné, že v situaci, kdy rektoru Fialovi chybí jakékoliv věcně podložené argumenty pro kritiku strategického rozhodnutí AV o podpoře výstavby velkých infrastruktur v ČR, uchyluje se k výrokům, které jsou už jen snůškou nepravd, nepodložených spekulací a útoků na AV ČR.“

Místopředseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš:
„Akademie věd podporuje oba projekty, které patří do Brna. Osmnáct miliard ale do Brna určitě nepřijde. Možnost, jak získat peníze na oba projekty je v tom, že dojde k úsporám v projektu CEITECu, který je podle mě předražený. Například osm miliard na vědecké přístroje je obrovská částka, která by šla jistě zredukovat. Na projektu CESLAB však ušetřit nelze a vzhledem k tomu, že není jiná možnost dostat ho do Brna, než pomocí peněz z Evropské unie, je mým favoritem právě CESLAB.“

Autor: Petr Škarda

14.4.2008 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:
Ilustrační foto
16

VIDEO: Na Moravě se hnuly ledy. Přehnaly se přes jez a zamířily k Dunaji

Michal Škoda patří mezi největší opory brněnské Zbrojovky.
EXKLUZIVNĚ / AKTUALIZOVÁNO
1

Odejde, nebo zůstane? Brněnského útočníka Škodu nově lanaří čínský klub

Zloděj spícímu podnapilému muži prohledával kapsy i batoh. Zachytily ho kamery

Brno /VIDEO/ – Na kamerový systém na brněnském hlavním nádraží doplatil dvaadvacetiletý mladík, který se v noci na středu rozhodl okrást podnapilého muže, který spal na lavičce. „Prohledával mu kapsy u bundy, u kalhot, a posléze i jeho batoh. Strážníci se od začátku na jeho chování zaměřili a vše nahráli," uvedl mluvčí brněnské městské policie Jakub Ghanem.

DOTYK.CZ

Chyťte doktora! Nemocnice kupují lékaře už během studia

Více než třetina špitálů láká adepty medicíny na štědrá stipendia, vyplývá z ankety regionálních redakcí Deníku. Další nemocnice to plánují.

AKTUALIZOVÁNO

Muž se dotkl tyčí vedení na železniční trati. Na místě zemřel

Břeclavsko – Tragické následky měl ve čtvrtek pro muže kontakt s vedením na železniční trati mezi Podivínem a Ladnou na Břeclavsku. Policii o tom informoval dozorčí železničního provozu.

Doprava za 30 let? Čtvrtina lidí jde pěšky či jede na kole, tvrdí plán mobility

Brno /INFOGRAFIKA, ANKETA/ - Sprchy na pracovištích, bezbariérové stezky nebo hlídané stojany na kola. To jsou jen některé z nápadů, které mají nalákat brněnské cestující ke kolům nebo pěší chůzi. Plán mobility hledá podle náměstka brněnského primátora Matěje Hollana cestu k vyváženému složení dopravy, posílit mají ale zejména tyto prostředky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies