V kameni je zřejmě takzvaná listina s Masarykovým vlastnoručním podpisem. „Do země tehdy uložili také jedenáct dalších menších kamenů s věnováními od zástupců měst a obcí, z nichž pocházejí osobnosti, které se výrazně zasloužily o kulturní rozvoj českého národa na Moravě a ve Slezsku," uvedl ředitel Archivu Masarykovy univerzity Jiří Pulec. Počítá s tím, že tyto kameny se podaří objevit v nejbližších dnech.

Masarykovu univerzitu už od jejího založení v roce 1919 trápil nedostatek prostor, vhodných pro výuku.

Budova Právnické fakulty měla být první stavba z plánovaného univerzitního městečka pod Kraví horou. Poté na ni měla podle plánů architekta Aloise Dryáka navázat výstavba budovy rektorátu, přírodovědecké, lékařské a filozofické fakulty. Kvůli krizi před druhou světovou válkou a nedostatkem peněz však z projektu sešlo a vznikla tak pouze první plánovaná budova. Budoucí právníci do ní začali docházet na přednášky v roce 1932.V kameni je zřejmě takzvaná listina s Masarykovým vlastnoručním podpisem.

V místě nálezu nyní dělníci stavějí novou knihovnu. Datum vyjmutí vzácného dokumentu z kamene za účasti památkářů není známé. „Ať už bude listina v jakémkoliv stavu, bude zajisté nutná její rekonstrukce," dodal Pulec.

Originál zakládací listiny by po vyjmutí mohl putovat do univerzitního archivu. V tom je pouze kopie šestaosmdesát let starého dokumentu, na které však na rozdíl od originálu chybí Masarykův podpis.

MARTIN SLÁVIK