VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Do lavic usedne víc prvňáků. Střední školy ale strádají

Brno - Školní práh překročí v Brně příští týden poprvé v životě o několik stovek dětí více než loni. Středoškoláků přitom stále ubývá. Tento trend ještě několik let vydrží.

24.8.2013
SDÍLEJ:

Zápis do prvních tříd - ilustrační foto.Foto: DENÍK/Daniel Smola

Zapnout svetr, pečlivě zavázat tkaničky, na záda aktovku, pusu mámě. A po prvním zvonění usednout do lavice. Už za týden se ze čtyř tisíc brněnských dětí stanou školáci. Bude jich asi o tři stovky víc než loni.

Jednu třídu navíc musí otevřít například základní škola v Mutěnické ulici na Vinohradech. „Budeme mít tři třídy po čtyřiadvaceti dětech. I tak je to vysoké číslo. Když je v jedné učebně hodně dětí, hrozí, že výuka poněkud ztratí na kvalitě," vysvětlila zástupkyně ředitele Eva Slezáková.

Tři třídy prvňáků místo dřívějších dvou bude mít také základní škola v Janouškově ulici v Černých Polích. „Na jednoho učitele připadne dvacet žáků," upozornil ředitel Jan Maroši.

Podle brněnského psychoterapeuta Aleše Aujezkého je rozdělení prvňáků do více tříd ideální. „Učit najednou třicet, nebo dvacet dětí je velký rozdíl. Čím je žáků méně, tím víc času může učitel každému z nich věnovat. Všímá si jejich individuálních zvláštností a lépe je pozná. Žáci mají pocit, že jsou ve středu zájmu a někdo se jim věnuje. To je důležité hlavně u prvňáků," upozornil.

Spatřuje v tom i další výhody. „Méně dětí tolik nezlobí. Nemají pro rošťárny dostatečnou podporu kolektivu. Učitelé navíc získají lepší zpětnou vazbu. Snáz zjistí, co se žáci naučili," dodal psychoterapeut.

Problém s nedostatkem místa pro nově příchozí děti školy nemají. „Nevím o tom, že by se s tím někde museli potýkat. V Brně dokonce zřizovatelé často řeší nedostatek míst ve školkách tím, že v budově základní školy vymezí pro mateřinku učebnu. Takže současné prostory stačí," konstatoval náměstek jihomoravského hejtmana Stanislav Juránek.

Prvňáků přibývá v celé republice od roku 2007. Tehdy nastoupilo do prvních tříd celkem jedenadevadesát tisíc dětí. „Letos jich bude přes 112 tisíc. To je dokonce o sedm tisíc víc než loni," sdělil mluvčí ministerstva školství Marek Zeman.

S opačným problémem se potýkají brněnské střední školy. Každý rok na ně nastupuje méně žáků. Kraj kvůli tomu v posledních dvou letech sloučil třicet škol, osm z nich v Brně. Jednalo se především o učiliště či odborné školy, které dlouhodobě trápí nezájem uchazečů.

První ročníky
základní školy v Brně

2011 3 480 dětí
2012 3 765 dětí
2013 odhad 4 000 dětí

střední školy v Brně

2011 7 583 dětí
2012 7 176 dětí
2013 odhad 7000 dětí

zdroj: Jihomoravský krajský úřad

Na učňovské obory často nejsou ani přijímací zkoušky potřeba. „U nás je skládají pouze uchazeči, kteří se hlásí na maturitní obory. Na učební bereme zájemce podle prospěchu," vysvětlil například zástupce ředitele Střední školy potravinářské, obchodu a služeb Ivo Procházka. I tato škola vznikla nedávným sloučením.

Podle Juránka už ale kraj se slučováním skončil. „Další podobně velké změny neplánujeme. Za pár let by podle demografických údajů mělo být středoškoláků zase víc," sdělil náměstek.

Mluvčí kraje Denisa Kapitančiková však upozornila, že kolik nastoupí středoškoláků, není snadné předem odhadnout. „Někteří deváťáci totiž na střední školu vůbec nejdou, jindy na ni míří lidé, kteří se rozhodli dodělat si potřebné vzdělání až v dospělosti," poznamenala Kapitančiková.

Autor: Jana Vondrová

24.8.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
2

Stavbě nové autobusové zastávky Tichého brání zaparkovaná auta s přívěsy

Kanadský trenér, expert na techniku bruslení, Shawn Allard.
EXKLUZIVNĚ

Unikátní jako Pavel Bure, říká expert na bruslení Allard o Martinu Eratovi

Výročí povodní. Podělte se s námi o vzpomínky!

Jižní Morava – V roce 1997 i pět let nato zasáhly jižní Moravu ničivé povodně. Stoletá voda na mnoha místech v kraji napáchala stamilionové škody a zabíjela. Podělte se s námi o své vzpomínky. Redakce jihomoravských Deníků Rovnost hledá fotografie a svědectví z letních povodní v letech 1997 a 2002.

Říkají mi děda. Pozvání na pivo ale odmítám, povídá výčepní z otevřené garáže

Brno - Za dědou do garáže na jedno, říkají stálí hosté, kteří už bezmála dvacet let chodí do brněnské kníničské Rekreační ulice za dobrým pivem. V otevřeném garážovém výčepu je tam téměř každý letní večer přivítá František Tesař. „Dopoledne vyrábím zmrzlinu. Odpoledne se potom věnuji hostům a načepuji jim pivo podle jejich přání," říká pětaosmdesátiletý výčepní Tesař.

OBRAZEM: Poslední ohňostroj ukázal Nebe na Zemi. V jazzovém rytmu

Brno /VIDEO, ANKETA/ – Nebem tancují miliony pestrobarevných jisker. Vlní se vesele do jazzového rytmu, rozsvítí se a zase mizí. Oblohu nad Špilberkem v sobotu prozářil závěrečný nesoutěžní ohňostroj festivalu Ignis Brunensis. Podívaná nesla název Nebe na zemi podle slov známé skladby Jaroslava Ježka.

Parní vlak na šestiproudé silnici? Dopravní nostalgie připomíná historické linky

Brno /VIDEO, REPORTÁŽ/ – Nádražím v Králově Poli se v sobotu linou oblaka husté tmavé páry. K plným vagónům přibíhají poslední opozdilci. Průvodčí pronikavě zapíská, poté se zvolna zesiluje skřípot kolejí. „Už jede!" křičí děti a utíkají k oknům. Historický vlak, který je součástí akce Dopravní nostalgie, se právě rozjíždí. Cílová stanice? Brněnské Výstaviště.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies