VYBERTE SI REGION

Dopravu na východ od Brna čeká velký třesk

Brněnsko, Vyškovsko /AKTUALIZOVÁNO, INFOGRAFIKA, ANKETA/ - Díky modernizaci tratě mezi Brnem a Přerovem bude jezdit na Brněnsku a Vyškovsku více regionálních vlaků. Nahradí autobusy.

19.11.2009 10
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Vít Šimánek

Vážení čtenáři, hlasujte v pravidelné anketě v pravém sloupci. Konečné výsledky ankety, která skončí ve čtvrtek ve 20:00, najdete v pátečním vydání jihomoravských deníků Rovnost.

Dnes jezdí vlaky z Brna přes Vyškov do Přerova po přetížené jednokolejné trati, která má historické parametry. Budoucnost? Moderní dvoukolejný koridor, kterým se budou rychlíky řítit až dvousetkilometrovou rychlostí. A místo bude i pro lokálky, které dnes musejí nahrazovat autobusy.

Železničáři chtějí za necelé tři roky začít s opravou úseku tratě z Blažovic na Brněnsku do Nezamyslic na Prostějovsku. Práce na něm skončí v roce 2015. „Bude to první etapa modernizace trati do Přerova. Výrazně se tak zvýší její kapacita,“ potvrdil mluvčí Správy železniční dopravní cesty Pavel Halla.

Historická trať

Podle Jany Jánské ze společnosti Sudop Brno, která pro železničáře připravila dokumentaci projektu, trať z devatenáctého století nevyhovuje potřebám dnešní doby. „Po úpravách lépe využije železnici osobní i nákladní doprava. Pro lidi v jejím okolí bude za několik let cestování pohodlnější a rychlejší,“ uvedla Jánská.

Modernizace dráhy zahájí revoluci v hromadné dopravě mezi městy a obcemi na východ od Brna, kterou organizuje společnost Kordis. „Vrátí se spěšné a osobní vlaky. Museli jsme je zrušit kolem roku 2004, protože pro ně nebylo na vytížené jednokolejné trati místo. Od té doby slouží jen rychlíkům, které nestaví jinde než ve Vyškově a Ivanovicích na Hané. To je pro Jihomoravany málo,“ myslí si ředitel společnosti Kordis Jaromír Holec.

Východ Brněnska a Vyškovsko byly až doposud výjimečné. Sice je protíná železniční trať, ale páteř integrovaného dopravního systému tvoří autobusy. V těch je ale málo míst a jsou nešetrné k životnímu prostředí. „Navíc je hodně ovlivňuje aktuální dopravní situace na dálnicích či silnicích, po nichž jezdí. Při dopravních zácpách či omezeních pak nabírají zpoždění. Proto tam, kde je to možné, upřednostňujeme železnici,“ zdůraznil Holec.

#nahled|http://g.denik.cz/50/36/infografika_zeleznice_brno_denik_flash_big.jpg|http://g.denik.cz/50/36/infografika_zeleznice_brno.jpg|Oprava železnice z Brna do Přerova.#

Plánované rozšíření vlakové dopravy namísto autobusů vítají lidé, kteří z Vyškovska denně cestují za prací či studiem do Brna. „Často se mi stává, že se ještě před vjezdem do města zastaví autobus v koloně. Přímo v Brně jsou pak zácpy docela často. Autobus se klidně čtvrt hodiny posunuje krokem a já přijedu do zaměstnání pozdě. Vlak mě přitom může bez problémů dovézt až na hlavní nádraží,“ myslí si třeba Radim Křížek z Vyškova .
Podobný názor má i Josef Zeman z Bohatých Málkovic na Vyškovsku. „Myslím si, že železničáři měli tuhle trať opravit už dávno,“ prohlásil Zeman.

Cena? Miliardy…

Modernizace a zdvojkolejnění trati do Přerova bude podle mluvčího Správy železniční dopravní cesty Pavla Hally technicky hodně náročná. Kromě oprav či přemístění čtyřiašedesáti mostů a obnovení či přesunutí jedenácti nádraží musí stavaři prorazit čtyři tunely.

Nejdelší, Holubický tunel, se protáhne takřka na kilometr. Spolu s Dřevnovickým tunelem bude také nejhlubší, nad oběma z nich bude až devatenáct metrů zeminy. Další tunely pak vzniknou v Rousínově a Habrovanech na Vyškovsku. V Nemojanech na Vyškovsku pak místo tunelu vyhloubí dělníci o něco méně technicky náročný otevřený zářez.

„Tyto stavby projekt docela prodraží,“ upozornil Halla. Konečnou cenu se však neodvážil odhadnout. „Zatím máme jen studii a projekt modernizace. Navíc pozemky na místech, kde chceme stavět, jsou soukromé. O ceně každého z nich budeme jednat zvlášť. Mohu jen říct, že celkové náklady budou v řádech miliard korun,“ nastínil Halla.

Mluvčí Správy železniční dopravní cesty Pavel Halla o trati do Přerova říká: Nejvyšší rychlost bude 200 km/h

ROZHOVOR
– Vlaková trať z Brna do Přerova vyhovuje současným požadavkům jen mezi krajským městem a dvacet kilometrů vzdálenými Blažovicemi. Správa železniční dopravní cesty proto nyní připravuje modernizaci dalších úseků. „Začneme stavět v roce 2012,“ říká mluvčí společnosti Pavel Halla.

Je modernizace trati nutná?

Úsek mezi Blažovicemi a Nezamyslicemi svojí kapacitou nevyhovuje současným potřebám. Je pouze jednokolejný a maximální devadesátikilometrovou rychlostí mohou jet vlaky jen asi na čtvrtině trati. Díky přestavbě bude železnice dvoukolejní a s vyšší povolenou rychlostí.

Jak bude vysoká?

Pro klasické soupravy se zvýší na dvě sta kilometrů za hodinu. Kvůli omezením na nádraží ve Vyškově se ale v tom místě bude bude jezdit jen kolem sta kilometrů v hodině.

Jak ovlivní stavební práce při modernizaci provoz na trati?

Při stavbě se budeme snažit maximálně zachovat drážní provoz. Přesto uvažujeme i o výlukách. Přepravu cestujících během nich zajistí náhradní autobusová doprava. Nákladní vlaky odkloníme na jiné tratě.

Kolik bude vše stát? Neohrožuje začátek oprav ekonomická krize?

Zatím jsme ještě cenu přesně neurčili, ale kvůli nutnosti proražení několika tunelů se budou náklady pohybovat v řádech miliard korun. Krize samozřejmě může projekt pozdržet. Už proto, že stavba zatím nezačala.

Nemohou stavbu ovlivnit i tahanice kolem přesunu brněnského nádraží dál od centra?

I takové otazníky před námi vyvstaly. Ale zatím stále platí začátek stavby v roce 2012.

Koridory: miliardy a roky práce

Břeclav – Modernizace železniční sítě na jižní Moravě už spolykala spousty miliard. Nákladná je zejména stavba koridoru z Brna do Břeclavi, která začala v roce 1996. Hned rok nato navíc začal vznikat i koridor ve směru z Břeclavi do Přerova.

Součástí mnohamiliardového projektu jsou i nové mosty a úpravy nádraží. Extrémní byla například výměna železničního mostu přes řeku Kyjovku. „Za dvaadvacet let, co pracuji u dráhy, jsem nic podobného nezažil. Většinou stavaři celou mostní konstrukci odsunou a udělají provizorní přemostění. Řešení použité v tomto případě je naprosto unikátní,“ prohlásil náměstek ředitele Stavební správy Olomouc Karel Janků.

Starý most musel v úseku mezi Lanžhotem a státní hranicí ustoupit novému, modernějšímu spojení, aby tam vlaky mohly jezdit stošedesátikilometrovou rychlostí. Na sto padesát pracovníků a specialistů několikatunový kolos posunulo o čtyři a půl metru bokem, na vedlejší kolej, a na uvolněné polovině začali stavět novou konstrukci.

Při stavbě obou koridorů zmodernizovaly stavební firmy kolejiště, opravily desítky mostů a postavily několik silničních nadjezdů. Cestující získali ve stanicích nové informační zařízení a také bezbariérové přístupy. A například v Moravské Nové Vsi na Břeclavsku vyrostla nová nádražní budova.

Výstavba obou koridorů sice částečně skončila v roce 2004, ale stavební práce na dráze pokračují. „Poslední velkou etapou je přestavba břeclavské železniční stanice, která začala na podzim 2007. První část skončí letos. Ještě musíme dodělat zbytek výhybek u ústředního stavědla. Také vybudujeme staniční elektronické zabezpečovací zařízení,“ upřesnil přednosta Provozního obvodu Břeclav Rudolf Tuček. (ewi, šup)

PETR JEŘÁBEK
ZPRAVODAJOVÉ DENÍKU

ANKETA

Cestujete raději vlakem než autobusem?

ANO

72 %

NE

28 %

Hlasovalo: 92     Anketa byla ukončena

19.11.2009 VSTUP DO DISKUSE 10
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Z aktivisty politik. Jestli jsem nezcvokl, musí posoudit ostatní, říká Hollan

Brno /ROZHOVOR NA KONCI TÝDNE/ - Už dva roky je bývalý občanský aktivista Matěj Hollan člen brněnské vládnoucí koalice. Zviditelnil se především kritikou bývalého primátora Romana Onderky. Teď ale sám musí řešit výtky a dokonce výzvy k rezignaci od bývalých představitelů města.

Přes 300 tisíc lidí. Na druhé nejvyšší návštěvnosti se výrazně podílí medvědice

Brno - Druhý nejúspěšnější. Takový je, co se týče počtu návštěvníků, pro brněnskou zoo letošní rok. Do konce listopadu totiž do zahrady zavítalo více než tři sta tisíc lidí, a to se v historii zoo zatím povedlo jen v roce 2008. Tehdy lidé chodili na čerstvě narozená mláďata ledního medvěda, samce Toma a Billa. Letos má lví podíl na rekordním počtu návštěvníků další potomek lední medvědice Cory, samice Noria.

AKTUALIZUJEME

Ve vlaku na brněnském nádraží se střílelo. U Malé Ameriky cvičily aktivní zálohy

Brno – Posily! Ozbrojený útočník! Výkřiky a výstřely se nesly v sobotu okolím brněnské Malé Ameriky. Ozbrojené zálohy na tamních kolejích trénovaly, jak se chovat při nečekaných situacích, které jejich členy mohou potkat při rutinních konrolách cestujících.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies