VYBERTE SI REGION

Chceme cyklostezky, vzkázali lidé městu v připomínkách k plánu mobility

Brno - Bezbariérové zastávky, lepší ovzduší nebo podpora cyklistů. To je jen zlomek z osmi tisíc připomínek k brněnské dopravě, které lidé za dva měsíce poslali. Do připomínkování plánu mobility brněnského magistrátu se zapojilo asi pět set Brňanů. Nyní poznámky zpracuje magistrátní odbor dopravy.

2.4.2016 4
SDÍLEJ:

Ilustrační: cyklostezkyFoto: VLP

Lidé vyjadřovali mimo jiné zasláním některé z jednatřiceti připomínek předepsaných od brněnských neziskových organizací nebo občanských sdružení. „Nejvíce jim záleží na stavbě cyklostezek hned při opravách silnic. Druhou nejčastější připomínkou je ochrana zeleně ve městě. Třetí nejpožadovanější je zlepšení ovzduší ve městě," sdělila Kristina Studená z neziskové organizace Nesehnutí, které hromadné připomínkování zaštiťuje.

Brňané mohli plán mobility doplnit také vlastními připomínkami. „Záleží jim například na expresních linkách, zachování nádraží v centru nebo odklonu nákladních aut z centra města," dodala Studená.

Včera byl poslední den, kdy lidé připomínky přes webový formulář posílali. Všechny v následujících dnech vyhodnotí úředníci odboru dopravy. „Do měsíce bychom měli připomínky zpracovat. Pracujeme i na návrhové části plánu, aby odpovídal nově schválené vizi mobility. Kompletní plán mají zastupitelé schválit do konce roku," doplnil vedoucí odboru Vladimír Bielko.

plán mobility- nastiňuje charakter dopravy v Brně na desítky let dopředu
- vychází z brněnské vize mobility
- lidé se k němu mohli do čtvrtka vyjadřovat
- do večera se zapojilo 493 Brňanů se 7828 připomínkami k plánu

Podle brněnského urbanisty Aleše Stuchlíka existuje problém v odlišném pojetí plánu a vize mobility. „Vize počítá se snižováním počtu aut ve městě a častějším cestováním lidí hromadnou dopravou nebo na kole. Ale v plánu mobility se počítá s četnými stavbami parkovacích domů pro auta," uvedl Stuchlík.

V aktualizovaném plánu by podle něj měli úředníci vyřešit propojení okrajových částí města s centrem. „I když je Brno spojené už téměř sto let, stále není pospolité. Také by bylo vhodné pracovat na snížení potřeby lidí často cestovat městem. Všechny potřebné obchody nebo úřady by měli mít po ruce," doplnil Stuchlík.

Své tři připomínky v kampani připojila také například Liga vozíčkářů. Její zástupci chtějí bezbariérovou úpravu ulic, zastávek a také jejich zapojování do jednání při navrhování oprav. „S magistrátem už spolupracujeme delší dobu na odstranění překážek v ulicích. Věřím, že naše připomínky se do plánu dostanou," podotkl ředitel ligy Zdeněk Škaroupka.

Se svou námitkou se připojil také Lukáš Němec. „Město by mělo investovat do stavby chytrých semaforů, které by upravovaly časové intervaly pro řidiče i chodce, aby dlouho nečekali," řekl.

Autor: Ema Zezulová

2.4.2016 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:
Před brněnskými strážníky ujížděl řidič, který předtím úmyslně zaparkoval na chodníku před ředitelstvím městské policie ve Štefánikově ulici a odmítal auto odstranit.

Rychle a zběsile v Brně. Provokoval strážníky, pak ujížděl i na červenou

Ples jako Brno 2017 v brněnské Fait Gallery.
81

Ples jako Brno: Gejzír nápadů, hodnotí celebrity

O oblékání mrtvých není zájem, komentuje novelu majitel pohřební služby

Jižní Morava /ROZHOVOR/ – Větší kontrola pohřebních služeb, důstojnější zacházení s mrtvými a ve výsledku větší komfort pozůstalých. Politici si od novely zákona o pohřebnictví slibují velké zlepšení. Podle majitele brněnské pohřební služby Pavla Cajzla jsou změny nadbytečné. „Většina věcí je jenom o domluvě, není třeba, aby je určoval zákon," vysvětlil majitel pohřební služby Cajzl.

Tankodrom? Opravy rozbitých silnic nižších tříd spolknou téměř dvě miliardy

Brněnsko /INFOGRAFIKA/ – Na lepší cestování bez nekonečného nadskakování auta se mohou těšit v okolí Brna. Silničáři se totiž v březnu pustí do oprav osmnácti kilometrů silnic druhých a třetích tříd. Za spravení sedmi úseků dají 765 milionů korun. Celkem v Jihomoravském kraji investují skoro dvě miliardy.

Ředitel psychiatrické nemocnice: Pacienti jsou na prvním místě. Nejsme vězení

Brno /ROZHOVOR/ – Asi šest tisíc lidí ročně podstoupí léčbu v psychiatrické nemocnici v brněnských Černovicích. Podle jejího ředitele Marka Radimského si na péči v ní stěžuje jen minimum z nich. „Personál se snaží pro pacienty dělat, co může. Kdyby na psychiatrii zaměstnanci pracovat nechtěli, už tu nejsou," míní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies