VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Stroje bourají areál bývalé Vlněny. Bývalí zaměstnanci místo chtějí navštívit

Brno /FOTOGALERIE/ – Naposledy se sejít na místě, ve kterém někteří lidé strávili dlouhá léta svého života a nyní jej srovnávají stavební stroje se zemí. S takovým plánem nyní přišel šestaosmdesátiletý bývalý zaměstnanec Vlněny Oldřich Pařízek. V textilce strávil třiadvacet let.

10.6.2016 3
SDÍLEJ:
Fotogalerie
25 fotografií

Naposledy se sejít na místě, ve kterém někteří lidé strávili dlouhá léta svého života a nyní jej srovnávají stavební stroje se zemí. S takovým plánem nyní přišel šestaosmdesátiletý bývalý zaměstnanec Vlněny Oldřich Pařízek.Foto: DENÍK/Ludmila Korešová

Poprvé se do ní podíval na praxi již v roce 1944. Na stálo nastoupil o čtyři roky později. „Začínal jsem na vyšívárně, postupně jsem se ale vyšplhal na vedoucího provozu tkalcovny. Ta tehdy zaměstnávala i šest set zaměstnanců," vzpomínal pamětník. Z druhé největší textilky v Československu odešel v roce 1967.

Právě tehdy ale začínala zlatá éra Vlněny. V sedmdesátých letech jen první závod v ulici Dornych zaměstnával až osmnáct set lidí a vyráběl třináct a půl kilometru látky denně. „Přistavovali jsme další a další budovy, protože stávající nestačily. Nejstarší jsou přitom z devatenáctého století, mnoho z nich pak z první poloviny toho dvacátého," popsal Jan Šťovíček. Do Vlněny přišel jako technik v roce 1965.

Budovy u ulice Dornych, v kterých krátce v devadesátých letech sídlil velkoobchod, přitom navrhovali odborníci strhnout již v sedmdesátých letech kvůli statice. Několikrát do měsíce se stalo, že se člunky většiny stavů v několika patrech pohnuly do stejného směru a budova se celá jejich silou rozvlnila. „Jednou jsem tam byl něco měřit a najednou se celý dům roztřásl. Vyděšeně jsem se podíval na pracovnice u strojů a ty se jen rozesmály, protože už to znaly dobře," popsal jednu z příhod Šťovíček. U starých strojů, z nichž mnohé pocházely z konce devatenáctého století, totiž člunek s přízí vážil i tři kilogramy.

Snažení uspořádat setkání bývalých zaměstnanců Vlněny pana Oldřicha Pařízka chce podpořit i Brněnský deník Rovnost. Pokud jste v textilce pracovali a chtěli byste se s bývalými zaměstnanci setkat, napište na brnensky@denik.cz.

Nyní textilka půjde k zemi a do několika let jejích padesát budov nahradí dvanáct kancelářských domů. Kromě novorenesančního Bochnerova paláce v Přízově ulici. „Označený jako palác je přitom až posledních několik let, kdy si někdo vzpomněl, že tu byl nějaký Bochner. Pokud budovy nemohou již plnit svou funkci výrobních prostor, je správné je strhnout a nahradit je něčím jiným Je to vývoj," zhodnotil Šťovíček.

Brněnské textilky přitom již od devatenáctého století ovlivňovaly život v celém městě. „S výrobou textilu vznikla i poptávka po dalších oborech. Po výrobě strojů, po rozvoji chemického průmyslu. Kvůli pracovní odbornosti tak ve městě vznikla řada odborných škol a dvě vysoké," upozorňuje Kateřina Tučková a další autoři v knize Fabrika, která se věnuje historii brněnských továrníků.

Většina z nich odešla z Brna před druhou světovou válkou, protože byli němečtí Židé, mezi nimi i rodina Stiassni, jež vlastnila jednu z původních textilek Vlněny. V sousedství továrny byla i Velká synagoga. „Na začátku války ji do základů zcela vypálili brněnští nacisté a její místo po odklizení trosek nesmělo být v době války zastavěno," sdělila brněnský historička Milena Flodrová. Ulice, kde stála, dnes nese na památku jméno Spálená.

Před válkou přitom továrníci patřili mezi největší zaměstnavatele. „Jen rodiny Stiassni a Neumark, jejichž továrny v Přízově se staly později Vlněnou, zaměstnávaly tisíc lidí a vyvážely do celého světa. Úspěšnější Neumark třeba do Orientu," poznamenal historik z Muzea města Brna Pavel Košťál.

Možnosti uspořádat setkání bývalých zaměstnanců je nakloněný i ředitel brněnské pobočky CTP Tomáš Budař. „Určitě jim rádi tu možnost dáme a na pár hodin přerušíme demolici," sdělil Budař. Na setkání ale zájemcům zbývá jen několik měsíců. Demoliční práce rychle postupují a do konce července má být srovnán se zemí trakt budov v ulici Dornych a začít bourání v Přízově ulici.

Autor: Alžběta Nečasová

10.6.2016 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:
Hráči Komety Brno Martin Zaťovič (vlevo) a Marcel Haščák.

Dlouhé volno? Můžeme si za něj sami, culí se Zaťovič

Jednání u olomouckého vrchního soudu v případu čtyřnásobné vraždy s obviněným Kevinem Dahlgrenem.
1

Rozsudek doživotí pro Dahlgrena? Místo překládání tlumočnice odešla na procházku

Corea, Bona i Diana Krall. Na brněnský JazzFest míří světoznámé hvězdy

Brno – Swingující Joe Lovano, afrokubánský Richard Bona i inteligentně popový Dan Bárta. Šestnáctý ročník mezinárodního hudebního festivalu JazzFestBrno nabídne jazz mnoha podob a v interpretaci těch nejlepších hudebníků.

Národní divadlo Brno láká do Reduty na jednorožce se ztopořeným penisem

Brno - Národní divadlo Brno chystá v Divadle Reduta na Zelném trhu novou inscenaci Strach jíst duši a vyzývá diváky: "Pokud Vás už nebaví fronty na selfie pod Joštem na Moraváku, stavte si udělat fotku k nám. V Redutě to vidíme růžově!" Tato krátká výzva doplňuje snímky zveřejněné na sociální síti Facebook, na nichž je nahý muž s hlavou jednorožce. Rekvizita je zabarvená do růžova a diváka upoutá zejména zvýrazeněním penisu.

Hošnova vila v duchu podnikatelského baroka je na prodej. Hrozí jí i zbourání

Brno – Připomínku porevolučního kapitalismu v podobě vily podnikatele Rudolfa Hošny nabízí k prodeji realitní kancelář. Známou stavbu nad Pisáreckými tunely možná čeká demolice, na jejím místě může vyrůst bytový dům.

Pomohou s jazykem, děláním úkolů, výběrem školy. Brno dá na doučování 50 milionů

Brno – Cizinci, kteří neovládají dobře český jazyk, školáci ze sociálně slabších rodin i děti, kterým nejde třeba matematika. Škála žáků, kteří potřebují doučování, je široká. Vedení města Brna je od srpna plánuje podpořit. Na doučování a kariérové poradenství získalo v pondělí od ministerstva školství dotaci padesát milionů korun.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies