VYBERTE SI REGION

Zderadův sloup je romantická legenda

BRNO - Vysoký gotický sloup líčí pověst jako památník vraždy význačného šlechtice. Ve skutečnosti je to nejspíše milník

31.5.2007
SDÍLEJ:

Zderadův sloupFoto: DENÍK/Petr Preclík

Na konci Křenové ulice nedaleko řeky Svitavy se nalézá jedna z gotických perel Brna, kterou návštěvník města hledá jako jehlu v kupce sena. Vysoký sloup přitom patří k typickým ukázkám světské středověké architektury.

Mohutnému sloupu šla za kmotru legenda, hodná jeho proporcí. „Pane králi, poněvadž si tvůj syn v létě rád hraje a koupá se v řece, je–li tvé milosti libo, ať si postaví se svými lidmi stany podle řeky na této straně hradu,“ napsal roku 1091 kronikář Kosmas.

Oním hradem je míněná pevnost, která tehdy stála na místě Starého Brna a je to první zmínka o Brně vůbec. Zdánlivě nevinnou poznámku pronesl významný rytíř Zderad ze Švábenic na adresu Břetislava II. Ten se jako poslušný syn krále Vratislava II. účastnil obléhání Brna, které v té době vlastnil Vratislavův odbojný bratr, údělný kníže Konrád. Český král se na něm snažil vynutit poslušnost mečem.

Zderad tak podle Kosmovy kroniky mladému princi připomemněl příhodu, kdy byl kvůli koupání v řece zajat nepřátelskými Sasy. Břetislav se proto smluvil se svými rytíři a Zderada za urážku ztrestal ostřím meče. Vratislav však prý byl vraždou velmi zarmoucený a nechal na místě krveprolití postavit sloup.

Historici o legendě pochybují

„Událost s vraždou se bezpochyby stala, to Kosmovi věřím. Určitě ale nebyla spojena se stavbou sloupu. Stala se na konci jedenáctého století a sloup pochází nejspíše ze století patnáctého,“ myslí si historička Milena Flodrová. Současně dodává, že Vratislavovo ležení bylo nejspíš u řeky Svratky, nikoli Svitavy.

O spojitosti gotického sloupu s vraždou pochybují i další znalci historie. „Ve skutečnosti nemá Zderadův sloup se Zderadem co dělat. S ním ho spojil až moravský dějepisec Dismas Josef Ignác von Hoffer, který v roce 1730 vydal historický popis sloupu,“ píše v knize Tajemná města: Brno popularizátor historie Vojtěch Fišer.

Daleko pravděpodobnější je teorie, že monument je především obchodní značkou. „Podobné sloupy stávaly všude okolo středověkých měst. Od městských bran bývaly vzdálené na míli, aby přesně vymezovaly platnost „mílového práva,“ vysvětlil historik Bohumil Samek.

Takzvané mílové právo bylo jedno ze základních, které král uděloval svým městům. Městu zaručovalo řadu monopolů a nový panovník je obvykle potvrzoval jako nadále platná.

Jedním z nejdůležitějších bylo právo vařit a nalévat pivo ve městě. Na míli kolem hradeb nesměla být otevřena jediná krčma. Stejně právo krotilo choutky obchodníků smlouvat jinde, než na městském tržišti.

Monument skrýval lebku

Sloup byl v devatenáctém století už značně zchátralý. „V roce 1863 ho dělníci kvůli opravám rozebrali a v jeho základech udělali senzační objev. Byla to lebka se stopou po sečné ráně,“ popisuje Fišer.

Podle mínění odborníků to ale nebyl Zderad, nýbrž trestanec. Toho zazdili do základů, aby je podle staré pověry zpevňoval. „Hned za sloupem totiž bylo městské popraviště, kde stávala čtyřhranná šibenice a popravčí špalek,“ řekla historička Flodrová.

Po rekonstrukci a puristické přestavbě od brněnského stavitele Josefa Arnolda byl pomník přemístěn do dnešní polohy, na druhou stranu řeky.

31.5.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Zátah revizorů v rozjezdech: Pozvracím vás, hrozil černý pasažér

Brno /REPORTÁŽ/ – Téměř prázdnými ulicemi nočního Brna se řítí potemnělý autobus. Navzdory tomu, že v něm sedí devět revizorů a osm strážníků, světla v kabině jsou zhasnutá. „Je to proto, aby působil nenápadně," vysvětluje mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem. Autobus totiž jede na další ze zátahů revizorů v nočních linkách, takzvaných rozjezdech. O víkendu při něm zkontrolovali dvanáct autobusů, chytli téměř sto černých pasažérů. Za jedinou noc revizoři dokáží zkontrolovat až devět set cestujících.

Německý dům? S portrétem Adolfa Hitlera, ukazuje také nová kniha

Brno – Když v roce 1900 vyšla série fantaskních pohlednic o tom, jak bude Brno vypadat za sto let, byla na nich spousta vzducholodí a snových vynálezů, ale Německý dům stál stále na Lažanského – dnešním Moravském náměstí. Nakonec se tato budova v Brně dočkala čtyřiapadesáti let. Poté ji město na přání mnoha Čechů zbouralo. Historii Německého domu a s ním spřízněných spolků představuje nová kniha, jejíž křest je ve čtvrtek v Moravském zemském muzeu.

Připomínka trhové tradice: Lidé se ptali po rybí polévce, říká prodejkyně

Brno – Současný název Dominikánského náměstí se poprvé objevil až ve druhé polovině devatenáctého století. V minulosti byli lidé zvyklí o něm mluvit spíše jako o Rybím trhu. Na dávnou tradici v letošním roce navázali organizátoři vánočních trhů. Ty se v letošním roce rozrostly i před budovu Nové radnice a lidé na nich podle dávné tradice opět dostanou ryby. Jen ne syrové, ale připravované na různé způsoby.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies