Voráč v něm mimo jiné řekl, že mu postup při jmenování vedoucích pracovníků v České televizi připomíná mafii. Upozornil také na provázanost veřejnoprávního média v čele s generálním ředitelem Jiřím Janečkem s Regionální televizní agenturou RTA, vlastněnou Jaroslavem Berkou. „Výroky pana Voráče považuji za skandální, destabilizující a dehonestující prostředí kolem České televize,“ zdůvodňuje Fibingerová, proč žádá Voráčovo odvolání. Dopis zveřejnil server Česká média, který také vlastní Berka. Karel Burian před nástupem do České televize pro jeho RTA pracoval jako ředitel zpravodajství.

Porušuje zákon?

Fibingerová dále tvrdí, že Voráč svou iniciativou proti Burianovi porušuje zákon o České televizi. Naráží na dopis čtyřiadvaceti brněnských osobností, které vyzvaly Buriana, aby okamžitě odstoupil. Poukazovaly přitom na jeho pochybení na postu šéfa zpravodajství v brněnském studiu, kde působil do roku 2001. Podle řady svědectví tehdy manipuloval se zpravodajstvím, nutil reportéry točit na zakázku a prosazoval skrytou reklamu. Podvodem také pomohl ke vzniku rádia Petrov.

Voráč je garantem a signatářem výzvy k Burianovu odvolání. To se nelíbí ani předsedovi Rady České televize Jiřímu Baumrukovi. „Zákon zakazuje členu rady účast na skupinových zájmech, a to pan Voráč porušuje,“ řekl Baumruk.

Voráč se brání. „Každý radní má právo na osobní a menšinová stanoviska. Signatáři podepsali výzvu sami za sebe a svobodně. Pouze vyjádřili názor, že hanbář a lhář má zůstat na hanbě. A nikoli se stát ředitelem ve veřejnoprávním médiu,“ řekl Voráč. Podporu má od radního Petra Uhla. „Nevidím to jako spor Fibingerová versus Voráč, ale jako spor Fibingerová versus svoboda slova,“ prohlásil Uhl. Podle něj Voráč zákon neporušil.

Vítězslav Jandák se chce se situací teprve seznámit. „Pana Voráče neznám. Pokud protestuje, může tak učinit na půdě Rady ČT nebo ve sněmovně. Určitě ne sepisováním petic. Pokud s radou nesouhlasí, ať odejde. Všichni si oddechnou,“ řekl Jandák.

Hana Fasurová