Stavba velkého městského okruhu přes Tomkovo náměstí, přesun brněnského hlavního nádraží nebo víceúčelový dům v ulici Majdalenky. To jsou jen příklady staveb, v jejichž stavebním řízení udělali brněnští úředníci chybu. „Nechali jsme si udělat analýzu soudních sporů vedených proti stavebnímu odboru magistrátu za období červenec 2007 až červenec 2009,“ uvedl Milan Štefanec z občanského sdružení Nesehnutí. Dodal, že ve více než třetině případů jednal brněnský úřad nezákonně.

Z jednašedesáti rozsudků jich jednadvacet prokázalo chybu úředníků. „A to ještě zdaleka nejsou všechny. Mnoho lidí totiž ani neví, že mohou jít se svými stížnostmi k soudu, nebo nemají peníze na soudní výdaje,“ vysvětlila právnička Sandra Podskalská, která na analýze pracovala.

K nejčastějším chybám úředníků patří ignorování připomínek veřejnosti, nedostatečné odůvodnění nebo absence důkazů, na základě kterých úřad rozhodl a také vylučování účastníků z rozhodování. „Například při rozhodování o velkém městském okruhu vedoucím přes Tomkovo náměstí stavební úřad ignoroval hlasy upozorňující na poškození životního prostředí a narušení pohody bydlení a opřel se jen o to, co mu vyhovovalo,“ sdělila Podskalská.

Analýzu chtějí zástupci Nesehnutí zaslat brněnským úředníkům, primátorovi i ostatním významným brněnským politikům.

Brněnský stavební odbor se k analýze zatím nechce vyjadřovat. „Jak se k informacím postavíme zatím nevím. Až analýzu dostaneme, prostudujeme ji pak se rozhodneme, jestli a jak na ni zareagujeme. Zatím mohu jen říct, že mnoho soudních sporů není jednoznačných a celá tato problematika je velmi složitá,“ informovala vedoucí brněnského Odboru územního a stavebního řízení Eva Řehořková.

Nezákonné jednání brněnských úředníků ale není výjimkou. „Je to běžné na většině českých úřadů, protože úředníci jsou na jednu stranu pod přímým tlakem politiků a navíc za svá rozhodnutí nenesou velkou osobní zodpovědnost. Proto je pro úředníky více nebezpečné nevyhovět politikům, než porušit zákon,“ vysvětlil Pavel Černý z Ekologického právního servisu.

Podle něj by bylo jedním řešení zavedení povinných sankcí pro úředníky, kteří porušili zákon. „Nejlepší řešení by bylo, kdyby politici neměli na rozhodování úředníků takový vliv. Politika a státní správa by se zcela oddělily. Jenže splnění tohoto přání je asi nereálné,“ poznamenal Černý.