Darovací smlouvy: polovina lidí platí

Ne vždy je to velkorysost, solidarita nebo přesvědčení, které stojí za tím, že pacienti dál platí regulační poplatky. Mnohdy je to jednoduše z pohodlnosti. To ukázaly statistiky, které Brněnskému deníku Rovnost poskytlo sedm krajských nemocnic rovný měsíc po zavedení darovacích smluv.

„Nemám čas někde pobíhat a hledat, kde se smlouva podepisuje. To raději rovnou zaplatím,“ přiznala Jana Freislebenová z Kyjova.

Hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek považuje nový systém za úspěšný. „Lidé, kteří dál platí, na to mají samozřejmě právo,“ řekl. Díky nim kraj ušetří část peněz, který na darovací smlouvy vyčlenil. „Z původních pětasedmdesáti milionů nám tedy část zbyde,“ dodal Hašek.

Podle něj by se peníze mohly použít na zvýšení platů lékařů v krajských nemocnicích. „Nemůžeme zasahovat do základních tarifů, proto bychom platy navýšili dotacemi,“ přiblížil plány do budoucna Hašek.

Hejtmanův optimistický pohled nesdílí krajský zastupitel za KDU–ČSL František Adamec. „Už teď vidíme, že jsme se dostali z extrému do extrému. Nejdříve se platilo za všechno a teď se neplatí za nic,“ uvedl Adamec. Nejlepší by podle něj bylo, kdyby kraj poplatky za pacienty nehradil, ale kdyby byl systém zároveň shovívavý k sociálně potřebným. „To se týká hlavně poplatků za recepty v lékárnách,“ vysvětlil Adamec.

Právě ve frontách na léky je totiž podíl zájemců o darovací smlouvu nejvyšší. Může za to zákon přikazující zaplatit třicet korun za každou položku na receptu zvlášť.

„V ambulanci jsem celý únor platila sama. Ale v lékárně jsem už využila darovací smlouvu. Po sečtení všech položek na několika receptech byla totiž celková částka moc vysoká, “ řekla pětašedesátiletá Marie Stehlíková ze Znojma.

Ve znojemské lékárně žádají o krajský dar téměř tři čtvrtiny pacientů a jejich počet se den ode dne zvyšuje. „Za první měsíc přijalo darovací smlouvu sedmdesát procent pacientů v nemocniční lékárně, šedesát procent v ambulancích a zhruba polovina na lůžkových odděleních,“ vypočítal mluvčí znojemské nemocnice Pavel Jajtner.

V případě ambulantní péče je poměr platičů a obdarovaných zhruba vyrovnaný, výjimkou je ale vyškovská nemocnice. „Čtyři z pěti pacientů využívají darovací smlouvu,“ řekla ředitelka nemocnice Věra Seidlová.

Obavy z přeplněných čekáren po zavedení smluv se v krajských nemocnicích nenaplnily. Jen v Hodoníně si všimli mírného nárůstu pacientů. „U několika lidí se zvýšila četnost návštěv, “ potvrdil ředitel Nemocnice Hodonín Antonín Tesařík.

V obou krajských nemocnicích, které spadají do okresu Brno-­venkov, je situace po prvním měsíci klidná. „Se systémem nemáme vůbec žádné potíže, přestože smluv využívá stále více lidí,“ uvedl Jaromír Hrubeš, ředitel ivančické nemocnice, kde přijímá dar od kraje více než polovina pacientů.

Podobná situace panuje i v Tišnově. Podle náměstkyně ředitele nemocnice Jany Drbuškové systém funguje bez větších problémů a využívá jej pětačtyřicet procent pacientů.

Možnost přijmout dar mají pacienti jenom v nemocnicích, které zřizuje kraj. Volba se tedy zatím netýká žádné z nemocnic v Brně, které zřizuje město. Hejtman Hašek ale doufá, že se kraj s městem co nejdříve dohodne na zavedení smluv i v městských nemocnicích.

„Povzbudila mě situace v Ostravě, kde už v městských nemocnicích pacienti nemusejí platit. Primátor Onderka by se měl maximální možnou měrou snažit o zavedení stejného systému i v Brně,“ uvedl Hašek. První výsledky vyjednávání mezi krajem a městem představí radní Oldřich Ryšavý ve čtvrtek.

Autoři: JIŘÍ M. ŠPIČÁK
ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI