Radní si už budovu prohlíželi. A podle primátora Petra Vokřála z Ano teď čekají na odborníky z brněnského Vysokého učení technického, kteří posoudí stav budovy. „Poté chceme formou veřejné soutěže oslovit případné investory a spoluinvestory. Řeknou nám své návrhy na optimální využití Jalty. A zda se chtějí podílet na spolufinancování rekonstrukce," uvedl Vokřál.

Forma soutěže se líbí také lidovecké majetkové náměstkyni primátora Kláře Liptákové. „Je to ale ještě nerozvinutý motiv. Postoj k Jaltě v koalici teprve budeme tvořit," poznamenala náměstkyně.

Podobně mluví i náměstek primátora za Žít Brno Matěj Hollan. „Zmapujeme zájem investorů o budovu a na základě těchto znalostí zformujeme další postup," řekl Hollan.

Že Jalta Brnu zčásti zůstane, připouští už i koaliční zelení, kteří doposud podporovali prodej pomalu chátrající budovy. „Ukazuje se, že ani jedna s extrémních variant není realistická. Ani prodej Jalty, ani to, že využije budovu magistrát," uvedl náměstek primátora Martin Ander.

Úprava paláce pro potřeby úřadu, jak to plánovalo vedení Brna v roce 2005, by podle něj městu neprospěla. „Taková budova v centru by měla shromáždit aktivity, které vdechnou městu život. Ne být sterilní místo, kde se v pátek ve dvě hodiny odpoledne zhasne a je mrtvo. Tak atraktivní lokalitu nelze úřadem umrtvit," zdůraznil Ander.

Proti plánu prodat Jaltu za sto milionů korun pak hovoří podle něj to, že od roku 2009, kdy město budovu nabídlo, se nepřihlásil jediný vážný zájemce. „Musíme se tak bavit o řešeních kombinujících oba návrhy. Část prostor může zůstat městu pro jeho prezentaci diskuze a podobně. Ve zbytku pak mohou být byty, obchody, případně klub či kino. Záleží na tom, s čím přijde investor," uvedl náměstek.

Lidem se podobný návrh líbí. „Jaltu pamatuji z doby, kdy alespoň trochu žila. Její uzavření je škoda," řekl Petr Marek.

Bývalý majetkový náměstek z opoziční ČSSD Oliver Pospíšil ovšem nepovažuje plán města za dobrý. „Nejjednodušší způsob dosáhnutí oživení Jalty je její prodej. Pokud bude město spoléhat na investora znamená to velmi složitý právní vztah," upozornil.

Ani soutěž podle něj moc nedává smysl. „Buď město Jaltu potřebuje a ví, jak ji využije. Nebo ji nepotřebuje," podotkl.

Stejný názor má i Jaroslav Kacer z TOP 09. Podle něj není jisté, zda Brno dokáže zaplatit čtvrtmiliardové opravy. „Jsme pro prodej, Pomoci mu může vznik parkovacího domu v Panské i plánovaná rekonstrukce Dominikánského náměstí," myslí si.

Další opoziční strana, občanští demokraté, naopak podporují zachování Jalty v majetku města. „Chceme, aby přispěla k oživení Dominikánského náměstí. Část může využít magistrát, přízemí chceme oživit kulturou či malými obchody. A v horních patrech mohou být byty," zopakoval přes rok starý plán své strany zastupitel Libor Šťástka.

Liptáková: Vliv na dům si musíme udržet

Brno - Po svých předchůdcích jí zůstalo několik doposud nevyřešených problémů. Jako náměstkyně primátora zodpovědná za majetek města se musí Klára Liptáková zabývat například spory o pozemky v sousedství fotbalového stadionu za Lužánkami. A také otázkou, co s palácem Jalta. „Nemůžeme všechny potíže řešit současně. Ale v Jaltě jsme se už byli podívat," říká Liptáková.

Víte už, co s Jaltou bude dál?

Chceme veřejnou soutěž na to, jak přistoupit k využití budovy. Z ní snad vzejdou nějaké návrhy. Osobně budu nerada, když město úplně pustí ze zřetele, co v domě bude. Je to velmi důležitý prostor v samém srdci Brna. Nezbytně musíme mít nějaký vliv na dění v Jaltě. Ne ji prodat bez čehokoli dalšího.

Znamená to, že nesdílíte názor svého předchůdce Olivera Pospíšila, že Jaltu je nutné prodat?

Tak striktně to nevidím. Uvažuji v naprosto širokých kontextech. Pokud město najde nějaké využití pro svoje potřeby, nevidím jako nemožné, že si Jaltu nechá.

Jak má soutěž na využití Jalty vypadat?

Je to zatím jen nerozvinutý motiv od stolu. Konkrétní podobu budeme teprve řešit v koalici. Teď mne všichni bombardují hlavně kvůli privatizaci bytů. Všechny resty minulosti nemůžeme vyřešit najednou.