VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na jižní Moravě mají přibýt stovky kilometrů cyklostezek

JIŽNÍ MORAVA - Kraj má program rozvoje cyklistických tras. Jejich budování však podle odborníků bude stát až deset miliard korun. Pomoci má speciální fond kraje a získání evropských dotací.

15.7.2007
SDÍLEJ:

Ilustrační: CyklistéFoto: VLP

Na kola, pánové! Tak by se dala parafrázovat výzva středověkých rytířů, kteří sedali na koně. Stále více moderních jezdců na dvou kolech bude moci vyrazit na cesty v Jihomoravském kraji, pokud vyjde plán na podstatné posílení podpory cyklistice, se kterým krajští radní vyrukovali. Podle programu rozvoje cyklistiky, který kraj zpracoval s milovníky tohoto sportu a také Nadací partnerství, jež se podporou stavby cyklotras dlouhodobě zabývá, by se měl v dohledné době znásobit počet kilometrů bezpečných stezek pro cyklisty.

Kraj chce také ustanovit cyklokoordinátora a vytvořit speciální fond na spolufinancování nových cest, na něž chce získat evropské dotace. „Kraj má zatím jen sto třicet pět kilometrů cyklostezek, které jsou vyhrazené jen pro kola. Podle mě by jich mělo být tisíc. Chceme spojit již existující úseky a napojit je na stezky v sousedních zemích, což bude práce koordinátora, zaměstnance krajského úřadu,“ uvedl náměstek hejtmana Milan Venclík.

Úředník by podle něj měl také hledat evropské zdroje, protože z krajských peněz by se budování stezek táhlo nekonečně dlouho. Rozpočet kraje podle Venclíka může uvolnit maximálně deset milionů ročně. Dobudování sítě cyklostezek přitom podle odborníků spolkne něco mezi dvěma a deseti miliardami korun. „Jeden kilometr cyklostezky stojí podle místních podmínek mezi dvěma a šesti miliony korun. Z toho se dá vypočítat, kolik bude stát těch osm set a něco kilometrů. Je to ale určitě řešitelné, vždyť samotná Vídeň má také tisíc kilometrů stezek, tak se určitě dožijeme toho, že je bude mít i jižní Morava,“ řekl Tomáš Kala z Nadace partnerství, která již pět let uděluje granty na budování nadnárodních tras Greenwyas.

Podle něj je získání peněz velmi snadné například změnou priorit. „Pro porovnání jeden kilometr dálnice stojí asi šest set milionů korun. Když si odpustíme deset kilometrů dálnice, máme tisíc kilometrů pro cyklisty jedna dvě,“ dodal Kala se smíchem. Reálně ale upozornil na možnost čerpání evropských milionů z rozpočtového období 2007 až 2013.

Důležité podle něj bude, aby vybraný cyklokoordinátor byl nejen úředník, ale také cyklista. Milovníci šlapátek iniciativu vítají. Obyčejných cyklostras včetně polních cest a frekventovaných silnic je podle nich totiž sice hodně, ale bezpečných cyklostezek výhradně pro cyklisty zoufale málo. „Podstatné je, aby nové cesty vznikly hlavně tam, kde zatím neexistuje bezpečná cyklotrasa souběžná se silnicí, po které zatím lidé musí jezdit,“ řekl Jiří Jedlička z cyklistického sdružení Bicybo.

15.7.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Kometa mlčela i po mstě Pöpperleho, na Spartě padla 0:4

Ilustrační foto.
1

Kordis chystá elektronické jízdné pro celou jižní Moravu. Nejdřív už příští rok

Divoká bitka. Před nádražím se poprala desítka lidí, měli i teleskopické obušky

Brno - Teleskopické obušky, dva lehce zranění mladíci a dva v policejní cele. Rvačku asi deseti lidí, ke které došlo na brněnském hlavním nádraží, šetří od pátečního večera policisté.

Verbíři se protančili na mezinárodní festival

Moravské Knínice /REPORTÁŽ/ – Co se stalo kdysi, v tem strážnickém lesi, zpívá dvojice vystupujících verbířů v doprovodu cimbálové muziky a sokolovna plná lidí v tichosti sleduje, jakými kroky ji o chvilku později překvapí dva mladí muži, jak píseň i jejich kroj napovídá, původem ze Strážnice. Ti vystupují na Soutěži o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku, kterou pořádá v sobotu večer soubor Kyničan z Moravských Knínic.

První sex, sebepoškozování, jmenuje nejčastější dotazy dětí vedoucí linky důvěry

Brno - Zhruba šest set dětí loni na jižní Moravě uteklo z domu. Nejčastěji se jedná o mladistvé z výchovných ústavů a dětských domovů. Obrátit se se svými problémy mohou třeba na brněnskou Modrou linku důvěry.

V brněnské spalovně shoří odpad od tří milionů lidí. Po rozšíření o třetí kotel

Brno - Odpadky z celé Moravy ohřejí vodu na sprchování Brňanům. Představitelé brněnské spalovny se totiž chystají o polovinu zvýšit množství zlikvidovaného komunálního odpadu, který zařízení mění na teplo a elektrický proud. O navážení odpadu jednají s obcemi v sousedních krajích i v Moravskoslezském kraji.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies