VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Desetina Evropanů má geny lovců mamutů z Dolních Věstonic, zjistil vědecký tým

Brno – Deset až patnáct procent Evropanů má ve své DNA zakódované geny lovců mamutů z Dolních Věstonic. Odborníci to zjistili při výzkumu mapujícím vývoj populací v Evropě v době ledové.

13.5.2016
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Milan Jaroš

„Do výzkumu se jako jediný zástupce České republiky zapojil i ředitel Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a zároveň vedoucí výzkumné základny Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v Dolních Věstonicích Jiří Svoboda," uvedla Ema Wiesnerová z tiskového oboru univerzity.

Výzkum přinesl průlomová zjištění. „Je důkazem, že se v Evropě před osmatřiceti až třiceti tisíci lety vyvinula jednotná populace nosící stejnou genovou výbavu. Jejich genofond výzkumníci označili jako věstonický, a měli jej i lovci mamutů ze sídlišť v okolí Pálavy," vysvětlil Svoboda.

Genofond je soubor dědičných vlastností zakódovaných do genové výbavy jedince. „V Evropě existovala populace, jejíž členové byli vzájemně podobní a příbuzní. Měli společné znaky třeba ve stavbě kostry. Muži byli vysocí a robustní, dosahovali i výšky sto osmdesáti centimetrů. Mezi pohlavími byly velké rozdíly, ženy třeba dorůstaly přibližně jen do výšky sto šedesáti centimetrů," popsal Svoboda.

Na výzkumu se Svoboda podílel přibližně šest let. „Mezinárodní tým odborníků se skládal z výzkumníků zejména z Německa a Spojených států amerických. Většina analýz pochází z vědeckých laboratoří v německém Lipsku. Při výzkumu jsme analyzovali DNA jednapadesáti koster z celé Evropy," popsal Svoboda.

Přímo z naleziště v Dolních Věstonicích se analyzovaly čtyři celé kostry a několik částí z neúplných koster.

Výsledky výzkumu uveřejnil vědecký časopis Nature. „Publikace výsledků v tomto časopise je vždy znamením, že výzkum byl průlomový. Když se odborníkovi povede v tomto časopise uveřejnit výsledky svého výzkumu, je možné ho považovat za světovou kapacitu, a výzkum za excelentní práci. Výzkumy genofondu lidí žijících před desítkami tisíc let jsou ostatně v posledních letech velmi populární," poznamenal vedoucí Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea Martin Oliva.

I Svoboda tvrdí, že v posledních letech se v oblasti výzkumu genofondů velmi pokročilo. „Odborníci nedávno třeba rozšifrovali genom neandrtálce. Jinak, moderní populace lidí s Věstonickým genofondem přišla po neandertálcích," podotkl Svoboda.

První lidé moderního typu ve své DNA ještě nosili stopy té neandertálské, ty se však postupně snížily na podíl dvou procent.

Genom lovců z Dolních Věstonic v populaci převládal až do doby před pětadvaceti až dvaceti tisíci léty. „Pak se po kontinentu rozšířili představitelé jiných genetických skupin," uvedla Wiesnerová.

Autor: Eliška Gáfriková

13.5.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Město Brno. Ilustrační foto.
4

Brno v roce 2050? Podobu určí obyvatelé i akademici

Ilustrační foto.

Glyfosát? Povolujeme jej, sdělila Unie. Zemědělce to potěšilo

Pomohla mi odhodlanost, věří úspěšná žena

Brno - Ve svých osmatřiceti letech pracuje jako ředitelka největšího prodejce německé automobilky Mercedes Benz v Česku a na Slovensku Hošek Motor. Příběh Brňanky Andrey Ungerové si ve středu vyslechli hosté jedné z přednášek Ladies Business Week v Brně. Události, na které vystupují úspěšné ženy.

Parníky obsadily přehradu. Provázely je fanfáry, tleskot i troubení

Brno /FOTOGALERIE/ – Po Brněnské přehradě se rozléhá troubení parníků a stovky přihlížejících vykřikují nadšením. Dopravní podnik zahajuje jedenasedmdesátou plavební sezónu a vypouští svých šest lodí zpátky na přehradu. „Loni jsme přeplavili 240 tisíc cestujících, letos je náš cíl ještě o deset tisíc víc, i proto plavební sezónu prodloužíme až do konce října," slibuje přihlížejícím generální ředitel brněnského dopravního podniku Miloš Havránek.

Hnojte popelem

Topíte dřevem? Nebo máte doma krb jen tak pro příjemný pocit? Kam dáváte popel? Pokud ho vyhazujete, připravujete se o jedno z nejlepších hnojiv světa.

Oslavy prvního máje? Místo rvaček proti pochodu zatančí

Brno – Místo rvačkami a křikem se letos brněnští antifašisté rozhodli oslavit první máj divadlem, hudbou a nebo tancem. Každoroční protestní akci, při které většinou došlo i na potyčky, iniciativa Brno blokuje nazvala Kdo si hraje, nehajluje. „Důležitější než zablokovat pochod neonacistů, je každodenní boj proti plíživé fašizaci společnosti. Proto jsme se rozhodli dát možnost kreativnímu vyjádření těch, kteří s extremismem bojují," vysvětlil mluvčí iniciativy Václav Pecl.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies