VYBERTE SI REGION

Eutanázie: šéfové nemocnic jsou pro

Brno (DOPLNĚNO) - Petici pro zavedení eutanázie podpořilo v Brně dvakrát více lidí než v Praze. Souhlasí s ní i některé brněnské lékařské špičky.

28.8.2008 7
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Karel Dvořák

Kdyby si Marii Valentová z Brna posledních deset let mohla vybrat mezi životem a smrtí, volila by to druhé. Kvůli nemoci ji trápila nesnesitelná bolest. Eutanázii, tedy smrt na vlastní žádost, by v takovém případě podle zjištění brněnského Deníku Rovnost schvalovala většina Brňanů. Včetně ředitelů velkých nemocnic. A pod petici za její uzákonění se včera na náměstí Svobody podepsalo dvakrát víc lidí než v Praze.

„Maminku nemoc trápila už od pětaosmdesáti. Nemohla chodit, strašně ji to bolelo. Říkala, že už by chtěla umřít. Kdyby byla možná eutanázie, určitě bych s tím souhlasil,“ říká dnes syn Valentové Josef. Byl jedním ze stovky lidí, kteří včera v Brně petici za eutanázii podepsali.

„Zájem Brňanů byl dvakrát větší než v Praze. Eutanázii chceme prosadit do zákona. Člověk by měl rozhodovat o svém osudu sám,“ uvedl organizátor petiční akce Milan Hamerský. Podle něj má petice přimět nerozhodné senátory, aby podpořili návrh zákona o eutanázii jejich kolegyně Václavy Domšové. Pokud by hlasovali Brňané, zákon by uspěl. Redaktoři Rovnosti měli včera problém najít v ulicích někoho, kdo by se postavil proti. Z padesáti oslovených lidí s eutanázií nesouhlasil jen jeden.

Pro legalizaci jsou i ředitelé největších brněnských nemocnic. „Když člověk umírá v těžkých bolestech a nemůžeme mu pomoct, je to strašné. Rozhodně by se ale zákon musel pečlivě právně ošetřit, aby ho nikdo nemohl zneužít,“ myslí si ředitel Úrazové nemocnice Petr Svoboda. Stejně uvažuje i ředitel svatoanenské nemocnice Petr Koška a ředitel fakultní nemocnice v Bohunicích Roman Kraus.

Naopak šéf brněnské hematoonkologie Rostislav Vyzula eutanázii odmítl. „Když jsem se stal lékařem, přísahal jsem, že se budu snažit lidem pomáhat. A člověku lze pomoct vždy,“ řekl Vyzula.

Brněnští politici mají spíše problém s formulací zákona. „Stejně jako trest smrti i eutanázie je konečné řešení, které nezvrátíte. Možná proto jsem spíš proti, pokud to nebude skutečně dobře ošetřené zákonem,“ prohlásil primátor Brna Roman Onderka.

Zcela proti návrhu zákona jsou pak brněnští lidovci. „Jako křesťan ctím desatero, ve kterém se píše, že nezabiju. Každý člověk by měl umřít přirozenou smrtí. Dnes navíc lékaři mohou lidem od bolestí hodně ulevit,“ upozornil lidovecký náměstek primátora Daniel Rychnovský.

I kdyby zákon parlamentem prošel, lidé by mohli využít eutanázie jen ve výjimečných případech. „Nemohli by skončit život, kdyby měli deprese nebo amputovanou nohu. Šlo by o ni žádat jen pokud by lékař řekl, že už není šance se vyléčit,“ dodal Hamerský. Senátoři budou zákon projednávat v září.

Duel: Eutanázie

Eutanazie: pomoci zemřít, nebo zabít naději?

Ředitel brněnské fakultní nemocnice v Brně-Bohunicích Roman Kraus říká: Jsem pro. Ale buďme opatrní

Než usedl do šéfovského křesla Fakultní nemocnice Brno, vedl Roman Kraus několik let Anesteziologickoresuscitační oddělení v brněnské svatoanenské nemocnici. Legalizaci eutanazie by podpořil, ale jen pokud na ni zákon bude velmi přísně dohlížet.

Co by zákon musel obsahovat, abyste byl pro jeho schválení?

Musely by tam být jasné postupy, jak případnou asistovanou smrt zablokovat. Člověk by musel žádost o vlastní eutanazii třeba zopakovat v několika časových intervalech, aby bylo jasné, že si za tím stojí. Zákon by měl také umožnit jeho rozhodnutí v nějaké lhůtě vzít zpět. Měl by mít také možnost promluvit si s psychologem.

Myslíte si, že pak eutanazii nikdo nezneužije?

To samozřejmě nevím. Nedokážu odhadnout, jak dalece může na člověka působit třeba hypnóza, která by umírajícímu změnila názor.

Setkal jste se s tím, že by lidé žádali smrt od lékařů?

Bohužel ano. Lidé v bolestech nechtějí žít, smrt je pro ně v tu chvíli vysvobození. Někdy jim může pomoct vysazení terapie. Tedy že třeba lékaři jejich životní funkce dál nepodporují přístroji.

Stává se to často?

Na jednotkách intenzivní péče se o vysazení marné terapie rozhoduje dnes a denně. Třeba pacienta, kterému neslouží plíce, můžeme dát na plicní ventilátor, kde přežije dva tři dny. Proč ho ale trápit? Bez ventilátoru pak zemře rychleji a bez bolesti. Stejně tak se lidem s rakovinou, kteří umírají, někdy nedává kardiostimulátor, i když ho potřebují. Museli by podstoupit další operace, další bolest. To je ale úplně něco jiného než eutanazie. Ta je totiž záměrnýmukončením života.

Šéf Masarykova onkologického ústavu v Brně Jiří Vorlíček tvrdí: Jsem proti. Selhali bychom

Jiří Vorlíček šéfuje už několik měsíců Masarykovu onkologickému ústavu v Brně. V onkologii pracuje téměř čtyřicet let. Za tu dobu už ho několik pacientů žádalo o smrt. Přesto by eutanazii nikdy nepovolil.

Proč byste zavedení eutanazie nepodpořil?

Bylo by to selhání medicíny, respektive jedné její části – takzvané paliativní medicíny. Ta má za úkol pomáhat pacientovi nejen od bolesti, ale i od psychického strádání a sociálních problémů. Je to těžké, ale zkušený odborník to dokáže. Navíc ani rozhodnutí o vlastní smrti nemusí být u pacienta definitivní.

Jak to myslíte?

Když je vám pětadvacet a jste zdravý člověk, máte jiná kritéria dobrého života. Chcete lyžovat a hrát tenis. Pak je vám šestadvacet a máte najednou akutní leukémii. Vaše kritéria života se změní. Stejně tak se mění názory pacientů, kteří třeba v jednu chvíli chtějí zemřít, ale pak zase ne. V zátěži nejedná člověk racionálně. Kvůli eutanazii by možná jejich rozhodnutí šla i ovlivnit někým jiným.

Jaké je, když za vámi pacient přijde a chce, abyste mu pomohl zemřít?

Je to hrozné zoufalství. Měli jsme tu třeba pacienta, který na tom byl velmi špatně, dlouhou dobu nekomunikoval s příbuznými. Chtěl umřít. Nakonec se nám podařilo mu rodinu sehnat. Usmířil se s nimi a pak v klidu o dva týdny později zemřel přirozenou smrtí.

Řeší někdy pacienti svou beznaděj sebevraždou?

Za svou praxi jsem se s tím setkal jen jednou. Je to vzácné, přestože skoncovat se životem v nemocnici není zase takový problém. Stačí, když přestanete pít a jíst.


Autor: Nela Maťašeje

28.8.2008 VSTUP DO DISKUSE 7
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Betlémské světlo dorazilo do Brna. V neděli si pro něj lidé přijdou na Petrov

Brno – Jihomoravští skauti dovezli v sobotu večer do Brna Betlémské světlo. Do Evropy jej od osmdesátých let vozí letadlem z izraelského města.

Perníkový betlém? Snad nám ho děti na mši nesní, doufá žena organizující pečení

Vranovice – Zvedne vyzvánějící mobil a říká: „Pečení betlému? Není problém." Pětadvacetiletá Magdalena Vybíralová ve Vranovicích na Brněnskem organizuje vznik betlému, jenž bude celý z perníku.  

Vánoční dárky od obce? Obyvatelé dostanou kalendáře, plavenky nebo besídky

Nová Ves - Kromě Ježíška myslí na obyvatele obcí na Brněnsku také představitelé některých tamních radnic. Většinou lidé dostanou drobnosti vztahující se k obci a jejímu životu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies