Encyklopedie Brna se rozroste. I do Jihlavy
Brno, Jihlava - Databáze historických událostí Brna, ke kterým mají lidé přístup na internetu, se díky grantu z Evropské unie rozroste. Vznikne i sesterská Encyklopedie Jihlavy.
Zuzana Taušová
Diskutovat (0) 8.3.2010 9:00
Kde se vzalo jméno ulice Jircháře, co způsobilo v roce 1976 propadnutí tramvajového ostrůvku v Pekařské ulici nebo kde všude v Brně působil Johann Gregor Mendel. Tisíce podobných údajů o Brně dnes najdou příznivci historie na internetových stránkách s názvem encyklopedie.brna.cz.
Díky osmadvaceti milionům korun z evropských fondů se tato jedinečná databáze rozroste o další údaje a projekt od Brna převezme i Jihlava.
Grant z evropských peněz získala Encyklopedie Brna na tři roky. „Pro tým nadšenců, který již od roku 2001 databázi vytvářel, je to přelomová událost. Dosud jsme se totiž encyklopedii věnovali všichni ve volném čase,“ uvedla jedna ze spolutvůrkyň encyklopedie Jitka Šibíčková.
V průběhu tří let přibudou na webových stránkách především archeologické údaje. Data ze svých výzkumů totiž na encyklopedii postupně přidá například Archeologický ústav akademie věd nebo společnost Archaia. „Vytvoříme tak jakousi mapu, kde lidé najdou podrobné informace o tom, kdy na kterém místě provedli archeologové průzkum, co tam našli a co zjistili,“ přiblížila Šibíčková.
Podle archeologů se v encyklopedii nejprve objeví přehled všech výzkumů a postupně k nim přibudou podrobnější informace. „Máme zajímavé výsledky z brněnských akcí. A takto s nimi můžeme seznámit i obyčejné lidi,“ pochvaluje si projekt Marek Peška ze společnosti Archaia.
Webovou encyklopedii navštěvuje nyní kolem dvaceti tisíc zájemců měsíčně a jejich počet rok od roku stoupá zhruba o dvacet procent. Lidé bez internetu však byli dosud v nevýhodě. „To se díky grantu také změní, protože ještě letos otevřeme jakousi informační kancelář,“ slibuje Šibíčková.
Místo k setkávání
Kontaktní místo plánují tvůrci encyklopedie zřídit v Mečové ulici naproti brněnskému Urban centru. Bude sloužit nejen zájemcům o informace, ale i autorům jako kancelář. „Lidé nám často chtějí přispět různými archivními materiály, které však sami neumí převést do elektronické podoby. Zřízením kanceláře jim tak výrazně usnadníme práci,“ podotkla Šibíčková.
Encyklopedie, kde jsou dohromady údaje o historii i současnosti Brna, nadchla i další města. Nejdál je s podobnou databází Jihlava, která na svůj projekt dostane část evropských peněz. „Naši encyklopedii začneme vytvářet z opačného konce než před devíti lety kolegové v Brně. Nejdříve totiž vytvoříme přehled archeologických výzkumů a zajímavostí a pak se teprve vrhneme na další dějiny města,“ popsal plánovaný postup David Zimola z Muzea Vysočiny Jihlava, který vznik jihlavské encyklopedie inicioval.
Zájemců o zpřístupnění historie Jihlavy na internetu je podle něj dost. „Stačí se podívat, kolik lidí chodí na přednášky do muzea. Hlad po podobných informacích tu zkrátka je,“ tvrdí jihlavský archeolog.
Na vlastní historické encyklopedii začali pracovat i lidé z Masarykova muzea v Hodoníně. Brno je prý velmi inspirovalo. „Zatím si jen připravujeme potřebná data, encyklopedii plníme v jakési přípravné verzi,“ popsal současný stav projektu Miroslav Havlík, který má hodonínskou encyklopedii na starosti.
Dosud se hodonínským historikům za podpory města podařilo zpracovat historii názvů tamních ulic a připravují materiály o sochách a podobných památkách. „Rádi bychom lidem naši encyklopedii zpřístupnili co nejdříve, ale zbývá nám ještě hodně práce,“ řekl Havlík.
Dalším městem, které projekt brněnské encyklopedie nadchnul, jsou Pardubice. „Jednání s nimi jsou sice zatím na začátku, ale vypadá to, že i ty by se k naší velké databázi mohly připojit,“ doufá Šibíčková.





















