VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Děti se nají, lépe zapadnou do kolektivu. Za 25 korun na obědy pro chudé rodiny

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ – Když Zuzaně, která je na rodičovské dovolené a má šest dětí, brněnská škola v lednu nabídla placení obědů přes organizaci Women for Women, vyřešila hned několik problémů. „Jsem závislá na sociálních dávkách. Do školy nyní chodí dvě moje děti. Aspoň lépe zapadnou do kolektivu. Já bych jim obědy platit nemohla," povzdychla si žena, která si nepřála zveřejnit příjmení.

27.2.2016 2
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Archiv VLP

Dosud si její děti nosily do školy svačiny, třeba rohlík s máslem. Teplé jídlo dostaly až večer, protože obědy ve škole by matku vyšly za obě děti na dvanáct set korun na měsíc. Organizace Women for Women na jižní Moravě platí obědy 122 dětem, jeden stojí pětadvacet korun.

Podobným způsobem chce nově pomoct rodinám i Jihomoravský kraj. Spolu s Libereckým krajem jsou zatím jediné v České republice. „Na přihlášení do tohoto programu měly kraje jen měsíc, a navíc nemohou žádat o příspěvek na náklady spojené s administrací. Nyní hledáme nejlepší možné řešení, aby se zapojilo co nejvíc krajů, nejlépe všechny," vysvětlil nízkou účast v projektu Jiří Vaněk z ministerstva práce a sociálních věcí.

Prostřednictvím ministerstva podpoří jižní Morava 659 dětí skoro dvěma miliony korun. „Zatím jsme s nabídkou oslovili školy. Ředitelé vytipovali rodiny, které prošetříme přes úřad práce, zda jsou opravdu v hmotné nouzi," sdělila mluvčí Jihomorav-ského kraje Eliška Windová.

Pět tisíc dětí v nouzi

Pro zapojení školáků do projektu je nutné splnit několik podmínek. „Děti musí být staré od tří do patnácti let, nemají neomluvené absence, jejich zákonní zástupci jsou dlouhodobě ve stavu hmotné nouze a jejich škola je zapojená do projektu," zhodnotil Vaněk.

Hmotná nouze je stav, kdy člověk nemá dostatečné příjmy, aby si zabezpečil základní životní podmínky. Pak má nárok na pomoc státu. Hranicí příjmu, pod kterou nastává stav hmotné nouze, je životní minimum. Pomoc představují peněžité a věcné dávky. Podle údajů z loňského roku je v Jihomoravském kraji téměř pět tisíc dětí od tří do patnácti let, které se dlouhodobě ocitly v hmotné nouzi.

Pro zvětšení klikněte.

Na problém upozornila také městská část Brno-střed. „Darovali jsme sto tisíc korun společnosti Women for Women na obědy pro děti ze sociálně slabých rodin z Brna-středu," potvrdila mluvčí městské části Denisa Kapitančiková.

Problém řeší i základní škola ve Školní ulici v Bučovicích na Vyškovsku. „Mnohdy jsou to děti z rodin alkoholiků a gamblerů, kterým obědy platíme přes anonymní sponzory. Trápilo nás, že když jdou na oběd s ostatními, jen se koukají a nejedí," odůvodnil ředitel školy Aleš Navrátil.

Jiné jihomoravské školy zatím vyčkávají. „Někdo dostane sociální dávku, a půlku prokouří. Takže ušetřené peníze zase zneužije," bojí se ředitel hodonínské základní školy v Očovské ulici Martin Čechovský. Organizace Women for Women zneužití této služby brání přes darovací smlouvu uzavřenou se školou na konkrétní dítě. Podobně by případnému zneužití zabránil i projekt kraje.

Podle psycholožky Zuzany Spurné z Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně mají společné obědy dětí vliv i na jejich prospěch. „Můžou mít různě drahé svetry, ale když s ostatními nechodí na obědy, dostávají se do izolace. Díky této změně se cítí rovnocenné. A bílkoviny či čerstvé jídlo v jejich vyvíjejícím se mozku dokážou zázraky," podotkla.

Podle manažerky projektu Obědy pro děti Jany Skopové mladí potřebují energii. Říká:

Díky jídlu dostávají lepší známky

Jižní Morava - Projekty pomáhající dětem z chudých rodin s obědy organizuje manažerka manželů Tykačových Jana Skopová z obecně prospěšné společnosti Women for Women už tři roky. Vidí pokroky nejen u školáků, kterým se zlepšuje prospěch, ale i ve společnosti, která k problému přistupuje zodpovědněji. „Jsme rádi, že inspirujeme ostatní," říká žena.

Proč je důležité těmto dětem pomáhat?

Potřebují jíst, aby měly energii. Mnohdy o odpoledním vyučování zůstávají o hladu. Neřešíme tím jen výživu, dětem se díky jídlu zlepšuje školní docházka a známky. Navíc si uvědomují, že jim pomáhají cizí lidé. Až budou velké, také pomůžou ostatním. A nejdůležitější je, že budou chodit na obědy s ostatními a lépe zapadnou.

Nehrozí, že se jim budou spolužáci naopak smát?

Nikdy jsme nic takového neřešili. Část dětí ani neví, že jim obědy platí někdo jiný.

Co si myslíte o projektu placení obědů, který nedávno spustilo ministerstvo práce a sociálních věcí?

Spouští ho na základě naší iniciativy. Účastnili jsme se také pracovní skupiny, která projekt připravovala. Naše organizace nemůže pomoct všem a tímto způsobem se zaplatí obědy zase jiné skupině dětí. Pro nás není úplně důležité, zda rodina pobírá dávky hmotné nouze, jako pro ministerstvo. Existenční problémy řeší mnoho lidí, ale ne všichni dosáhnou na pomoc státu.

Která základní kritéria máte pro výběr dětí, kterým pomůžete?

Jejich rodiče jim chtějí obědy platit, ale nemohou. Jsou to děti, které mají problém dojíždět, neúčastní se třídních akcí a dostávají se tak do izolace.

Jak jste vlastně na tento problém před třemi lety narazili?

Impulz byla reportáž o hladovějících dětech. Redaktorka mluvila o tom, že některé děti za den pijí třeba jen čaj. Reportáž viděla naše ředitelka Ivana Tykač a uvolnila první příspěvek sto tisíc korun. Postupně jsme zjistili, že je těchto dětí v České republice sto tisíc a že je potřeba problém řešit.

Autor: Veronika Gecová, Redakce

Souhlasíte s dotováním obědů pro děti z chudých rodin?

ANO

68 %

NE

32 %

Hlasovalo: 318

Anketa byla ukončena

27.2.2016 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:
Bohumil Šimek.

Sledujte ONLINE: Diskuze s hejtmanem Bohumilem Šimkem o směřování kraje

O svém boji s rakovinou píše na internetovém blogu třiadvacetiletý Petr Hübel.

S rakovinou bude bojovat až v Peru u domorodého kmene. Věří na zázraky

OBRAZEM: V obchodním centru lidé postavili Eiffelovu věž i Koloseum. Z puzzle

Brno – Společně postavit třeba šikmou věž v Pise nebo newyorskou Empire State Building se podařilo o víkendu rodinám v brněnském nákupním centru Avion. Součástí tamní výstavy staveb vytvořených z 3D puzzle byla totiž rodinná soutěž ve stavění podobných modelů.

Život na Antarktidě: Alkohol na stanici podléhá schválení, říká klimatolog

Brno /ROZHOVOR/ – Přední český klimatolog Pavel Prošek díky své práci procestoval Arktidu i Antarktidu. Na mrazivém světadílu pomáhal přesně před deseti lety založit první českou polární stanici. „Je to vlastně takový dobře zateplený panelák z dřevoštěpky. Ale dodnes stojí a funguje bezvadně," říká o stanici s nadsázkou. Celkově se do těch míst zúčastnil osmi výprav a pomáhal tam založit klimatologický program.

Medička pomáhala v uprchlickém táboře. Základem v práci je dobrý kolektiv, míní

Brno – V létě pomáhala léčit nemocné v uprchlickém táboře v Aténách, nyní se poohlíží po budoucí kariéře. Martina Žižlavská studuje všeobecné lékařství na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně šestým rokem. „Odchod do zahraničí neplánuju. Domov, rodinu a přátele mám tady. Neznamená to ale, že jsem se stávajícími podmínkami spokojená," podotýká.

Brno podpoří cyklisty. V práci se osprchují

Brno – Sedm až osm měsíců ročně jezdí za zaměstnáním na kole informatik Pavel Flajšman. I když je pro něj cesta na Nové sady kolem rušného nádraží náročná, v jednom má štěstí jeho firma zařídila sprchu na pracovišti. „Zaměstnavatel je vstřícný k cyklistům. Máme vyřešené také bezpečné stání kol v garážích," poznamenal Flajšman. Cyklistů, které po příjezdu do práce čeká sprcha, zřejmě přibude. Brněnský plán mobility je totiž navrhuje podpořit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies