VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Dotace na internet: knihovny se bojí konce

Jižní Morava - Skoro čtyři stovky. Přesně 398. Tolik knihoven v Jihomoravském kraji se bojí, že přijde o vládní příspěvek na provoz bezplatného internetu. Zapojily se do Projektu internetizace knihoven. Ministerstvo vnitra už ale nemá na akci peníze a v létě ji chtělo ukončit.

8.10.2011 5
SDÍLEJ:

Ilustrační fotografie.Foto: DENÍK/Michal Mikulenka

Novým garantem se má stát ministerstvo kultury. Dokud ovšem tuto změnu neschválí vláda, budoucnost projektu je nejistá.

Konec projektu se dotkne zejména malých knihoven v kraji. „Bezplatný internet musí ze zákona poskytovat všechny knihovny v republice. Těm malým ale často chybí peníze na provoz. Proto se zapojily do projektu a na internet jim nyní přispívá ministerstvo. Těm pak budou peníze chybět a dostanou se mimo zákon,“ vysvětlil problém předseda Svazu knihovníků a informačních pracovníků Vít Richter.

Izolace dětí i matek

Bezplatný internet v knihovnách využívají podle zkušeností knihovníků hlavně děti, důchodci či matky s dětmi. Kdyby některé knihovny o internet přišly, může to zvýšit osamělost těchto lidí.

Podle Richtera navíc spousta knihoven také na jižní Moravě používá k objednávání knih online systém. „Kdyby internet neměly, omezí tím i možnost objednávat výpůjčky,“ zdůraznil.

Ministerstvo vnitra vydalo zatím každoročně za projekt okolo sta milionů korun. „Na jižní Moravě nás měsíčně stojí téměř půl milionu korun. Nemáme na něj další peníze a je potřeba ho inovovat. Tento úkol si vzalo na starost právě ministerstvo kultury,“ uvedl Jiří Korbel z tiskového odboru ministerstva vnitra. Upozornil, že vnitro bude internet platit dál, dokud projekt nepřejde pod jiné ministerstvo. Nebo dokud o jeho osudu nerozhodne vláda.

Jihomoravské knihovny potvrzují, že o bezplatný internet je mezi lidmi velký zájem. „Dnes patří k běžné nabídce služeb. Přicházejí k nám děti hrát hry. Chodí i dospělí, kteří doma nemají připojení. Nebo důchodci, kteří si potřebují napsat e­mail,“ řekla vedoucí knihovny ve Velké nad Veličkou na Hodonínsku Věra Prachařová.

Bezplatný internet je velmi důležitý třeba i v knihovně v Petrovicích na Blanensku. „Dříve jsme měli otevřeno jenom jeden den v týdnu. Na půjčování knih to totiž stačilo. Pak jsme ale zavedli počítače s internetem a zájem se velmi zvedl. Máme teď otevřeno dvakrát týdně. Určitě nás poškodí, pokud projekt internetizace skončí,“ řekla Hana Šebelová z petrovické knihovny.

Velkým nestačí

Do projektu se většinou nezapojují všechny knihovny v kraji. Projekt totiž nabízí jen omezenou rychlost připojení. A ta už nedostačuje větším institucím. „Internet si platíme sami. Jsme velká instituce a nemáme problém najít na to v rozpočtu peníze. Má k němu u nás přístup kdokoliv. Nejen registrovaní čtenáři,“ řekla Monika Kratochvílová z oddělení knihovnictví Moravské zemské knihovny v Brně. Knihovna má podle ní jeden počítač s internetem u půjčovny knih. A ve foyer jsou navíc nově k dispozici dvě dotykové obrazovky připojené na síť.

Jihomoravské knihovny mohou příspěvek na internet získat i z jiných zdrojů. „V bystrcké a líšeňské pobočce a v Mahenově památníku si platíme internet sami. Do vládního projektu jsou zapojené naše pobočky v Přízřenicích a ve Slatině. A internet v ostatních pobočkách platíme z dotací Evropské unie,“ informovala mluvčí brněnské Knihovny Jiřího Mahena Edita Vališová. Ta má kromě ústřední knihovny v Kobližné ulici ještě třicet menších poboček.

Knihovnice Miluše Hrbová z miroslavské knihovny o bezplatném připojení říká: Počítač přiláká nové čtenáře

ROZHOVOR - Do vládního Projektu internetizace knihoven se zapojují především malé knihovny v kraji. Nemají totiž dost peněz na provoz bezplatného internetu. Přitom podle knihovního zákona ho musí zajišťovat. „Kdyby projekt skončil, museli bychom si internet platit sami. A zbylo by nám méně peněz na nákup knih,“ upozornila knihovnice Miluše Hrbová z Městské knihovny Miroslavi na Znojemsku.

Co budete dělat, jestli vládní projekt skutečně skončí?
To bychom si museli internet platit sami. Někde bychom na to prostě museli najít peníze.

Kdo u vás internet využívá nejčastěji?
Hlavně žáci zdejší základní a zvláštní školy. Mají spoustu domácích úkolů, ke kterým internet potřebují. Ovšem ve škole se nikdo nestará, jestli ho doma mají. Každý den po škole, tedy od půl jedné do tří, je tu proto narváno. Jsme rádi, je totiž určitě lepší, když děti tráví čas v knihovně než zlobením někde na ulici. Příležitostně k nám přijdou i dospělí a studenti.

Kolik počítačů s připojením nabízíte?
Tři. Děti se u nich střídají v půlhodinových intervalech, aby se postupně dostalo na všechny.

Přiláká internet do knihovny i nové čtenáře?
Určitě. Především děti. Přivedou s sebou na počítač kamaráda, který do knihovny jinak nechodí. Nakonec se mu tu zalíbí a přihlásí se k nám.
Kde jinde lze v Miroslavi využít bezplatný internet?
Kromě knihovny nikde.

Má projekt nějaké nedostatky?
Rychlost připojení je docela pomalá. Když jsou lidé nedočkaví a otevřou v prohlížeči více odkazů naráz, tak se nám počítač zasekne. Je jasné, že kdybychom si připojení platili sami, tak si můžeme vybrat i vyšší rychlost. Ale i tak nám stávající rychlost stačí.

Kavárny: brouzdají, ale málo pijí

Denní tisk ke kávě patří neodmyslitelně ke kavárenské tradici. V posledních letech se však kromě čtenářů schovaných za listy novin objevují v podnicích i lidé ukrytí za monitory notebooků. Brněnští kavárníci potvrzují, že bezplatný internet se dnes stal běžnou součástí služeb. „Zákazníci už jsou u nás na internet zvyklí a vyžadují jej,“ potvrzuje například provozní kavárny Spolek v brněnské Orlí ulici Kamil Novotný.

Podle něj využívají internet ve Spolku nejčastěji studenti. „Naštěstí jich nechodí mnoho. Takoví hosté pro nás nejsou příliš výhodní. Na internetu si nijak zvlášť nezakládáme. Je to jen další služba kterou poskytujeme,“ upozornil Novotný.

Mnohdy se totiž stane, že hosté v kavárně zadarmo surfují na internetu několik hodin. A objednají si k tomu jen jeden malý nápoj.

Denně se objeví okolo pěti solitérů s notebookem i v podniku Design Café v brněnské Středově ulici. „I u nás se stává, že takoví lidé jsou tu dost dlouho a přitom si moc neobjednávají. Na druhou stranu ke kavárně pocit klidu patří. Má být místem, kde se lidé zastaví. Ať už s přáteli nebo sami s knihou či počítačem,“ myslí si majitel podniku Design Café Petr Burian. Do podniku za internetem kromě studentů míří i mladí podnikatelé.

Kvůli rozšíření bezplatného internetu v kavárnách a připojení v mobilech ovšem přišly o část zákazníků klasické internetové kavárny. „Majitele notebooků a nejnovějších telefonů už nemůžeme oslovit. Zaměřujeme se na zákazníky, kteří ocení ochotu naší obsluhy. A na zahraniční studenty, kterým nabízíme bezproblémovou komunikaci v angličtině,“ přiblížil manažer internetové kavárny a počítačové herny ve Velkém Špalíčku Marek­Martin Matyska.

Internetová kavárna musela v minulosti navýšit ceny za internet. Nebylo to přesto podle Matysky kvůli úbytku zákazníků, ale kvůli zvýšeným výdajům za energie.

Odeslat e­mail? Z ulice, nádraží i z autobusu

Zastavit se na ulici, vytáhnout mobil, připojit se k internetu a poslat e­mail. Nebo si zjistit, kdy jede vlak. I to je na některých místech jihomoravských měst možné.

Například v Brně poskytuje společnost PC servis Brno na sedmi svých vysílačích internet zdarma. Na šedesát minut se může připojit kdokoliv. „Pak se spojení na dvě hodiny přeruší,“ informoval majitel společnosti Petr Švestka.

Bezplatný bezdrátový internet společnost poskytuje v okolí Brněnské přehrady, Čápkově, Olomoucké, Gajdošově ulici a na Cejlu. Také na Moravském náměstí a v brněnských Ivanovicích. „Do budoucna uvažujeme i o náměstí Svobody. Zatím je to ovšem jen idea. Nepovedlo se nám domluvit s majiteli domu, na který jsme chtěli dát náš vysílač,“ vysvětlil Švestka.

Společnost má v Brně zatím asi pět desítek vysílačů. Prostřednictvím nich nabízí připojení za peníze. „Zdarma jej poskytujeme ze dvou důvodů. Podporujeme myšlenku, že lidé mají mít volný přístup na síť v co nejvíce místech. A za druhé je to pro nás reklama. Před prvním připojením se totiž uživatelům zobrazí naše logo“ vysvětlil Švestka. Upozornil ovšem, že volné připojení není tak rychlé. Na stahování velkého množství dat ale na rozdíl od odesílání pošty nestačí.

Několikrát do roka se navíc Brňané mohou připojit na bezdrátovou síť v blízkosti magistrátu na Dominikánském náměstí. Když zasedá městské zastupitelstvo. „Při té příležitosti zpřístupňujeme naši síť, která je po zbytek roku zaheslovaná a slouží jen našim zaměstnancům,“ popsal mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára.

O zavedení internetového připojení ve vozech městské hromadné dopravy uvažuje i brněnský dopravní podnik. S vybranou provozovatelskou firmou zatím řeší, jestli je to technicky vůbec možné. „Navíc jej můžeme instalovat jen v nových vozech, které koupíme. Zařízení pro bezdrátové připojení musí totiž být součástí objednávky. Takže internet se v našich vozech objeví nejdříve v roce 2013,“ popsal Zdeněk Rossi z Dopravního podniku města Brna.

Časté výpadky signálu a nedostatečná síť vzdušného internetu jsou podle mluvčího společnosti Kordis Květoslava Havlíka důvody, proč ještě není bezplatný internet ve vlacích a autobusech krajského integrovaného dopravního systému. „Pokud se tyto technické obtíže podaří odstranit, budeme o internetu uvažovat. Záleží také zda na něj najdeme peníze,“ upřesnil Havlík.

Internet zdarma na svých linkách nabízí od dubna zatím jen břeclavský dopravce Bors. „Chceme v autobusech zabavit mladší generaci. A také s nimi trochu navázat nějaký vztah,“ vysvětlil ředitel společnosti Bors František Zugar.

Na veřejných místech mohou kromě restaurací narazit Jihomoravané na bezplatný internet například na hodonínském autobusovém nádraží, v tamním kulturním domě nebo v přístavišti U Jezu.

KLÁRA ŽIDKOVÁ
ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI

8.10.2011 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Cizinecká policie - ilustrační foto

Anonym nahlásil bombu ve vlaku. Policisté po oznamovateli pátrají

Koupaliště v Tišnově.
15

Koupaliště na Brněnsku se chystají na sezonu. V Tišnově vznikl dětský bazén

Radnice: Už žádné nebezpečné zkracování si cesty. Postaví schodiště na Bašty

Brno /FOTOGALERIE/ – Místo po vyšlapané pěšině sejdou ještě letos na podzim lidé z Bašt pod Petrovem do Nádražní ulice po schodech. Radnice Brna-středu a brněnská veřejná zeleň na projekt získaly téměř jeden a tři čtvrtě milionu korun. „Jde o frekventované místo, kudy si lidé zkracují cestu už mnoho let. Je to pro ně nebezpečné a svah to ničí," vysvětlil význam stavby za městskou část Filip Chvátal.

Zelené mosty na jižní Moravě chybí. Migrační trasy zvířatům blokují cesty

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ – Ručička na tachometru ukazuje rychlost devadesát kilometrů za hodinu. Najednou však řidič zahlédne těsně před autem srnu, která vyběhla z lesa lemujícího cestu. Za okamžik se ozve rána a zvíře pod koly umírá a ani řidič nevyvázne bez zranění. Dramatickým okamžikům přitom mohou zabránit průchody pro zvířata pod nebo nad dálnicemi a silnicemi. Těch je ale na jihomoravských cestách málo. A ekodukt, což je most propojující migrační trasy rozdělené silnicí, žádný.

Oběti holocaustu a odbojáře připomínají v ulicích Brna další kameny zmizelých

Brno /FOTOGALERIE/ – V domě číslo dvanáct v Radnické ulici kdysi žili Oskar a Marta Löfflerovi. Brněnští Židé. Jejich životy ukončili nacisté, když je v roce 1942 poslali jedním z transportů Židů z Brna do Terezína a později do polského tábora Izbica. Tam oba zemřeli. V ulici dvojici nově připomínají zlaté kameny zasazené v chodníku.

AKTUALIZOVÁNO

Opilý řidič naboural do rodinného domu. Vjel přímo do ložnice

Malešovice /FOTOGALERIE/ – Do ložnice rodinného domu se strefil mladý řidič, který v noci na neděli boural v Malešovicích na Pohořelicku. Byl opilý.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies