VYBERTE SI REGION

Dušičky: lidé zažehnou svíčky také u náhrobků slavných

Jižní Morava /FOTO/ - Zavzpomínat na své blízké, ale i významné osobnosti mohou lidé na pondělní svátek Památky zesnulých. Deník Rovnost vybral některé z řady jihomoravských osobnosti, jejichž památku si mohou na hřbitovech připomenout.

31.10.2015 2
SDÍLEJ:

Hrob Karla Absolona.Foto: DENÍK/Attila Racek

LUDVÍK DANĚK. Rodák z Hořic u Blanska, trojnásobný olympijský vítěz a několikanásobný světový rekordman v hodu diskem Ludvík Daněk, je pohřbený mezi dalšími legendami na Valašském Slavíně v Rožnově pod Radhoštěm. Hned vedle běžce Emila Zátopka. Lidé mu však mohou zapálit svíčku i na hřbitově v Černé Hoře. Na hrobě jeho manželky, černohorské rodačky, stojí urna s jeho jménem.

Urna olympionika Ludvíka Daňka na hřbitově v Černé Hoře.

FRANTIŠEK HALAS. Na hřbitově v Kunštátě je pohřbený básník František Halas. Hrob je obrostlý břečťanem tak, že náhrobní deska není skoro vidět. Ale je to spíš záměr, symbol. Na hrobě je totiž ještě deska se slovy básníka: „Zarostl jsem celý do mlčení a budeme se muset učit vzájemnému vyslovování našich tich." Halas se narodil i zemřel v říjnu a při té příležitosti se v tomto měsíci každoročně koná kulturní pásmo Halasův Kunštát spojené se vzpomínkou na básníka u jeho hrobu.

Hrob básníka Františka Halase v Kunštátě.

KAREL ABSOLON. Boskovický rodák Karel Absolon se proslavil jako známý moravský archeolog, ale především jako objevitel pravěké sošky Věstonické Venuše. Badatel pak proslul rovněž výzkumy Moravského krasu. Svíčku k jeho náhrobku se symbolickou podobou jeskyně mohou lidé položit na brněnském Ústředním hřbitově. Hrob archeologa s číslem 57 zájemci najdou v severní části hřbitova v takzvaném Čestném kruhu ve skupině 25e, kde jsou umístěné hroby významných brněnských osobností.

Hrob Karla Absolona.

HUGO HAAS. Stal se známým hollywoodským hercem, svůj život měl však neodmyslitelně spojený především s rodným Brnem. Herec Hugo Haas se proslavil desítkami filmových i divadelních rolí. Židovskou tradicí – položením kamínku k jeho žulovému náhrobku mohou lidé uctít hercovu památku na Židovském hřbitově v brněnských Židenicích. Hrob číslo13 leží v pravé části hřbitova směrem k novodobým náhrobkům, v oddělení 27A v první řadě.

Hrob Huga Haase.

GUSTAV BROM. Třiapadesát let strávil hudebník Gustav Brom jako dirigent brněnského orchestru. Zapálit svíčku za významného kapelníka mohou lidé na brněnském Ústředním hřbitově. Jeho pomník číslo 36 lidé najdou v severní části hřbitova v Čestném kruhu ve skupině 25e.

Hrob Gustava Broma.

JOSEF ŠTIKA. Generál Josef Štika se narodil roku 1862 ve Strašicích u Rokycan. Po absolvování gymnázia nastoupil ke studiu na kadetní škole rakousko-uherské armády v Praze. Po vypuknutí 1. světové války odešel na srbské bojiště. V září 1917 převzal velení 143. samostatné brigády na rumunské frontě. Do hodnosti generálmajora rakousko-uherské armády byl povýšen v květnu 1918. Po ukončení války se vrátil do nově vzniklého Československa a službu v jeho armádě nastoupil v Praze. Do výslužby odešel definitivně v roce 1923. Zemřel v roce 1937 a pochován je na centrálním hřbitově ve Znojmě.

Hrob Josefa Štiky.

ANTON VRBKA. Moravský Němec Anton Vrbka (1860–1939) byl i za hranicemi regionu proslavený dějepisec. Tento velký zemský patriot, milovník Znojma a jeho historie, znalec okolního kraje a velký ctitel zdejší přírody proslul především svým historiografickým odkazem a činností pro městské muzeum. Umřel ve Znojmě ve věku nedožitých 80 let. Jeho hrob se nachází na hřbitově ve znojemské Louce.

Hrob Antona Vrbky.

JAN SĚRGEJ INGR. Za první světové války bojoval na východní i západní frontě. Z války se vrátil v roce 1918. Při vzniku Československa se účastnil bojů proti Maďarsku i Polsku. Před druhou světovou válku byl divizním generálem a v roce 1939 odešel přes Polsko do exilu. Ve Francii vybudoval Československou vojenskou kancelář. V roce 1940 se stal exilovým ministrem národní obrany v Londýně. Na armádního generála byl povýšen v roce 1945, poté byl velvyslancem v Haagfu. Po únorovém puči 1948 na svůj post rezignoval a zůstal v zahraničí. Ingrův syn nechal jeho tělo exhumovat v roce 2004 a převézt jej zpět do České republiky, do Vlkoše.

Hrob Sěrgeje Jana Ingra.

JOSEF KOČIŠ. Josef Kočiš byl prvním poválečným starostou Hodonína a redaktorem Slovácka. Narodil se šestého dubna 1892 a zemřel jedenáctého července 1967. Za první světové války bojoval na ruské frontě. Domů se vrátil až v roce 1921 a nastoupil na místo redaktora, tehdy obdeníku Slovácko v Hodoníně. Tam působil až do zastavení vydávání listu v roce 1933. Za okupace se živil vyučováním matematiky a geometrie. Gestapo ho podrobovalo prohlídkám a hlídalo ho a sledovalo. Z příkazu strany organizoval ilegální národní výbor. Po osvobození se stal předsedou Městského národního výboru, tedy starostou. V roce 1951 přesídlil na ministerstvo zahraničních věcí do Prahy. Tam také v roce 1967 zemřel. Je pohřbený v Hodoníně.

Hrob Josefa Kočiše.

FRANTIŠEK SOVADINA. Lékař Mudr. František Sovadina se v Břeclavi zasloužil o otevření českých měšťanských škol. Poté se stal prvním břeclavským starostou po roce 1918. Jeho jméno dodnes nese i jedna z ulic. Patřil k nejvýznamnějším osobnostem města začátku dvacátého století. Jeho hrob lidé najdou na městském hřbitově v Břeclavi.

Hrob Františka Sovadiny.

JOSEF PYSKATÝ. Představitel českého národního hnutí Josef Pyskatý se po roce 1918 stal vládním komisařem – představitelem nové československé samosprávy v Břeclavi. Zemřel ve věku nedožitých padesáti let. Jeho hrob je hned vedle hrobu Františka Sovadiny.

Hrob Josefa Pyskatého.

ELIŠKA MISÁKOVÁ. Jako jediná získala v historii olympijských her čestnou zlatou medaili in memoriam. Sportovní gymnastka Eliška Misáková, která vyrůstala ve Vyškově, byla členkou československého družstva na olympiádě v Londýně v roce 1948. Krátce po příjezdu se u ní projevila tehdy neléčitelná dětská obrna, které v londýnské nemocnici podlehla v době, kdy československé gymnastky bojovaly o medaile. Zemřela v jednadvaceti letech 14. srpna 1948, pochovaná byla na hřbitově ve Vyškově 4. září 1948.

Hrob Elišky Misákové.

MIROSLAV DOLEŽAL. Jeden z nejvýznamnějších bučovických rodáků, jehož jméno se čtyřicet let pojilo s činohrou Národního divadla v Praze. Dnes jméno herce Miroslava Doležala nese ochotnický festival pořádaný každoročně na podzim v Bučovicích, kam se často vracel. Zemřel 12. dubna 2009 v Praze ve věku devadesáti let. Pohřbený je v Bučovicích.

Hrob Miroslava Doležala.

ALOIS MRŠTÍK. Školáci se dodnes učí o jeho příběhu Maryši, který sepsal se svým bratrem Vilémem. Život spisovatele a dramatika Aloise Mrštíka, který část života strávil v Brně, pak připomíná náhrobek s portrétní bustou na Ústředním hřbitově. Jeho památku si tak lidé mohou na Dušičky připomenout u podobizny umělce ve hřbitovní skupině 28, kde se v první řadě nachází jeho hrob číslo 66.Hrob Aloise Mrštíka na brněnském Ústředním hřbitově.

JOSEF MERHAUT. Název ulice v brněnských Zábrdovicích dodnes připomíná spisovatele Josefa Merhauta. Zavzpomínat na brněnského redaktora však mohou lidé přijít rovněž na Ústřední hřbitov. Ve skupině 19 se nachází jeho náhrobek s číslem 24, který vytvořila hořická kamenická škola v roce 1911 jako alegorii smutku.

ČTĚTE TAKÉ: Nejlepší dlabač dýní? Rozhodne se u rybníka

Autor: Redakce

31.10.2015 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Odejde Zbrojovce snajpr? Útočník Škoda je v kurzu

Brno - Na podzim nastřílel deset branek, vyšvihl se do čela pořadí kanonýrů vedle renomovaného Davida Lafaty. Brněnský fotbalista Michal Škoda se v zimním přestupovém období patrně stane horkým zbožím. Už kolem něj také někteří zájemci krouží. „Mám nějaké informace od manažera, ale spíš čekám na něco konkrétního, zatím je to jen oťukávání, což moc neřeším," odvětil Deníku Rovnost útočník Zbrojovky.

Předvánoční brigády? Je jich více. A za lepší platy

Brno - Vánoce rodiny stojí mnoho peněz, velká část lidí si tak hledá alespoň dočasný přivýdělek. Je to i případ Lukáše Nezhyby. „Mám sice svoji stálou práci, ale chceme s přítelkyní strávit Vánoce v zahraničí na horách, proto máme oba od začátku prosince ještě brigádu," vysvětlil Nezhyba.

Vyhnou se kolonám při cestě do Bystrce. Na dvojité fazoli

Brno /INFOGRAFIKA/ – Klidnější jízda a méně dopravních nehod, to čeká v budoucnu řidiče na cestě z centra Brna do Bystrce. Nebezpečnou křižovatku Bystrcké a Kníničské u tamního hobymarketu chtějí starostové městských částí přestavět na mimoúrovňové křížení. Cesta na přehradu, do zoo, či na bystrcké sídliště díky tomu bude plynulejší.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies