O konkrétní podobě velkého lázeňského centra zástupci Jihomoravského kraje a Pasohlávek s čínskou stranou intenzivně jednají. Naposledy v úterý na pražském Summitu ministrů zdravotnictví šestnácti zemí střední a východní Evropy a Číny. „Průběžná jednání komentovat nebudeme, ale věřím, že jejich výsledek bude dobrou zprávou pro kraj i Pasohlávky," je optimistický hejtman Michal Hašek. Dodal, že konkrétní podmínky by měly být jasné do konce září a ohledně zaměstnanců počítá, že jich bude několik stovek. Většina z nich má být z Jihomoravské­ho kraje.

Specialisté ovšem podle něj mohou být i přímo z Číny. Už nyní z čínských zkušeností čerpá první česká klinika čínské medicíny, kterou ve středu otevřeli v Hradci Králové. „Chceme zkoušet, jaký je rozdíl mezi metodami tradiční čínské medicíny a metodami západními, zejména u roztroušené sklerózy," sdělil ředitel královéhradecké nemocnice profesor Roman Prymula.

Oblíbenost tradiční čínské medicíny stoupá také na jižní Moravě. To potvrzuje i Věra Maníková z brněnského studia Koré, které se zaměřuje na bylinnou léčbu, akupunkturu a omlazující procedury. „V porovnání s loňským rokem jsem zaznamenala mnohem větší zájem. Lidé hledají jinou alternativu, protože už nejsou spokojení s léčbou, kterou jim nabízí současný systém," uvedla Maníková, kterou k čínské medicíně přivedla před čtyřmi lety vlastní zkušenost. Klienty má nejenom z Brna, ale i z jeho širokého okolí.

Také oni budou potenciálními klienty lázeňského komplexu v Pasohlávkách. Pokud se strany domluví, lázně začnou fungovat v roce 2018. „Budou mix evropského lázeňství a tradiční čínské medicíny. Klientelu předpokládáme primárně z České republiky a střední Evropy, samozřejmě nevylučuji ani čínské klienty," sdělil Hašek.

Také analytik Michal Kozub si myslí, že nový komplex nebude mít s klienty problém, ani s těmi zahraničními. Připomněl, že například lázně Sanatorium Klimkovice na Ostravsku se těší velké oblibě u návštěvníků z arabských zemí. „Lázně poskytují rehabilitační péči, jezdí tam spoustu bohatých zahraničních hostů a sanatorium prosperuje. I komplex v Pasohlávkách by mohl. Jen jde o to udělat správnou propagaci," tvrdí Kozub.

Vedení Pasohlávek by také nové lázně přivítalo. „Obec je spoluvlastník společnosti Thermal Pasohlávky a lázeňství je její činností. V minulosti se tady vybudovala páteřní infrastruktura, jejíž podmínkou bylo právě přivedení investora. Vše je tedy podle plánu. Investorů se hlásilo více, ale nikdy v tom nebyl takový posun jako nyní. Podle mě je lázeňský host něco jiného, než běžný turista, který mnohdy přijede spíše za adrenalinem," tvrdí starostka Pasohlávek Martina Dominová.

To potvrdil i Kozub. „Turisté mají na jižní Moravě omezené možnosti. Jeden den stráví v Brně, další den na Pálavě a tím končí se zajímavými věcmi. Ale v lázních člověk stráví dva nebo tři týdny. Je tam delší dobu, mnohdy i s rodinou, která využívá další možnosti jako je wellness. Tito hosté se chovají jinak než běžný turista," řekl Kozub.

Nápad na vznik vítá například provozovatel restaurace Kometa v Pasohlávkách Martin Koudelka. „Pro Pasohlávky je to dobře, příliv návštěvníků se určitě zvýší a pomůže to obchodu. Teď sice jezdí také dost lidí, ale ne všichni jsou bohatí. To by se mělo změnit," přeje si Koudelka.

Nová kampaň propaguje jih Moravy jako kraj lázeňství

Jižní Morava – Turisté jezdí na jižní Moravu hlavně za vínem a sluncem. Nyní však jihomoravská centrála cestovního ruchu kraj propaguje i jako středisko lázeňství. Organizace například vydala letáky v několika jazycích a plánuje pořádat tematické workshopy pro průvodce a cestovní kanceláře.

Nová kampaň se jmenuje Živé prameny jižní Moravy – Jihomoravský wellness. „Podpora rozvoje lázeňství je jednou z možností, jak prodloužit pobyt návštěvníků v regionu a také vytvořit nová pracovní místa," uvedla ředitelka centrály Zuzana Vojtová. Podle ní má kraj ideální podmínky k tomu, aby kromě lidí, kteří se jezdí do lázní léčit, přilákal i zájemce o relaxační pobyty. „Ze všech krajů v republice máme například nejvíc nejvíce hodin slunečního svitu," poznamenala Vojtová.

Provozovatelé lázní jsou za podporu rádi. „Vítáme každou aktivitu v tomto směru," poznamenala ředitelka lázní v Lednici na Břeclavsku Alena Ďurišová. Loni do tamního zařízení přijelo čtyřiačtyřicet tisíc hostů. Více než devadesát procent z nich byli samoplátci. „Jižní Morava má co nabídnout. V našich a hodonínských lázních používáme jodobromovou vodu, která je jedna z nejkvalitnějších ve střední Evropě. Také máme krásnou přírodu a úžasné historické památky," myslí si Ďurišová a dodala, že do lednických lázní přijíždí stále více klientů z jiných částí republiky.

Situace se v jihomoravských lázních rok od roku zlepšuje. Krizi v letech 2012 a 2013 už lázně zažehnaly. Tehdy ministerstvo zdravotnictví změnilo vyhlášku a lékaři mohli léčebný pobyt podepsat méně pacientům. Do zařízení v Hodoníně se v tomto období přijelo léčit o pět tisíc lidí ročně méně.

V současnosti tam jezdí kolem čtyřiceti tisíc lidí ročně. „V oblasti samoplátců je určitě potenciál do budoucna," myslí si ředitel tamních lázní Milan Sýkora. Právě na tyto lidi cílí nová kampaň. Ostatním klientům pobyt předepsal lékař a platí ho pojišťovna. Například loni do Hodonína přijelo pět a půl tisíce samoplátců a tři tisíce lidí přes pojišťovnu. Zbytek tvoří lidé, kteří využili procedury jen na jeden den.

Klienti se v tamních lázních zdrží průměrně čtrnáct dní. „Lidé, kteří jezdí přes pojišťovnu, mají pobyty na tři až čtyři týdny. Samoplátci jezdí na dva až tři dny nebo na týden," vypočítal Sýkora.

Od srpna tamní hosté využijí nový pavilon za necelých sto milionů korun, ve kterém bude relaxační bazén, vířivé koupele a další služby.

Koupele v léčivé vodě nabízí lidem i hotel Termal v Pasohlávkách na pomezí Brněnska a Břeclavska. „Odhadujeme, že loni se u nás v bazénu koupalo devatenáct tisíc lidí," uvedl Lukáš Vašíček z hotelu. Termální voda je k dispozici v některých bazénech v sousedním Aqualandu Moravia. „Úbytek návštěvníků kvůli tomu nepociťujeme. Máme jiný typ klientů, ti naše preferují kratší pobyt ve vodě a soukromější prostředí," uvedl Vašíček. Právě v Pasohlávkách nyní čínští investoři plánují postavit nové velké lázně.

Tradice jihomoravského lázeňství sahá až do čtrnáctého století. Lidé tehdy využívali sirnaté prameny v Sedleci u Mikulova na Břeclavsku. Největšího rozmachu se lázně v kraji dočkaly léčebnu nebo stáčírnu minerálních vod. Za druhé světové války však většina lázní zchátrala a zanikla.

Lázeňství začalo ožívat až na konci minulého století, kdy na Hodonínsku dělníci při hledání ropy v hloubce dvou kilometrů objevili ložiska jodobromové hody z třetihor. „Na začátku toho století k nim přibyly vydatné geotermální vody bohaté na sirovodík objevené pod Pálavskými vrchy," uvedla Vojtová z centrály. Právě tento zdroj využívají bazény v Pasohlávkách.