Chybí obchody, stěžovalo si sdružení

Vyplývá to z návrhu pravidel rozvoje maloobchodu v Brně, který vypracovalo občanské sdružení Nesehnutí. To chce prosadit změny v připravovaném územním plánu Brna. Své názory v pondělí ve veřejné diskuzi představili zástupci sdružení, architekti i zpracovatelé územního plánu.

Podle Jiřího Koželouha z Nesehnutí současný návrh územního plánu maloobchod nepodporuje. „V dokumentu jsou nové plochy pro nákupní centra. Navíc limity pro rozlohu obchodů v komerčních zónách jsou stále nedostatečné. Nový hypermarket lze postavit téměř všude, kde je na něj místo. Přitom jej chce v Brně jen patnáct procent lidí, více než čtyřiceti procentům naopak chybí malá samoobsluha,“ tvrdí Koželouh.

Architekt z brněnské fakulty architektury Karel Havliš dodal, že se mnoho kvalitních obchodů přestěhovalo ze středu města do nákupních center. „Na nejfrekventovanější pěší trase od nádraží na Českou vidí člověk jen samé levné knihy, bazary a výprodeje,“ upozornil Havliš. Zpracovatel územního plánu Jaroslav Dokoupil se však domnívá, že připravovaný plán obchod reguluje dostatečně.

„V novém plánu jsou pouze tři plochy pro stavbu hypermarketů a zábavních areálů. O limitech v komerčních plochách můžeme jednat,“ řekl Dokoupil. Dodal, že územní plán sám o sobě k rozvoji maloobchodu nepostačí.
„Jednotliví živnostníci konkurují velkým řetězcům velmi těžko. Také musí lépe reagovat na tržní podmínky. Mnoho lidí chodí z práce až po šesté hodině a nemají čas hledat, který obchod na náměstí je zrovna otevřený. Proto jedou raději nakupovat rovnou do hypermarketu,“ vysvětlil Dokoupil.

Podle studie brněnské radnice zmizelo v posledních letech z Brna pět set obchodů a jedna třetina prodejní plochy leží podle Koželouha na severu a jihu města v nákupních centrech.

KLÁRA ŽÍDKOVÁ