VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Stroje bourají areál bývalé Vlněny. Bývalí zaměstnanci místo chtějí navštívit

Brno /FOTOGALERIE/ – Naposledy se sejít na místě, ve kterém někteří lidé strávili dlouhá léta svého života a nyní jej srovnávají stavební stroje se zemí. S takovým plánem nyní přišel šestaosmdesátiletý bývalý zaměstnanec Vlněny Oldřich Pařízek. V textilce strávil třiadvacet let.

10.6.2016 3
SDÍLEJ:

Naposledy se sejít na místě, ve kterém někteří lidé strávili dlouhá léta svého života a nyní jej srovnávají stavební stroje se zemí. S takovým plánem nyní přišel šestaosmdesátiletý bývalý zaměstnanec Vlněny Oldřich Pařízek.Foto: DENÍK/Ludmila Korešová

Poprvé se do ní podíval na praxi již v roce 1944. Na stálo nastoupil o čtyři roky později. „Začínal jsem na vyšívárně, postupně jsem se ale vyšplhal na vedoucího provozu tkalcovny. Ta tehdy zaměstnávala i šest set zaměstnanců," vzpomínal pamětník. Z druhé největší textilky v Československu odešel v roce 1967.

Právě tehdy ale začínala zlatá éra Vlněny. V sedmdesátých letech jen první závod v ulici Dornych zaměstnával až osmnáct set lidí a vyráběl třináct a půl kilometru látky denně. „Přistavovali jsme další a další budovy, protože stávající nestačily. Nejstarší jsou přitom z devatenáctého století, mnoho z nich pak z první poloviny toho dvacátého," popsal Jan Šťovíček. Do Vlněny přišel jako technik v roce 1965.

Budovy u ulice Dornych, v kterých krátce v devadesátých letech sídlil velkoobchod, přitom navrhovali odborníci strhnout již v sedmdesátých letech kvůli statice. Několikrát do měsíce se stalo, že se člunky většiny stavů v několika patrech pohnuly do stejného směru a budova se celá jejich silou rozvlnila. „Jednou jsem tam byl něco měřit a najednou se celý dům roztřásl. Vyděšeně jsem se podíval na pracovnice u strojů a ty se jen rozesmály, protože už to znaly dobře," popsal jednu z příhod Šťovíček. U starých strojů, z nichž mnohé pocházely z konce devatenáctého století, totiž člunek s přízí vážil i tři kilogramy.

Snažení uspořádat setkání bývalých zaměstnanců Vlněny pana Oldřicha Pařízka chce podpořit i Brněnský deník Rovnost. Pokud jste v textilce pracovali a chtěli byste se s bývalými zaměstnanci setkat, napište na brnensky@denik.cz.

Nyní textilka půjde k zemi a do několika let jejích padesát budov nahradí dvanáct kancelářských domů. Kromě novorenesančního Bochnerova paláce v Přízově ulici. „Označený jako palác je přitom až posledních několik let, kdy si někdo vzpomněl, že tu byl nějaký Bochner. Pokud budovy nemohou již plnit svou funkci výrobních prostor, je správné je strhnout a nahradit je něčím jiným Je to vývoj," zhodnotil Šťovíček.

Brněnské textilky přitom již od devatenáctého století ovlivňovaly život v celém městě. „S výrobou textilu vznikla i poptávka po dalších oborech. Po výrobě strojů, po rozvoji chemického průmyslu. Kvůli pracovní odbornosti tak ve městě vznikla řada odborných škol a dvě vysoké," upozorňuje Kateřina Tučková a další autoři v knize Fabrika, která se věnuje historii brněnských továrníků.

Většina z nich odešla z Brna před druhou světovou válkou, protože byli němečtí Židé, mezi nimi i rodina Stiassni, jež vlastnila jednu z původních textilek Vlněny. V sousedství továrny byla i Velká synagoga. „Na začátku války ji do základů zcela vypálili brněnští nacisté a její místo po odklizení trosek nesmělo být v době války zastavěno," sdělila brněnský historička Milena Flodrová. Ulice, kde stála, dnes nese na památku jméno Spálená.

Před válkou přitom továrníci patřili mezi největší zaměstnavatele. „Jen rodiny Stiassni a Neumark, jejichž továrny v Přízově se staly později Vlněnou, zaměstnávaly tisíc lidí a vyvážely do celého světa. Úspěšnější Neumark třeba do Orientu," poznamenal historik z Muzea města Brna Pavel Košťál.

Možnosti uspořádat setkání bývalých zaměstnanců je nakloněný i ředitel brněnské pobočky CTP Tomáš Budař. „Určitě jim rádi tu možnost dáme a na pár hodin přerušíme demolici," sdělil Budař. Na setkání ale zájemcům zbývá jen několik měsíců. Demoliční práce rychle postupují a do konce července má být srovnán se zemí trakt budov v ulici Dornych a začít bourání v Přízově ulici.

Autor: Alžběta Nečasová

10.6.2016 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:
Pravnučka Františka Jursy (vpravo), bývalého závodníka a zakladatele cyklistické Dukly Brno, Dagmar Hejhalová (vlevo) vybojovala na Hrách VIII. letní olympiády dětí a mládeže 2017 tři zlaté a jednu stříbrnou medaili.

Podědila Jursovy geny. Pravnučka zakladatele Dukly Brno zazářila na olympiádě

Paddleboarding. Ilustrační foto.

Lék na bolavá záda? Dynamicky se rozvíjející paddleboarding

Olympiádu dětí a mládeže v Brně ovládli sportovci Jihomoravské kraje

Brno /FOTOGALERIE/ – Po čtyřech dnech soutěžení ve středu večer slavnostním ceremoniálem v areálu Vysokého učení technického skončily Hry VIII. letní olympiády dětí a mládeže, které pořádalo Brno. Nejúspěšnější výpravou se stala právě domácí z jižní Moravy, která ziskem 509 bodů předčila Prahu a Středočeský kraj. Mladí sportovci z jižní Moravy získali 40 zlatých, 34 stříbrných a 44 bronzových medailí.

AKTUALIZOVÁNO

Jihomoravští policisté převzali nový luxusní supersport. Měsíc po nehodě

Brno – Nový supersport BMW ve středu převzali jihomoravští policisté. „Budeme ho mít za stejných podmínek jako ten minulý," uvedl policejní mluvčí Bohumil Malášek.

Díky nové metodě vědci z Brna lépe rozpoznají leukémii

Brno /FOTOGALERIE/ – Chemoterapie je trápí několikrát týdně, pacienti s leukémií také neustále bojují s únavou. Jaká je šance, že doteď zdravý člověk onemocní rakovinou krve, dokáží zjistit brněnští lékaři díky nejnovější metodě. Představili ji ve středu na konferenci výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity. Leukémii díky ní také dokáží rychleji rozpoznat.

Pes pokousal dítě i matku. Skončily v nemocnici

Brno - Malou holčičku a její matku napadl v úterý odpoledne v Železném na Brněnsku pes. Dívka, i její matka, která se ji před psem snažila chránit, nakonec skončily v rukou lékařů.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies