Od jedné odpoledne do šesti večer vozila děti Mikulášská tramvaj. Historický stroj pendloval mezi Novými sady a Stránskou skálou. „Děti se mohou těšit na čerty, anděly a Mikuláše,” lákala mluvčí dopravního podniku Linda Škrancová.

Už deset minut před desátou ráno se na mikulášskou jízdu z brněnského Hlavního nádraží do Telnice vydal speciální vlak. Táhla jej nově opravená parní lokomotiva BS200. „Vypadá jako lokomotivy z večerníčku Pohádky o mašinkách,“ poznamenal organizátor jízdy Martin Elstner. Jiný Mikulášský vlak pak jel ve dvě odpoledne do Oslavan.

PETR JEŘÁBEK

Do ulic vyrazí ochránce vězňů. Dříve jej doprovázel i medvěd

Jižní Morava - Obdaroval tři chudé dívky a zajistil jim věno. Navíc vzkřísil k životu tři chlapce, které zavraždil zločinný hostinský. Na základě těchto dvou legend se vysvětluje představa svatého Mikuláše jako dobrodince a patrona dětí.

Biskupa Mikuláše z Myry už ve východním křesťanství uctívali od šestého století. „Postupně se stal univerzálním světcem všech křesťanů. Kromě dětí ochraňuje i námořníky, obchodníky, studenty nebo vězně,“ vysvětlila Eva Večerková z Etnografického ústavu Moravského zemského muzea v Brně.

Svátek svatého Mikuláše si lidé v České republice připomenou v úterý. Mnoho dětí se však těší spíše na jeho předvečer. Pátého prosince vyrazí i do ulic jihomoravských měst a vesnic Mikuláši v doprovodu čertů a andělů. „Těším se, co mi donese. Řeknu mu zase básničku. Ani čerta se nebojím,“ řekla například čtyřletá Ester.

Tradice vousatého starce těší i starší děti. „Mikuláš už k nám domů nechodí. Už jsme velcí. Rodiče nechávají balíček se sladkostmi a ovocem za dveřmi. Občas dostaneme i drobné peníze,“ řekl jedenáctiletý Nicolas Lengal.

Na Mikuláši je podle něj kromě dárků nejlepší legrace. „Mikuláš chodí každoročně u nás ve škole. Byl jsem loni na seznamu zlobivců. Vzal jsem si proto s sebou růženec, aby na mě čert nemohl. Doteď nechápu, proč mi za to učitelka vynadala,“ dodal chlapec.

Tradiční průbody

Průvody Mikuláše oblečeného jako biskupa v doprovodu čertů a andělů jsou podle Večerkové u nás známé od devatenáctého století. „Tehdy je často doprovázely i další postavy, například Turek, medvěd nebo jezdec na imitaci koně,“ dodala Večerková. Dnešní mikulášská tradice na jižní Moravě se podle ní neliší od zbytku republiky. „Nejsou žádné velké rozdíly ani mezi vesnicemi a městy. Jen na Valašsku je tradice bohatší, zejména v maskování čertů,“ podotkla etnoložka.

S vyráběním vlastních masek si dnes mnoho rodičů hlavu neláme. „Naštěstí vousy ani křídla vyrábět nemusíme. U nás ve vesnici se vždycky někdo za Mikuláše převleče, takže využijeme jeho služeb,“ řekla třeba Irena Sádovská z Drysic na Vyškovsku.

Rodiče si mohou návštěvu Mikuláše i zaplatit. „S ženou a kamarádem obcházíme rodiny už několik let. Peníze nepožadujeme. Čekáme, co dostaneme. Většinou je to dvě stě korun. Dětem dáváme sladkosti. Manželka je svazuje do balíčků,“ řekl Brňan Ivan Lounek. Někteří rodiče berou raději děti ven do města, aby si čerty a anděly užily tam. „Když byly dcery úplně malé, tak jsme se kvůli nim za Mikuláše převlékali. Teď už je bereme na procházku, ať se na ně podívají ve městě. A doma jim dáme sladkosti a ovoce. Je mi ovšem líto, že tradice upadá. Hlavně masky. Z dětství si pamatuji čerty v krásných kostýmech,“ zavzpomínala třicetiletá Brňanka Lucie Fleková.

Podle jiných mikulášské zvyky naopak vzkvétají. „Mám už přes devadesát let. Nejvíc jsme Mikuláše slavili před druhou světovou válkou a po sametové revoluci. Dostávali jsme pochopitelně mnohem méně sladkostí než dnešní děti. Tradice upadla za komunismu. Každý slavil Mikuláše potichu doma. Nikdo nechtěl provokovat tím, že se hlásí k tradici křesťanského světce,“ podotkla Brňanka Františka Muzikářová.

KLÁRA ŽIDKOVÁ
ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI


Brněnský psycholog Jiří Brančík: Čerti jsou jen pro líné rodiče

Brno - Čekání na Mikuláše rozděluje děti na dva tábory. Jedni se těší na výslužku, druzí se naopak bojí pekelných trestů. Podle brněnského psychologa Jiřího Brančíka by to ale rodiče se zastrašováním neměli přehánět.

Rodiče často dětem vyhrožují čerty a peklem, aby nezlobily. Je to dobrá výchovná metoda?
Nejsem přívržencem zastrašování dětí mýtickými postavami. Dítě může prožít traumatický stav a nést si s sebou následky do konce života. Nezáleží na tom, jestli dítě vidí čerta na ulici, nebo přijde až k jeho dveřím. Pokud rodiče chtějí, aby jejich potomek nezlobil, mají ho vychovávat jinými metodami. Doporučuji spíše pozitivní motivaci.

Příslib odměny od Mikuláše za dobré chování je tedy v pořádku?
Ano. Za dobrou práci má být člověk odměněný. Tak je tomu od počátku lidstva. Kromě toho mají jít rodiče slušným chováním příkladem. Čerty si vymýšlí ti, kteří jsou líní své děti vychovávat normálně.

Mají rodiče své děti na příchod Mikuláše nějak připravovat?
Měli by je upozornit, že čert je takový divný chlapík, který se je jen pokouší vylekat. Že jim ale doopravdy neublíží, ani je nikam neodnese. Pokud má dítě trému vystupovat před Mikulášem a andělem s písní nebo básní, měli by si to s ním rodiče dopředu natrénovat. A pokud to nevyjde, je důležité mu nenadávat ani si z něj neutahovat a brát to s úsměvem. Říct mu, že nevadí, že tentokrát to nevyšlo. Že ví, že jsou dcera nebo syn šikovní i tak.

Do jakého věku má smysl lhát dětem o Mikuláši?
To je individuální. Do té doby, dokud to dítěti nezačne docházet. Bystré děti se třeba ve čtyřech začnou zajímat, jak je možné, že k nim domů jeden Mikuláš večer přišel a na ulici přitom potkává spoustu dalších. Já jsem třeba na Ježíška věřil až do šesti let, dokud jsem neviděl pravdu klíčovou dírkou. (zn)