Školáci se sjeli do Mariánského údolí v brněnské Líšni, kde pro ně strážníci, hasiči a zdravotníci připravili šestý ročník závodu Železný Empík.

Je čtvrtek, osm ráno. Obloha má barvu ocele a nevěstí nic dobrého. Každou chvíli může začít pršet. Ani špatné počasí však neodrazuje desítky dětí v tom, aby si změřily své síly v branném závodu. Některým žákům se sice závodit nechce, ale mají smůlu. Autorita učitelů vyhrává a běžet téměř čtyřkilometrovou trasu se sedmi stanovišti musí každý.

„Děti z druhých stupňů základních škol soutěží v připravených disciplínách. Své dovednosti si závodníci ověří u jednotlivých stanovišť, kde za dosažené výkony dostávají body do kartiček, které všechny děti obdrží hned při vstupu do areálu parku,“ přibližuje Železného Empíka mluvčí brněnských strážníků Denisa Kapitančiková. Právě městská policie akci zaštiťuje.

Sedmero stanovišť má pro děti nejrůznější úkoly. Kromě zdravovědy a zkoušení právního vědomí, nechybí na trase ani stanoviště dobrovolných hasičů z brněnského Vranova. Školáci, kteří k nim doklusali, musí odpovědět na pár jednoduchých otázek.

Zádrhel nastává ve chvíli, kdy se hasiči zeptají, na jaké číslo volat, když hoří. Děti si krizové číslo hasičů pletou s policií a záchrankou. Přesto si na telefonní číslo sto padesát nakonec vzpomene každý. „Je to zažité víc než sto dvanáctka. Někteří školáci kupodivu vědí, co mají operačnímu důstojníkovi nahlásit,“ hodnotí dětské výkony vranovský hasič Pavel Mašek.

V cíli jsou děti zadýchané a tváře se jim rudnou vypětím. „Disciplíny byly v pohodě, ale problém jsem měla spíš s běháním. Nejsem na to zvyklá,“ říká zadýchaně čtrnáctiletá Veronika. Není totiž jedinou, které dala trasa fyzicky zabrat. U počítače nebo před televizí ze sebe náctileté děti tolik energie nevydají. Železný Empík je tak alespoň na pár desítek minut trochu zocelil.