VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Chtějí odstranit dehtové dědictví za sto milionů. Nejdřív ale musí koupit areál

Šlapanice - Šlapanice plánují odkoupit areál firmy ICEC v centru města. Poté se chtějí zbavit ekologické zátěže po bývalé výrobě.

2.9.2016
SDÍLEJ:

Kdysi cukrovar, poté výrobna dehtové lepenky a v současnosti prostory k pronájmu. Kvůli rakovinotvorným látkám, které místo znečistily, nemohou lidé z okolí využívat vodu ze studní.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

Po druhé světové válce k nim lidé chodili pro kojeneckou vodu ze studny. Pak o několik metrů dál začali v závodě Dehtochema vyrábět dehtový papír, a vodu od té doby může Ivan Konečný ze Šlapanic použít v lepším případě na kytky. Ekologické zátěže po několika firmách se chce vedení města zbavit. Nejprve ale musí areál koupit.

Od roku 1994 stát investoval do odstranění ekologické zátěže sedmasedmdesát milionů korun. Přesto odborníci obyvatele okolních ulic opakovaně upozorňují, že nemají používat vodu ze studní. „Sice nejsem chemik, ale dá se poznat jednoduše čichem, že je něco v nepořádku," prohlásil důchodce Konečný. Vedle bývalého šlapanického průmyslového areálu žije desítky let.

Protože výroba v Dehtochemě nebyla dostatečně zabezpečená, okolní terén, podzemní vody i koryto nedalekého toku Říčky znečistily karcinogenní látky. „Kontaminace podzemních vod znemožňuje využívání studní v okolí," potvrdil ředitel brněnského inspektorátu České inspekce životního prostředí Jindřich Mikeš.

Areál patří v současnosti firmě ICEC, která jej využívá k pronájmu. Šlapanicím to zatím brání ekologickou zátěž tvořenou fenoly, dehty a dalšími látky odstranit. „Bez vlastnických práv je město odsouzeno k roli pouhého pozorovatele, jako tomu bylo předchozích dvacet let," oznámil mluvčí Šlapanic Jakub Mikšovský. Kvůli rozrůstání zástavby se přitom nyní areál bývalé Dehtochemy nachází v centru města.

Zda se podaří Šlapanicím místo koupit, zdaleka není jisté. „Mohu prozradit jen to, že s městem jednáme a zřejmě ještě dlouho jednat budeme. Je to jeden z mnoha zájemců," uvedl za společnost ICEC správce objektu Luboš Palát.

Následky bývalé výroby dehtu podle něj vadí i současnému majiteli. „Je to handicap při pronajímání. Navíc nelze příliš plánovat obnovu areálu, protože vyčištění lokality počítá s částečnou demolicí. Podobná investice by byla ztracená," doplnil správce.

Podle zpracovaného projektu potřebuje město na vyčištění oblasti sto milionů korun. O pomoc Šlapanice žádají ministerstvo financí, vládu i fond životního prostředí. „Také my jsme připravení se spolupodílet na konečném dořešení staré ekologické zátěže," dodal mluvčí Mikšovský. Šestihektarový areál chce radnice po vyčištění využít k parkování, stavbě obchodů i pronájmu.

Před dvaadvaceti lety přitom stát s čištěním areálu už začal. „Specialisté odstranili dvě stě dvacet tun kontaminované horniny, což znamená devadesát procent z odhadovaného celkového množství uniklých dehtů," doplnil Mikeš z inspekce životního prostředí. Zbytek znečištění ale na odstranění stále čeká.

Areál vznikl v roce 1872 jako cukrovar a dalších šedesát let takto fungoval. Po opuštění cukrovarníky se tam nastěhovala německá firma Schottola, která vyráběla střešní lepenku, podlahové krytiny a dehet. Po válce objekt stát znárodnil a začlenil ho do národního podniku Dehtochema. Kvůli silným dopadům na životní prostředí skončila destilace dehtu v roce 1962 a v areálu se vyráběl papír. Krátce před počátkem tisíciletí lokalitu začali využívat soukromníci jako prostory k montáži, skladování a drobné výrobě.

Autor: Jan Žlebek

2.9.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Motoráček zvaný Hurvínek.

Historický vlak Hurvínek se v pondělí vrátí zpátky na koleje

Archeopark Pavlov. Ilustrační foto.

Soutěžilo muzeum i studio televize. Kraj rozdával ceny za stavby

Přišel o nohu a nechtěl, aby ho zachránili. Svůj příběh říká začínajícím řidičům

Brno - Přestože při dopravní nehodě před třemi lety přišel o pravou nohu, třiačtyřicetiletý Aleš Eger se své lásky k motorkám nevzdal a jezdí dál. Vozí s sebou batoh, který měl při nehodě. „Je to takový můj talisman. Připomíná mi, že už se nemusím vrátit domů," říká Eger. Ve čtvrtek o svých zkušenostech vyprávěl na Integrované střední škole automobilové v Brně na akci pro nezkušené a začínající řidiče Jezdím cool.

Děti neponižuji. Nabádali je proti mně, oponuje učitelka. Někteří rodiče ji hájí

Brno - Po stížnosti rodičů na učitelku základní školy Labská se Brněnskému deníku Rovnost ozvali jiní, kteří ji naopak hájí. Pochybení odmítá i dotyčná vyučující.

Největší obavy důchodců? O zdraví i z migrantů, ukázal dlouholetý výzkum

Brno – Jak vnímají lidé odchod do důchodu a z čeho mají největší starosti? Na podobné otázky i mnoho dalších hledali odpověď výzkumníci z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Několik let analyzovali pomocí dat z evropských šetření, dotazníků i hloubkových rozhovorů kvalitu života českých důchodců. Ve středu představili výsledky.

Bez přepychových přístrojů. Polní nemocnice přibližuje práci Lékařů bez hranic

Brno – Jak chutná roztok proti choleře, proč mají podvyživené děti nafouklá břicha nebo jak se chirurgům operuje ve válkách, mohou lidé zjistit od čtvrtka 27. dubna až do středy 3. května na brněnském náměstí Svobody. Začala tam totiž výstava s názvem Polní nemocnice Lékařů bez hranic.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies