VYBERTE SI REGION

Divadlo se nechce vzdát klasických žárovek

Brno /FOTOGALERIE/ - Mahenovo divadlo, které bylo elektrifikováno jako první v Evropě, usiluje o zachování tradičního zdroje světla. Navzdory Evropské unii.

12.9.2010 4
SDÍLEJ:
Fotogalerie
11 fotografií
Mahenovo divadlo je prvním elektrifikovaným divadlem v Evropě. Vynálezce žárovky Thomas Alva Edison si v roce 1882 přijel do města prohlédnout osvětlení, které dělala jeho firma.

Mahenovo divadlo je prvním elektrifikovaným divadlem v Evropě. Vynálezce žárovky Thomas Alva Edison si v roce 1882 přijel do města prohlédnout osvětlení, které dělala jeho firma.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Chceme zachránit osvětlení Mahenova divadla klasickými žárovkami. Lidem připomenou, že právě toto divadlo bylo prvním elektrifikovaným v Evropě. Na tom se nedávno shodli památkáři s brněnským národním divadlem. Zatím však není jasné, zda se jim záchrana tradičního osvětlení podaří.

Podle Evropské unie totiž musí klasické žárovky ve veřejných budovách ustoupit těm úsporným. Podle správce Mahenova divadla Oldřicha Kořínka by měly klasické čtyřicetiwattové žárovky zůstat na více než pětistovce míst. „Jde především o lustry nad jevištěm a nad hlavním schodištěm, ale i o další osvětlení na stěnách,“ popsala osvětlení v památkově chráněné budově Kořínek.

Konec stmívání

Klasické žárovky navíc umožňují postupné stmívání, což ty úsporné neumí. „Jejich zachování nás má tedy i praktický význam,“ zdůraznil ředitel Národního divadla Brno Daniel Dvořák. Podle brněnského primátora Romana Onderky může v divadle vzniknout dokonce i muzeum klasických žárovek, které připomene jejich vynálezce Thomase Alvu Edisona. Jeho firma totiž divadlo v roce 1882 elektrifikovala a Edison si poté přijel do Brna elektrické rozvody a osvětlení prohlédnout.

Památkáři, kteří s plánem zachování žárovek souhlasí, upozorňují, že cesta k udělení výjimky bude složitá. „Řešením může být prohlášení lustrů a dalších svítidel za movitou kulturní památku, což zaručí jejich záchranu v dnešním stavu,“ nastínil plán vedoucí odboru památkové péče brněnského magistrátu Martin Zedníček.

Ani to nemusí podle Národního památkového ústavu zaručit žárovkám záchranu. „Zatím si nedovedu představit, zda na základě takového zpamátnění jde trvat na výhradním používání klasických žárovek. Natož když se přestanou vyrábět a musely by se dovážet,“ obává se Martin Čihalík z brněnského pracoviště Národního památkového ústavu. Celou věc proto plánuje konzultovat s ministerstvem kultury, které o zpamátnění rozhoduje.

Ministerstvo je k tomuto plánu zatím skeptické. „Původními Edisonovými žárovkami už se v Brně nesvítí a chránit ty moderní na úkor ještě modernějších nemá smysl,“ tvrdí Petra Ulbrichová z odboru památkové péče ministerstva kultury. Žárovky jsou podle ní spotřebním zbožím a je nutné počítat s jejich vyměňováním. „Kdyby někdo v minulosti rozhodl, že se v Mahenově divadle smí svítit pouze původními Edisonovými žárovkami, nesvítilo by se tam dnes už vůbec,“ popsala riziko ochrany Ulbrichová.

Skeptičtí úředníci

Úsporné žárovky podle Ulbrichové neublíží objímkám původních lustrů, jejich používání bude tedy bezproblémové. „Za takové situace si nedovedu představit, kdo by přikázal zachování klasických žárovek,“ podotkla. Pokud se výjimku nepodaří získat, bude muset i Mahenovo divadlo přijmout nařízení Evropské unie. Kvůli němu se přestaly prodávat stowattové a pětasedmdesátiwattové žárovky, postupně zmizí i další.

Zastánci úsporných žárovek poukazují především na jejich desetinásobnou výdrž a nižší spotřebu energie. „Nahrazením čtyřicetiwattových žárovek těmi úspornými by divadlo ušetřilo až čtyři pětiny nákladů na elektřinu,“ vyčíslil Lubomír Klobušník z poradenského střediska Energy Centre.

Přesto v celé Evropské unii sílí hlasy odpůrců striktního zákazu tradičních žárovek. Na nenahraditelnosti jejich měkkého světla trvají kromě divadelníků také muzejníci a galeristé. Evropské sdružení spotřebitelských svazů navíc upozorňuje na to, že světlo úsporných žárovek může zhoršovat zdravotní stav lidí trpících epilepsií či migrénou.

ZUZANA TAUŠOVÁ
VERONIKA ZABADALOVÁ

12.9.2010 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Betlémské světlo dorazilo do Brna. V neděli si pro něj lidé přijdou na Petrov

Brno – Jihomoravští skauti dovezli v sobotu večer do Brna Betlémské světlo. Do Evropy jej od osmdesátých let vozí letadlem z izraelského města.

Perníkový betlém? Snad nám ho děti na mši nesní, doufá žena organizující pečení

Vranovice – Zvedne vyzvánějící mobil a říká: „Pečení betlému? Není problém." Pětadvacetiletá Magdalena Vybíralová ve Vranovicích na Brněnskem organizuje vznik betlému, jenž bude celý z perníku.  

Vánoční dárky od obce? Obyvatelé dostanou kalendáře, plavenky nebo besídky

Nová Ves - Kromě Ježíška myslí na obyvatele obcí na Brněnsku také představitelé některých tamních radnic. Většinou lidé dostanou drobnosti vztahující se k obci a jejímu životu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies