VYBERTE SI REGION

Mareček: Epidemie chřipky v kraji určitě vypukne

Brno /ROZHOVOR/ - Podle epidemiologa a ředitele Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje Jana Marečka letos chřipka na jihu Moravy zaútočí už před Vánocemi.

22.11.2009 2
SDÍLEJ:

Epidemiolog a ředitel Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje Jan Mareček.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Kvůli podzimní viróze tento týden do postele ulehlo několik tisíc Jihomoravanů. Podle hygieniků navíc letos dříve než obvykle vypukne chřipková epidemie. Nejspíš za to může i nový virus takzvané prasečí chřipky, který se od jara z Mexika rozšířil do celého světa. „Epidemie určitě vypukne. Důležité je připravit se tak, aby měla co nejmenší následky,“ říká ředitel Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje Jan Mareček.

Jižní Moravu už zasáhla vlna podzimních onemocnění. Kolik lidí virózy zasáhly?
Nemocnost na akutní respirační onemocnění stoupla o zhruba sedmnáct procent oproti předchozímu týdnu. V uplynulém bylo 1870 nemocných na sto tisíc obyvatel. To také odpovídá tomuto ročnímu období. Zvýšený výskyt akutních viróz je totiž pro chladné měsíce typický. Nemocnost pomalu narůstá už v září, rychlý vzestup počtu nemocných pak znamená příchod chřipkové epidemie.

Dokážete odhadnout, jakou část nemocných schvátila právě chřipka?
Přesně to určit nemůžeme. Jednotlivé případy jsou totiž ukryté mezi ostatními virovými onemocněními. Víme, že na jižní Moravě už se chřipka objevila. Zatím ale jen v ojedinělých případech.

Kdy na kraj udeří chřipková epidemie? Je možné, že takzvaná prasečí neboli pandemická chřipka její nástup urychlí?
Epidemie určitě přijde. Předpovídat kdy je ale problematické. Očekáváme, že se objeví ještě před Vánocemi, a to právě kvůli celosvětovému výskytu nového viru pandemické chřipky. Většinou přitom začíná chřipková epidemie až později, v únoru nebo v březnu.

Kolik případů pandemické chřipky jste zatím v Jihomoravském kraji zaznamenali?
Od jara letošního roku evidujeme sedmnáct případů. Kromě toho jsme prokázali asi šest onemocnění sezonní chřipkou. Čísla jsou ale trochu zavádějící. Původ nemoci totiž ani zdaleka nezjišťujeme u všech pacientů s příznaky chřipky. Od jara až do teď jsme udělali takových vyšetření jen něco kolem stovky. A není důvod, aby jich bylo víc.

Proč?
Do září v Česku platilo pravidlo aktivního vyhledávání pacientů s chřipkovými příznaky. Bylo nutné najít nemocné, kteří si virus pandemické chřipky přivezli ze zahraničí. Snažili jsme se tak oddálit její šíření u nás. Se začátkem chladného období ale přibylo akutních respiračních chorob včetně chřipky. Bylo jasné, že se nepodaří vychytávat převážnou většinu nakažených pandemickou chřipkou. Proto vyšetřujeme už pouze lidi s těžkým průběhem onemocnění a dále namátkově vybrané pacienty u praktických lékařů. Strategie přístupu se tedy změnila od bránění zavlečení viru do Česka k omezení následků epidemie chřipky.

Podle čeho teď hygienici vývoj chřipkových onemocnění sledují?
Pokračuje celoroční monitorování nemocnosti na akutní respirační choroby v týdenních intervalech. Hodnotíme nejen celkovou nemocnost, ale i trend jejího vývoje. Podobně sledujeme i nemocnost s typickými příznaky chřipky. Pokud jimi pacient trpí, jeho lékař ho může ohlásit krajské hygienické stanici. Ta zajistí odběr krve a její vyšetření v Národní referenční laboratoři v Praze. Mikrobiologická vyšetření ale provádíme jen proto, abychom měli přehled o tom, jaké viry na určitém území právě kolují a jestli přichází epidemie. K tomu postačí udělat jen malý počet vyšetření v každém kraji.

Takže pokud teď na sobě pocítím příznaky chřipky a půjdu k lékaři, nebude pravděpodobně dělat žádné testy?
Ne a dělat by je ani neměl. Pro volbu léčby pacienta mu totiž tato vyšetření mnoho neřeknou.

Jak se chřipka projevuje?
Příznaky jsou velmi podobné normálnímu nachlazení. Většinou však začíná náhle, vždycky k ní patří teplota vyšší než osmatřicet stupňů Celsia. Člověk se najednou cítí úplně zbitý. K projevům chřipky patří bolesti svalů, kloubů a únava. A nejde ji přechodit. Chřipka je opravdu středně těžké až těžké onemocnění. Velmi často ji doprovází dráždivý kašel, ale ne rýma. Jakmile vám začne téct z nosu, chřipku pravděpodobně nemáte. I když žádný z příznaků není nikdy stoprocentní.

Šíří se obyčejná i pandemická chřipka stejně rychle?
Ano, úplně přesně. Záleží spíš na životním stylu lidí. Nemoci jako je chřipka se šíří vzduchem a dnes se velmi snadno roznášejí kvůli cestování. Především v chladném období roku, kdy se lidé spíše zdržují v uzavřených místnostech.

Jaká je úmrtnost na chřipku?
Na chřipku a její komplikace každý rok v Česku zemře kolem tisíce až dvou tisíc lidí. Úmrtnost je dvě až pět procent, v Jihomoravském kraji to znamená zhruba dvě stě lidí. Přesný počet ale určit nelze. Ne každého zemřelého lékaři pitvají, natož aby u něj dělali odběry.

Liší se úmrtnost na pandemickou a sezonní chřipku?
Trochu, ale rozdíl je nepatrný. Podle některých studií má pandemická chřipka lehčí průběh a nižší úmrtnost.

Jak se má člověk před chřipkou chránit?
Nejúčinnější ochranou je očkování. V Česku využíváme dva typy očkovací látky. První, proti takzvané sezonní chřipce, máme už od srpna. Takže do dnešního dne byla dostatečně dlouhá doba nechat se naočkovat. Očkovací látku proti pandemickému kmeni jsme získali tento týden a po víkendu bude u lékařů k dispozici pacientům určeným na základě celostátně provedeného výběru.

Na všechny se tedy při očkování proti pandemické chřipce nedostane. Kolik očkovacích dávek dorazí do Jihomoravského kraje?
Zatím přesně nevím. Stát jich nakoupil celkem milion. Podle podílu počtu obyvatel v Jihomoravském kraji z počtu obyvatel v republice odhaduji, že by jižní Morava mohla dostat kolem sto dvaceti tisíc dávek. K ochraně pacienta stačí většinou jedna dávka vakcíny. Jen někteří dlouhodobě nemocní ji dostanou ve dvou dávkách. Každopádně předpokládám, že než chřipková epidemie vypukne, budou chránění alespoň ti, kteří to potřebují nejvíc.

A to je kdo?
Nárok na očkování proti pandemické chřipce mají v první řadě lidé s chronickými nemocemi. Za takové rozhodnutí si stát, který pravidla distribuce určil, zaslouží pochvalu. Člověka s onemocněním srdce a cév, plic, ledvin a inzulínem léčenou cukrovkou totiž chřipka může skutečně ohrozit na životě. Na druhém místě budou očkovaní vybraní zdravotníci. Ne proto, že by měli protekci, ale aby se mohli o nemocné starat. Teprve na třetím místě jsou lidé důležití pro chod společnosti. Tedy ti, kteří zajišťují například dodávky energie a pitné vody nebo dopravu.

Za organizaci očkování proti pandemické chřipce jste pochválil stát. Jak se na tuto situaci připravil Jihomoravský kraj?
Jednotlivé regiony nerozhodovaly o způsobu očkování. Podle pokynů z ministerstva zdravotnictví ale připravovaly pro distribuci podklady. Velký kus práce na tom v Jihomoravském kraji odvedli především kolegové z hasičského sboru. Jižní Morava ale byla připravená už dávno. Na takzvaném krajském pandemickém plánu jsme pracovali od roku 2005.

Co pandemický plán kraje obsahuje?
Částečně vychází z národního pandemického plánu. Ten obecně popisuje třeba to, jak se chřipka šíří nebo jak se proti ní mají lidé chránit. My jsme k němu přidali další úhel pohledu. Snažili jsme se pojmenovat problémy, které mohou v kraji nastat v případě, že chřipkou onemocní velký počet lidí.

Co by mohla epidemie chřipky v kraji způsobit?
V pandemickém plánu kraje upozorňujeme na problémy například zdravotníky. Jejich úkolem je nemocné léčit a musí to zvládnout i v případě, že v průběhu tří měsíců onemocní třetina obyvatelstva. Na jižní Moravě to znamená čtyři sta tisíc pacientů.

Co když onemocní i zdravotníci?
Musí se o pacienty postarat i v případě, že jich samotných bude o třetinu méně. Je také možné, že kvůli chřipce bude nutné zavřít školy. Zůstanou matky s dětmi doma? Jestliže ne, kam děti půjdou? Hygienici na to mohou v pandemickém plánu upozornit. Vyřešit to ale musí ten, kdo za děti v kraji odpovídá. Tedy školský odbor. Totéž platí o organizátorech sportovních utkání, divadlech nebo kinech. Na takových místech se hromadí spousta lidí a virus se tam snáz přenáší.

Pandemický plán počítá se scénářem, v němž onemocní až třetina lidí. Jak pravděpodobné je, že se to stane?
To je ta nejhorší vize. Dosavadní vývoj situace spíš nasvědčuje tomu, že by důsledky pandemie byly mírnější. Jakékoliv předpovídání je však u chřipky vždycky jen věštěním z křišťálové koule.

Distribuci vakcíny proti pandemické chřipce řídí stát. Jak je to s očkováním proti sezonní chřipce?
Vakcína byla v Česku už na konci srpna. Každému, kdo má o očkování zájem, může lékař napsat recept. V lékárně člověk zaplatí za vakcínu, u lékaře za vpich, a s těmito dvěma účty může jít klidně na pojišťovnu. Většina z nich očkování proplácí.

Pokud na člověka nezbude vakcína proti pandemické chřipce, pomůže mu, když se nechá očkovat proti chřipce sezonní?
Ano. Kterákoliv chřipka zasáhne vaše zdraví. Tělo musí s nákazou bojovat, aby se s ní bez následků vyrovnalo. Když se nakazíte, vaše obranné schopnosti se do jisté míry vyčerpají. A teď si představte, že na takto oslabené tělo nasedne pandemická chřipka. Bude vás to stát další síly, ty už ale nemusíte mít.

Mají lidé o očkování proti sezonní chřipce zájem?
Proočkovanost je v Česku jen asi sedm procent a kraj se z českého průměru vůbec nevymyká. To je katastrofa. Například v Německu má očkování kolem jedenadvaceti procent lidí. Za námi už jsou jen velmi vzdálené postsovětské státy typu Gruzie. Problém je v tom, že výrobní kapacity jsou na celém světě omezené. Od výrobců vakcín si můžeme každý rok objednat zhruba tolik, kolik jsme předchozí rok spotřebovali. A když se teď začneme bát pandemické chřipky a budeme chtít očkovací látky najednou víc, nedostaneme ji.

Není nezájem o očkování i chyba lékařů?
Někteří z nich se na tom bohužel podílí. Zrovna minulý týden jsem mailem odpovídal jednomu lékaři na jeho zcela neodborné názory na očkování proti chřipce. Tvrdí o sobě, že je vysoce renomovaný odborník, ale po internetu šíří informace, které jsou buď k smíchu, nebo na trestní oznámení pro šíření poplašné zprávy.

Je ale možné chřipce předcházet i jinými způsoby, než je očkování?
Je dobré se v době epidemie vyhýbat místům, kde je hodně lidí. Například kinům, divadlům nebo sportovním halám. Pokud se v nevětrané uzavřené místnosti objeví nemocný člověk, prostor se rychle vyplní poměrně silnou infekční dávkou viru. Šance, že se od něj nakazí ostatní, je velká. Samozřejmě že chodím rád do kina. Určitě to ale bez něj přežiji aspoň do té doby, než skončí chřipková epidemie.

Jak se má chovat nemocný, aby nenakazil ostatní?
Při kašli je vhodné použít kapesník, aby se kapénky nerozstřikovaly do vzdálenosti. I přes kapesník se ale virus může dostat na ruku a přenést na jiného člověka. Proto je třeba časté mytí rukou mýdlem a teplou vodou. A málo se ví o tom, jak důležité je mít v teple nohy. To je základ prevence proti vzduchem přenášeným nákazám vůbec.

Pomáhají při chřipce vitaminy?
Přirozené vitaminy v ovoci a zelenině jsou velice důležité. Žádný bezvadný multivitaminový přípravek, o kterém si někde přečtete, vás ale nezachrání. Dlouhodobě pomáhá správný režim, dostatek spánku a odpočinku. To všechno už ale věděly a dodržovaly naše babičky. My ale žijeme v hektické době. Myslíme si, že všechno přežijeme, chřipka nás nezajímá.

Autor: Lucie Hrabcová

22.11.2009 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

Vdechování inzulinu? Díky modelu plic vědců z Brna

Brno - Namísto injekčního vpichování mohou v nejbližších letech pacienti s cukrovkou inzulin vdechovat. Taková je vize projektu vědců z Vysokého učení technického v Brně, kteří vyvinuli nejdokonalejší model plic na světě. „Jde o novinku ve výzkumu proudění aerosolů v plicích člověka," uvedla mluvčí vysoké školy Radana Kolčavová.

AKTUALIZOVÁNO

Kometa ztratila derby s Olomoucí ve druhé třetině, prohrála venku popáté v řadě

Olomouc, Brno – Mizerná venkovní série sráží hokejisty Komety níž extraligovou tabulkou. Brněnský celek na hřišti soupeře podlehl už popáté za sebou, když v pátek večer padl s Olomoucí 2:5.

Opilci na dětský tábor zaútočili s motorovými pilami, popsal oceněný psovod

Újezd u Rosic, Praha – Za rozraženou vstupní bránou dětského letního tábora stojí pětice opilých mužů máchajících zapnutými motorovými pilami. Proti nim se postavili instruktoři v čele s psovodem Vojtěchem Konečným a jeho vlčákem Hankem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies