VYBERTE SI REGION

Do pamětní knihy MU psali výletníci i hlavy státu

Brno - „V pátém roce svého života, málo mladšího než obnovená samostatnost, počíná svou pamětní knihu naše univerzita.“ Takto se před více než osmdesáti lety poprvé zapsal do Pamětní knihy Masarykovy univerzity Tomáš Garrigue Masaryk.

25.2.2009
SDÍLEJ:

T. G. Masaryk.Foto: DENÍK/Tomáš Škoda

Jeho vzkaz a podpisy významných návštěvníků univerzity si od úterý mohou prohlédnout lidé v Mendelově muzeu.

Pamětní kniha vznikla v roce 1924. Zapsali se do ní například Leoš Janáček, Tomáš Baťa, ale také významní politici a zahraniční hosté. „Až do druhé světové války se do ní mohli podepsat jen významní hosté. Po válce se kvůli režimu dostala ke všem, a tak v ní najdeme i vzkazy z výletů základních škol,“ uvedli autoři výstavy Marta Březovská a Martin Jonáš.

V období druhé světové války schovali jeden ze symbolů univerzity před nacisty manželé Štrofovi. „Zachránili ji před zkázou. Po vyhlášení stanného práva ji zakopali a po vyhnání Němců knihu odevzdali,“ uvádí na první straně knihy poválečný rektor Václav Neumann. Poděkování za záchranu knihy je jediným zápisem rektora.

Podle ředitele muzea Ondřeje Dostála neukazuje kniha jen historii univerzity, ale celého Brna. „Lidé a jejich texty totiž zachycují atmosféru a dění doby,“ zdůraznil Dostál. Návštěvníci si mohou například přečíst, že rivalita mezi dvěma největšími českými univerzitami začala už ve dvacátých letech. „Aby v rozvoji české vědy ušlechtile závodila se svou starší sestrou, dcerou Karlovou,“ popřál totiž škole Masaryk.

Od roku 1989 knihu univerzita opět střeží na rektorátu a podepsat se do ní mohou jen nejvýznamnější hosté. Kromě podpisu prvního českého prezidenta Václava Havla tam tak lidé mohou objevit dva zápisy současné hlavy státu Václava Klause. „Ze svého zápisu v roce 1995, kdy jsem univerzitě přál skvělou budoucnost, vidím, že jsem se nemýlil,“ napsal Klaus v roce 2007.

Autor: Vendula Jičínská

25.2.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Nemocní z léčebny se přestěhují do Úrazové nemocnice. V březnu

Brno – Pětadvacet lidí z Léčebny dlouhodobě nemocných na Červeném kopci přesídlí vedení města do Úrazové nemocnice v Brně. Současné budovy totiž podle náměstka primátora Petra Hladíka nevyhovují dnešním potřebám. „Pacienti si zaslouží prostředí, které odpovídá jednadvacátému století," vysvětlil.

Ideální teplota pro výrobu čokolády? Patnáct až dvacet stupňů

Kuřim /ZA ZAVŘENÝMI DVEŘMI/ – Žena v bílém oblečení s čepicí na hlavě obsluhuje stroj, ve kterém se čokoláda nahřívá, aby se z pevných kuliček stala tekutina pro nalévání do forem. K přístroji si musí vylézt na štafle, odkud kousky belgické čokolády sype dovnitř. Hmota se musí neustále míchat. Další zaměstnankyně obsluhuje stroj s mnoha tryskami, ze kterých neustále v intervalech asi třiceti sekund vytéká čokoláda. Umisťuje pod ně formy a poté dává na váhu. Ve formě je podle velikosti vždy několik stejných tvarů. Třeba stromky se vyrábí po dvou, zato malá autíčka po patnácti. Výrobě čokolád ve firmě Fikar se věnuje další díl seriálu Rovnosti nazvaného Za zavřenými dveřmi.

AKTUALIZOVÁNO

Doprava na Zvonařce zkolabovala. Autobusy se opožďovaly i o hodinu

Brno – I desítky minut v kolonách. S takovým zdržením museli počítat řidiči, kteří ve středu odpoledne projížděli ulicemi Zvonařka a Plotní. Kvůli vážné dopravní nehodě a jejímu následnému vyšetřování doprava v ulicích zkolabovala. Auta, autobusy i tramvaje linky 12 uvízly v kolonách. Situace se zlepšila až před půl sedmou hodinou večer.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies