VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Silnice už nestačí. V módě jsou letadla a lodě

JIŽNÍ MORAVA - Stát se námořníkem, pilotem nebo řidičem obrněného transportéru si přeje snad každý malý capart. Jak se zdá, dospělí Jihomoravané na své dětské sny nezapomínají. Stále více z nich se totiž přihlašuje do speciálních kurzů, díky nimž si mohou svá letitá přání splnit.

8.10.2007
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Velký zájem je třeba o kurzy na kapitána jachty a jiných lodí plavících se po moři. „Určitě zaznamenáváme vzestup zájmu. Dá se říct, že kapitánské zkoušky jsou stále hitem. Ročně si je jen u nás udělá až padesát lidí,“ potvrdil trend Aleš Morávek z brněnské firmy Navigatour.

Právě jeho firma byla jednou z prvních, která začala před lety kurzy a zkoušky na kapitána lodi pořádat. Ještě před sedmi lety byl zájem poloviční.

Podobnou zkušenost mají i firmy, u kterých si lidé mohou udělat pilotní zkoušky. „Zájem o letecké výcviky a kondiční létání stoupá. Ročně vyškolíme deset až patnáct zájemců,“ uvedl Michal Veselý ze společnosti Blue Sky Service z brněnského letiště v Tuřanech. Firem, ve kterých si mohou lidé udělat potřebné kurzy, tam sídlí hned několik. Oprávnění pilotovat letadlo však není zadarmo, a to měřeno jak penězi, tak pílí.

„Rozhodujícím krokem pro získání licence je kontrola zdravotního stavu uchazeče. Tu mohou budoucí piloti absolvovat jen v Ústavu leteckého zdravotnictví v Praze a její cena je dva tisíce dvě stě dvacet dva korun,“ sdělil Veselý. Pak přijde na řadu studium, kterému musí zájemci podle zkušeností absolventů kurzu věnovat minimálně sto hodin.

Samotný výcvik, který trvá alespoň dva až tři měsíce, si nemůže dovolit každý. „O možnosti získat pilotní licenci významně rozhodují peníze. Základní výcvik na letecký průkaz pro soukromé účely totiž vyjde na dvě stě tisíc korun,“ poznamenal Veselý a dodal, že zájem o výcvik mají většinou muži.

Podobné je to i na kapitánských kurzech. „Bylo by hezké, kdybych byl se šesti ženami na palubě, ale bohužel se hlásí více muži,“ zažertoval instruktor Morávek.

Kdo se chce stát kapitánem, musí projít stejně jako budoucí piloti náročnými zkouškami. Prokázat musí například znalosti meteorologie, navigace či námořního práva. Poté, co splní teoretické úkoly, může se vydat na zkoušku na moře. Jihomoravané si nejčastěji vybírají Chorvatsko. „Podle zákona musí řídit loď alespoň sto námořních mil. Kurz většinou všichni zvládnou, maximálně jeden ze sta neuspěje,“ sdělil Morávek.

Podle něj už dávno není pravda, že by se kapitány jachet stávali jen bohatí lidé. „Myšlenka, že plavba na lodi je něco luxusního, je jen mýtus. Lidé si jachty z devadesáti devíti procent pronajímají, což je stojí na týden kolem sto padesáti eur na osobu,“ uvedl.

Na své si na jižní Moravě již brzy přijdou i milovníci vojenské techniky. Nadšenci z Armyparku v Ořechově pro ně na příští rok chystají kurzy jízdy obrněným transportérem. „Dáme jim vlastní certifikát, že ujeli pět až deset kilometrů v transportéru. Samozřejmě ale nesmějí jezdit po silnicích, to u nás legálně nejde,“ vysvětlil Dan Urbánek z Armyparku. On sám vlastní obrněný transportér, který koupil jako vyřazený od armády.

 

Dopravní psycholog z brněnského Centra dopravního výzkumu Jan Weinberger by mnoha lidem vzal řidičské průkazy:

Psychika řidičů dostává zabrat víc a víc

Ve vzduchu i na vodě vládne klid a mír. Alespoň v porovnání s jihomoravskými silnicemi, kde při dopravních nehodách umírají ročně desítky lidí. Podle dopravního psychologa z Centra dopravního výzkumu Jana Weinbergera za to může i špatná psychika řidičů. „Řidiči jsou vystavováni stále většímu psychickému zatížení,“ tvrdí expert.

Proč se zhoršuje psychika řidičů?
Zvyšuje se počet motorových vozidel, ale tomu neodpovídá rozvoj dálniční a silniční sítě. Větší provoz pak působí na psychiku řidičů negativně. Nejvíce zatížené jsou složky pozornosti, vnímání a zpracování informací. Existuje takzvaná mentální kapacita, při jejímž překročení řidič nestačí postřehnout všechny pro něj důležité podněty.

Špatná psychika řidičů tedy nahrává dopravním nehodám?
Řízení je psychicky náročná činnost a motorové vozidlo se dá přirovnat ke zbrani. Proto je psychicky nevyrovnaný řidič nebezpečný nejen sobě, ale často přímo ohrožuje také ostatní. O takových lidech si řekneme, že to jsou nějací blázni. Spíše však tito řidiči projevují rysy psychopatie a nepřizpůsobivosti.

Měly by se zavést povinné psychotesty?
Takzvanými psychotesty už musí v současnosti projít třeba profesionální řidiči nákladních aut, sanitek, nebo třeba piloti letadel. Důležitost psychické způsobilosti k řízení si ale mnoho lidí neuvědomuje, bohužel ani někteří zákonodárci. Ti se domnívají, že řidič musí být tělesně, případně i duševně zdravý. Statistiky však dokládají, že bourají zdraví lidé. Dopravně psychologické vyšetření by měli určitě absolvovat například řidiči, kteří se stali v provozu „nápadnými“: takzvaně se vybodovali, zavinili vážnou dopravní nehodu nebo mají více než 70 let.

Nepřišlo by po zavedení psychotestů o řidičák velké množství lidí?
V současné době převládá názor, že každý člověk má nárok na řidičský průkaz. To však není reálné, stejně jako všichni nemají na to, aby vystudovali nějakou školu. Zejména těm lidem, kteří ohrožují ostatní na silnicích, řidičák nepatří.

 

 

 

8.10.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ondřej Němec.
VÍME PRVNÍ

Němec se z reprezentace omluvil. Necítím se fit, říká po nedávném otřesu mozku

Mistrovské oslavy v Brně. Hokejisté Komety přijeli mezi fanoušky na zaplněný Zelný trh v otevřeném autobuse.
AKTUALIZOVÁNO
81

Mistrovské oslavy v Brně: hokejisty přivítalo 12 tisíc fanoušků, obsadili i věž

Akce Kulak, pak samota. I přes to trápení bych do strany nevstoupila, vypráví

Jižní Morava /ROZHOVOR/ – Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo teprve osmnáct let. Jejího otce Metoděje Hlobílka letos na konci března hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Obří beranidlo postavili na hradbách Špilberku. Pomocí dobového jeřábu

Brno /FOTOGALERIE, VIDEO/– Jako obrovští křečci se mohli cítit muži, kteří v sobotu odpoledne poháněli jeřáb při stavbě beranidla na Špilberku. Desetimetrové dřevěné součásti stroje totiž zvedali pomocí otočného kola, které rozhýbali díky vlastní chůzi v něm. Středověký jeřáb použili na zvedání dílů dobového beranidla k zatloukání pilotů. Oba stroje postavili jako součást výstavy Stavba jako Brno a návštěvníci je na hradě uvidí až do konce roku.

Zbrojovku na domácím hřišti složil třígólový kat Mebrahtu z Mladé Boleslavi

Brno /FOTOGALERIE/ – Tři góly za pět minut rozsekly utkání 25. kola nejvyšší soutěže. Fotbalisté Zbrojovky v něm podlehli na domácím trávníku Mladé Boleslavi 2:3 a v tabulce zůstávají na dvanácté příčce.

Hrabalovu rozhlednu v Židenicích navrhnou studenti

Brno – Výhled na velkou část Brna nabízí židenický kopec nad ulicí Ve Vinohradech. Aby lidé dohlédli ještě dál, chce jim radnice v tamním parku Bohumila Hrabala postavit rozhlednu. Jak bude vypadat, ukáže studentský workshop ARTE!FAKT, chystaný na konec května.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies