VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Dlouhá zima: zvířata pustoší lesy, sady i řeky

Jižní Morava /AKTUALIZOVÁNO, ANKETA/ - Kormorán letos vyhubil všechny ryby v Dyji a řádil i u ostatních řek v kraji. Rybáři jsou zoufalí, nesmějí jej střílet, protože je chráněný

17.2.2010 3
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK

Vážení čtenáři, hlasujte v pravidelné anketě v pravém sloupci. Konečné výsledky ankety, která skončí ve středu ve 20:00, najdete ve čtvrtečním vydání jihomoravských deníků Rovnost.

Zimy, mrazu a hlavně sněhu, který ne a ne zmizet, už mají dost nejen lidé na jižní Moravě, ale také zvířata. Srnky mají od ledu podřená kopýtka a většina zvířat se kvůli bílé ztuhlé přikrývce nemůže dostat k potravě. Zajíci okusují mladé stromky, dravci padají vyčerpáním v letu. Vyhladovělá zvířata tak hledají potravu na jiných místech než obvykle. A působí tím hodně škod.

Nejvíce vrásek na čele kvůli tomu mají jihomoravští rybáři. Hejna kormoránů velkých, kteří nemohou kvůli ledu na hladině lovit ryby v rybnících, se přesunula k řekám, kde svými ostrými zobáky zraňují velké množství ryb.

Zákaz střílení

Kormorán je přitom chráněný pták, takže se nesmí střílet. „Když zamrznou vodní plochy, ptáci se přesunou k tekoucím pstruhovitým vodám. Loví například pod přehradou na Dyji, na Jihlavě nebo na Svratce a Svitavě,“ vypočítal místa, kde letos řádí kormoráni, rybář Pavel Neruda.

Hejna velkých ptáků se v minulém týdnu objevila i v Brně a zanechala za sebou spoušť. Zraněné nebo mrtvé ryby ležely na březích téměř celého toku Svitavy.
Na Znojemsku se rybáři bojí, že po zimě zůstane řeka Dyje zcela bez ryb. „Aby pták přežil, sežere denně až tři čtvrtě kila ryb. Přitom tu už čtyři měsíce žije asi pět stovek kormoránů. Za tu dobu už napáchali stamilionové škody“, zdůraznil hospodář znojemské rybářské organizace Slavoj Svoboda.

Znojemští rybáři proto dostali povolení k regulačnímu odstřelu kormoránů, ale příliš pozdě. „Doslova s křížkem po funuse. Ryby v řece žádné nezůstanou,“ řekl zoufale Svoboda.

Rybáři teď proto žádají ministerstvo životního prostředí, aby rázně zasáhlo a rozhodlo, co s přemnoženými kormorány dál. „Navrhneme jejich vyškrtnutí z chráněných druhů a zařazení mezi lovné druhy ptáků,“ přislíbil Petr Kučera z ministerstva.

Boj zvířat s hladem letos netrápí jen rybáře, ale i hajné. Zvířata totiž kvůli hledání potravy ničí les. „Všude je sníh, a tak se zvěř nemůže dostat k půdě. Největší škodu nám dělají mufloni a srnčí. Okusují stromky trčící ze sněhu,“ popsal situaci předseda myslivců v Olomučanech na Blanensku Michal Mahr.

Lesníci proto zvěř přikrmují. „Senem a letninou. To jsou nasušené výhonky dřevin, kopřiv nebo maliní. Zásoby nám ale pomalu dochází, je to stejné jako u silničářů se solí,“ porovnal problémovou situaci vedoucí Lesní správy Brno Pavel Jordan.

Zatím si však zima podle něj alespoň nevybrala nejkrutější daň v podobě většího úhynu zvířat. Vyhráno ale ještě není. Lesníci se totiž začínají bát o divoká prasata. Během čtrnácti dnů totiž samice porodí malá selátka, která mohou zahynout.

Pomoci mohou v této době zvířatům i lidé. Tím, že je nebudou plašit u krmelců. „Zvířata by měla šetřit energií a zbytečně se nepohybovat. Srny si navíc mohou zranit kopýtka v ledových krustách,“ upozornil Jordan.

Síly pomalu dochází i ptákům. Jsou vyhladovělí a s vděkem přijmou každé semínko. „Nejlepší je pro ně slunečnice nebo řepka,“ poradil ornitolog z hodonínské zoo Jiří Ingr.

Dravci na pokraji sil

Hůř než zpěvní ptáci ve městech jsou na tom dravci. Sníh, který zakrývá promrzlou zem, jim brání v hledání potravy. „Doslova padají hlady. Po desítkách,“ upozornil předseda okresních myslivců v Hodoníně Radovan Mančík. Dravce ale jejich sdružení krmit nemůže, nemá totiž peníze na maso. „Tak alespoň sbíráme mrtvá zvířata u silnice a rozvážíme je do honitby,“ dodal Mančík.

Ze zimy si zoufají i pěstitelé na Břeclavsku. Zajíci jim totiž ve velkém ničí ovocné stromky. „Stoupnou si na zadní a okusují kmeny tak, že nepomůže ani oplocenka,“ povzdychl si vedoucí úseku sadů společnosti Zemos Roman Loskot s tím, že loni zajíci takto zničili čtyři stovky meruněk. Okousaná kůra přitom může vést i k odumření celého stromu, což pěstitelům způsobí mnohatisícové škody.

Dravci padají hladem. Ptačí centrum je jich teď proto plné

Brno – Rozmrazit, vykrmit, vyléčit, vypustit. A tak pořád dokola, pořád neúnavně a stejně. To je v těchto dnech hlavní pracovní náplní Zdeňka Machaře.

V jeho Ptačím centru na okraji Brna najdou azyl všichni zranění a ztracení opeřenci. V těchto dnech se ale ornitolog stará hlavně o promrzlé a vyhladovělé dravce a sovy.

„Máme tu nyní jedenáct kalousů ušatých. Je to polní sova, která se přes sníh a led nedostane k potravě, tedy především k myším,“ vysvětluje aktuální problém Machař. Malé sovičky se proto potulují v okolí silnic, kde sůl hlínu částečně rozmrazila, a tak v ní mohou zkusit hledat nějakou potravu.

Kromě soviček se v Ptačím centru nyní hřejí i dravci. Káňata a poštolky většinou potřebují delší léčbu. „Jsou zranění. Sedí u silnic nebo přímo na nich a požírají rozježděné kočky nebo zajíce. V takovém okamžiku nereagují na auta, a často se tak zraní,“ popisuje zimní strasti dravců Machař.

Zpět do přírody vypustil majitel Ptačího centra minulý týden i labutě. „Přilétly z Polska a opět je zranila auta. Lesklá, namrzlá a klikatá silnice jim připomíná řeku, na které pak přistávají,“ vysvětlil.

Zdeněk Machař se v těchto dnech stará i o desítky zpěvných ptáků. Nosí mu jej lidé, nebo i strážníci. „Ptáci jsou neuvěřitelně vyhladovělí a s vděkem přijmou doslova každou kůrku a semínko,“ říká Machař. Nejlepší je podle něj slunečnice nebo řepka. Vhodná pro vykrmení je rovněž nastrouhaná zelenina, třeba mrkev.

Machař zároveň ale upozorňuje, aby lidé snahu přilepšit ptákům ve městech nepřeháněli. „Je důležité, aby nezpohodlněli. S příchodem jara je proto dobré krmivo postupně ubírat,“ poradil ornitolog.

Zdeněk Machař sleduje i spory mezi ornitology a rybáři. Hejna kormoránů, která minulý týden zaútočila v Brně podél Svitavy, překvapila i jeho. „Chápu obě strany sporu. Každý má svým způsobem pravdu. Jen by mě zajímalo, co by se stalo, kdyby kormoráni napadli místo ryb třeba kolonie ptáků rybáků. Kdyby nešlo o ryby, ale o ptáky. To by asi ornitologové svoje stanoviska přehodnotili a netrvali tak jednoznačně na ochraně,“ dodává Machař.

Autor: Gabriela Peringerová

Mají být kormoráni stále chránění?

ANO

38 %

NE

62 %

Hlasovalo: 55

Anketa byla ukončena

17.2.2010 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Začnou stavět dvoupatrovou halu u základní školy v žabovřeské Sirotkově ulici

Zahájení plavební sezony na Brněnské přehradě 2017.
42

Parníky obsadily přehradu. Provázely je fanfáry, tleskot i troubení

Z titulu Komety jsem měl plný facebook celý týden, usmívá se Kempný

České Budějovice, Brno /ROZHOVOR/ – Za čtyřicet dní odehrál jen čtyři utkání. Dvě v závěru základní části NHL, jedno v play-off a ve čtvrtek opět oblékl reprezentační dres. Obránce Michal Kempný má velkou chuť, v závěru letošní sezony v Chicagu Blackhawks příliš prostoru nedostal, teď se těší na mistrovství světa. „Po dlouhé době zase v nároďáku a před českým publikem, o to víc jsem rád, že jsme vyhráli," vrací se šestadvacetiletý bývalý bek Komety k výhře 3:2 nad Finy v Českých Budějovicích. V sobotu nastoupí proti Švédům.

Kuřáky vyžene z hospod zákaz. Už za měsíc

Brno /ANKETA/ – Majitelé restaurací mají už jen měsíc na to, aby udělali své podniky nekuřácké. Od konce května totiž vstupuje v platnost nový protikuřácký zákon, který mimo jiné zakazuje kouření v barech, restauracích nebo kavárnách. Redakce deníku Rovnost zjišťovala, jak se restauratéři na změny připravují.

Realizační tým A mužstva Komety pokračuje, jen bez Pešouta

Brno – I po zisku mistrovského titulu hokejová Kometa poupravuje realizační tým. Na začátku týdne potvrdil setrvání v roli hlavního kouče pro příští sezonu Libor Zábranský. Jeho asistenty zůstávají Kamil Pokorný a Petr Haken, u A týmu však končí Martin Pešout a trenér brankářů Jiří Sklenář.

Úmrtnost dětí po úrazech klesá. Pomáhá prevence

Brno – Na následky úrazů umírá v posledních letech v Brně čím dál méně dětí. Podle odborníků za zlepšení může prevence. „Důvodem jsou zejména preventivní programy. Zatímco před rokem 2008 takto ročně zemřelo až pět set dětí, nyní se čísla pohybují mírně nad stovkou podobných případů," vyčíslil mluvčí Fakultní nemocnice Brno Pavel Žára.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies