VYBERTE SI REGION

Dárky dříve Jihomoravané neznali. Teď utrácí tisíce

Jižní Morava - Průměrný Jihomoravan obdaruje blízké za 6200 korun. Vánoční zvyky příliš nedodržuje.

23.12.2009 6
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Archiv

Michaela Kodrasová z Brna už je na Štědrý den připravená. Obdaruje sedm lidí, kterým nakoupila dárky zhruba za šest tisíc korun. Mezi Jihomoravany tak není žádnou výjimkou, průměrně v kraji lidé utratí šest tisíc dvě stě korun. To je podle GE Money Bank o šest set korun méně, než je evropský průměr.

Lidé jsou letos v utrácení opatrnější. „Podepsal se na tom také strach z ekonomické krize. Lidé šetří a jsou rozvážnější,“ vysvětlila mluvčí GE Money Bank Eva Dvořáčková.

Jihomoravské obchody si ale na nepřízeň zákazníků nestěžují. Navíc spoléhají na opozdilce, kteří shánějí dárky na poslední chvíli. Podle marketingového manažera nákupního centra Olympia v Modřicích u Brna Stanislava Podroužka vybírají lidé pro své blízké rozmanité dárky. „Od drobností, jako jsou obaly na mobilní telefony, přes parfémy, oblečení, elektroniku až po nábytek,“ upřesnil Podroužek.

Právě velká obchodní centra byla čím dál tím plnější, jak se blížily Vánoce. „Dárky jsem začala shánět teprve o víkendu. Určitě je ale stihnu nakoupit,“ věří Brňanka Jana Týčová.

Připravení a klidní

Martina Petříková z Brna už má naopak dárky nakoupené a čekají ji jen vánoční radosti. „Na Štědrý den ráno půjdeme na procházku a pak nastrojíme stromeček. Odpoledne začneme vařit. K večeři bude tradiční kapr s bramborovým salátem. A potom hurá na dárky. Do kostela půjdeme až na Boží hod vánoční, protože máme malé děti,“ popsala svůj plán Petříková. Podobně jako ona slaví svátky většina obyvatel jižní Moravy.

Pro některé lidi jsou letošní Vánoce ale úplně jiné než ty loňské. Brňanka Iveta Maťátková má půldruhého roku starou holčičku. „Dcerka je už ve věku, kdy si užije i radost z dárků, bude je rozbalovat a hrát si. Už se na to těším,“ vysvětlila Maťátková.

Bez vánočního stromečku, kapra a cukroví si spousta lidí neumí Vánoce představit. Stromek je přitom novodobý zvyk. „Přišel s ním Vojtěch Náprstek v polovině devatenáctého století. Do té doby se celé rodiny scházely u betlémů. Také ryby lidé moc nejedli. Spíše pohankové a ovesné kaše,“ upřesnila historička Milena Flodrová.

Jihomoravané dříve prožívali svátky hodně duchovně. Na Štědrý den se postili na počest narození Ježíše Krista. Večer, s první vycházející hvězdou, všichni zasedli ke stolům a do sytosti se najedli. Lidé se bavili a povídali si. Dárky si nedávali. „Tento zvyk pochází až z dvacátého století. Nejprve dostávaly drobnosti jen děti, později i dospělí,“ popsala staré Vánoce Flodrová.

Zapomenuté zvyky

Z dnešních Vánoc také vymizely různé zvyky, které dodržovali například sedláci. Chodili například kolem pole, aby přivolali lepší úrodu. Také svatoštěpánská koleda má kořeny hluboko v minulosti. „Žebrat s betlémem kolem krku chodili už ve středověku hlavně chudí studenti, kteří sháněli něco k jídlu,“ dodala Flodrová. V dnešní době už je koleda zapomenutá. Stejně jako další zvyky. „Máme starší děti, které to nebaví,“ uzavřela Brňanka Petříková.

Historické betlémy
V osmi brněnských kostelích jsou od Štědrého dne až do 2. února 2010 k vidění historické betlémy.

Katedrála sv. Petra a Pavla
24. 12.: 16.00–18.30
25. 12., 26. 12., 1. 1.: 7.00–18.30
Po–So: 8.15–18.30
Ne: 7.00–18.30

Jezuitský kostel Nanebevzetí Panny Marie
24. 12.: 20.30–22.30
25. 12., 26. 12.: 7.00–7.30,
9.30–10.00
Po–So: 11.30–13.00
Ne: 7.00–7.30, 9.30–10.00, 20.30–21.00

Kapucínský kostel Nalezení sv. Kříže
24. 12.: 16.00–18.00
25. 12., 26. 12., 1. 1.: 6.00–11.30, 13.30–18.00
Út–So: 6.00–7.00,
16.00–18.00
Ne: 8.00–11.00, 16.00–18.00

Kostel sv. Jakuba
25. 12., 26. 12., 1. 1.: 7.00–20.00
Po–Ne: 7.00–20.00

Kostel sv. Maří Magdalény
24. 12.: 16.00–18.00
25. 12., 26. 12., 1. 1.: 6.00–18.00
Po–Pá, Ne: 6.00–19.00
So: 7.00–9.00, 18.00–19.00

Kostel sv. Michala
24. 12.: 15.00–17.30
25. 12., 26. 12.: 16.00–19.30
Po–So: 16.00–19.30
Ne: 9.00–12.00, 17.00–20.00

Minoritský kostel sv. Janů
Po – So: 9.00–12.00,
14.00–17.00
Ne: 7.00–12.00, 14.00–17.00

Kostel sv. Tomáše
25. 12., 26. 12.: 14.00–18.00
Po–So: 6.30–7.30,
17.00–18.00
Ne: 7.00–12.00, 19.00–20.00

Vánoční čas

Advent
Advent je začátek liturgického roku. Období adventu zahrnuje čtyři po sobě jdoucí neděle v rozmezí od sedmadvacátého listopadu do čtyřiadvacátého prosince. Pro křesťany je to doba zklidnění, kdy očekávají narození Ježíše Krista a také jeho druhý příchod a konec světa.

Štědrý den
Štědrý den je posledním dnem přípravy na vánoční svátky. Ve středověku to byl poslední den roku, v křesťanském kalendáři je to poslední den před narozením Krista. Protože dříve končil den se západem slunce, považuje se Štědrý večer už za začátek slavnosti Narození Páně, a proto se připravuje hostina a slaví se. Lidé si dávají navzájem dárky a tráví čas se svými blízkými. S tímto datem se také spojuje spousta pohanských zvyků a pověr. Například házení papučí, pouštění lodiček, rozřezávání jablíčka.

Boží hod vánoční
Tento svátek je druhý nejdůležitější v křesťanském kalendáři. Základem slavnosti je biblický příběh o narození Ježíše Krista. Ten přišel na svět do chudých jesliček v jednom z betlémských chlévů. Jeho rodiče Marie a tesař Josef museli putovat do Betléma, protože římský císař Augustus nařídil v ten čas sčítání lidu. A tak se Josef i se snoubenkou vydali do jeho rodného města, aby se mohli přihlásit. V tu noc, kdy se Kristus narodil, prý na obloze svítila veliká hvězda, která zvěstovala, že se narodil spasitel, nový židovský král. Boží hod vánoční slaví všichni křesťané bohoslužbami. V kostelech jsou vystavené betlémy s Ježíškem v jesličkách.

Druhý svátek vánoční (Štěpán)
Svatý Štěpán byl jedním ze sedmi prvních jáhnů křesťanské komunity v Jeruzalémě. Hlásal mezi lidem, že Ježíš Kristus vstal z mrtvých a šířil křesťanství. Byl přesvědčený, že za Ježíšovu smrt mohou židé. Mezi lety třicet pět až třicet sedm byl za svoje přesvědčení ukamenován před Damašskou bránou v Jeruzalémě. Druhý svátek vánoční byl v minulosti důležitý pro všechny čeledíny a děvečky. Na svatého Štěpána se totiž odcházelo ze služby. Na cestu dostávali speciální koláč a výslužku. Chodilo se také na koledu. Využívaly toho hlavně malé děti, i když tato tradice má kořeny už ve středověku. Typickým českým svatoštěpánským jídlem je husa se zelím a s bramborovými knedlíky.

HELENA ČTVRTEČKOVÁ

23.12.2009 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Politici nechápou, co je věda, jak funguje, říká nositel Nobelovy ceny za fyziku

Brno - Vědci se musí místo výzkumu věnovat papírování, kritizoval nositel Nobelovy ceny za fyziku Claude Cohen-Tannou-dji. „Moje děti se věnují vědě také a tráví šedesát procent času sepisováním zpráv," řekl ve čtvrtek fyzik publiku na VUT v Brně.

Betlémské světlo dorazilo do Brna. V neděli si pro něj lidé přijdou na Petrov

Brno – Jihomoravští skauti dovezli v sobotu večer do Brna Betlémské světlo. Do Evropy jej od osmdesátých let vozí letadlem z izraelského města.

Perníkový betlém? Snad nám ho děti na mši nesní, doufá žena organizující pečení

Vranovice – Zvedne vyzvánějící mobil a říká: „Pečení betlému? Není problém." Pětadvacetiletá Magdalena Vybíralová ve Vranovicích na Brněnskem organizuje vznik betlému, jenž bude celý z perníku.  

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies