Za nevhodný jej považuje například starosta Hrušovan na Brněnsku Miroslav Rožnovský. „Máme v obci občany trpící psychickým onemocněním, kteří mají soudem nařízenou ambulantní léčbu u psychiatra. Na tu ale nedochází. Zhoršuje se tak jejich zdravotní stav a oni se stávají nebezpečnými pro lidi. Útočí slovně na okolí, setkal jsem se i s fyzickým napadáním," popsal situaci starosta.

Udivuje ho, že i přesto nikdo docházku pacientů na léčbu neřeší. „Lékaři mi řekli, že nemají zákonnou povinnost spolupracovat s policií," řekl Rožnovský.

Jeho tvrzení vyloučil mluvčí brněnského městského státního zastupitelství Jan Petrásek. „Lékař je povinen informovat soud, který mu pacienta přidělil, o léčbě jednou za dva roky," řekl.

Tresty nemocných
- o trestu psychicky nemocných pachatelů rozhodují soudy na základě doporučení znalců
- podle závažnosti onemocnění jim může udělit buď ambulantní léčbu pro méně závažné případy, nebo ústavní

b v případě neúčasti na ambulantních sezeních může soud léčbu zpřísnit na ústavní, pachatel pak skončí v detenčním ústavu, který funguje jako vězení

To ale podle starosty nestačí. „Nemocný člověk je schopný vydržet v pohodě nanejvýš dva měsíce bez potřebných léků. Poté může být nebezpečný," myslí si Rožnovský.

Ředitel Psychiatrické nemocnice v Brně Marek Radimský je ale přesvědčený, že lékaři v případech, kdy pacient nedochází na schůzky, kontaktují soud i sami od sebe. „Vychází to z morální zodpovědnosti," řekl ředitel.

To potvrdili i státní zástupci, kteří se případy s psychicky nemocnými pachateli zabývají. „Často nás lékaři informují o tom, že pacient léčbu ignoruje. V těchto případech se pacienti dopouští trestného činu maření úředního rozhodnutí," uvedl Petrásek.

Věc pak musí opět projednat soud. „Stejně jako u jiných případů maření úředního rozhodnutí je možné zpřísnění původního trestu," dodal.

Psychicky nemocnému pachateli pak hrozí například nařízení ústavní léčby v detenčním ústavu. Ty jsou v České republice pouze dva. Jeden z nich je v Brně. „Teď je u nás devětadvacet chovanců s různými poruchami osobnosti," informovala mluvčí ústavu Dana Krejčířová.

Současný systém tedy podle odborníků není špatný. Shodli se ale, že zcela zabránit podobným případům, jako byl ten ve Žďáru nad Sázavou, kdy šestadvacetiletá žena trpící schizofrenií pobodala dvě studentky střední školy a jednoho studenta zabila, nelze. „Když někomu soud zakáže řízení za jízdu v opilosti, taky u něj nikdo nestojí čtyřiadvacet hodin denně a nehlídá, zda za volant nesedne," upozornil Petrásek.

MICHAELA ŘÍMANOVÁ

ONDŘEJ PLEVÁK