VYBERTE SI REGION

Firemní školky: mnoho překážek na startu

Jižní Morava – O zřízení vlastní školky má zájem mnoho společností na jižní Moravě. Musí ale řešit složitou administrativu i právní předpisy a normy.

3.6.2010 5
SDÍLEJ:

S firemní školkou jsou spokojeni děti i zaměstnanci společnosti Arch.Design.Foto: DENÍK/Attila Racek

Hlídání dětí v době, kdy potřebujete. Navíc většinou kousek od vaší kanceláře. To jsou dvě hlavní výhody, které nabízejí firemní školky – novinka, která na jižní Moravě získává stále více příznivců.

O založení firemních školek je v kraji stále větší zájem. „Většinou je chtějí zdravotnická zařízení. Pracuje tam totiž hodně žen, které se střídají ve třech směnách. Proto jim klasické školky nevyhovují svojí provozní dobou,“ řekla Terezie Pemová. Stojí v čele projektu Budujeme firemní školky v JMK, který firmám radí, jak si školku založit.

Hodně překážek

Společnosti, které chtějí mít vlastní školku, ale hned ze začátku narážejí na spoustu překážek. Těmi největšími je složitá administrativa a hygienické i právní předpisy. A především hodně peněz, které jsou k založení školky potřeba. „Je to prostě běh na dlouhou trať, který trvá přibližně rok,“ uvedla Pemová.

Na jižní Moravě dnes funguje přibližně deset firemních školek. O založení vlastní školky uvažuje i břeclavská chemická společnost Fosfa, která nyní hledá dvě učitelky pro děti.

Svou vlastní školku chce firma založit v září. „Řada firem v současné době hledá další a další možnosti, kde ušetřit peníze. Ale mnohdy to v konečném důsledku nedopadne dobře. My jsme se rozhodli jít opačnou cestou a masivně investovat do nejcennějšího z našich kapitálů – do našich lidí. Reagujeme tak na potřeby zaměstnanců, kteří u nás pracují,“ vysvětlil jeden z hlavních důvodů založení školky personální ředitel společnosti Fosfa Petr Brichcín.

Břeclavská Fosfa je jednou z mála společností, která projekt školky dotáhla až do konce. Jinde od něj upustí poté, co zjistí, jak moc peněz je potřeba v začátku. Společnosti proto žádají o dotace u Evropské unie, ale ne vždy jsou úspěšné. „O vlastní školku moc stojíme. Velmi by pomohla našim sestřičkám. Bohužel jsme ale neuspěli se žádostí o dotaci,“ uvedla mluvčí brněnské fakultní nemocnice Anna Mrázová. Přesto instituce boj firemní školku nevzdává. „Budeme to zkoušet znova,“ řekla Mrázová.

Bez podnikové školky je zatím celé Blanensko. „ Spousta maminek je přitom chce, hodně by jim to pomohlo skloubit péči o domácnost a zaměstnání,“ řekla Monika Kubová, která v Blansku provozuje centrum Matýsek, které hlídá děti za poplatek.

25 tisíc za dítě

V žádosti o evropské peníze naopak uspěla nezisková Nadace Partnerství. „Z grantu jsme vybavili celý prostor, platíme z něj i provoz školky a její dvě vychovatelky,“ uvedla projektová manažerka Partnerství Dita Tesařová s tím, že se každá vychovatelka stará o děti čtyř maminek. Podle odborníků vyjde v počátku vybavení školky přibližně na pětadvacet tisíc za jedno dítě. Měsíční pobyt přijde přibližně na pět až deset tisíc korun.

Manažerka Terezie Pemová pomáhá firmám zakládat vlastní školky. O procesu říká: Založení trvá rok a je složité

Brno /ROZHOVOR/ – Manažerka Terezie Pemová vede tým, který firmám nabízí pomoc při zakládání firemních školek. „Největší překážkou je pro všechny administrativa a hygienické předpisy,“ říká Pemová.

Jak pomáháte firmám, které chtějí mít vlastní školku?

Chystáme pro ně dvoudenní kurz. Na něm je seznámíme se všemi právními a provozními podmínkami projektu. Pokud je zaujme, absolvují čtyřicetihodinovou konzultaci, která je určena přímo jim. Zprostředkováváme jim i konzultace s odbornými lektory, například kvůli stavebním úpravám nebo ekonomické náročnosti provozu školky. Výstupem je časový harmonogram projektu, který ale firmu nezavazuje k tomu, že musí školka vzniknout.

Jaké firmy se o založení školky zajímají nejčastěji?

Zdravotnická zařízení. Pracuje tam totiž nejvíce žen, navíc v třísměnném provozu, takže je pro ně obtížné sladit se s provozem běžné školky. Hlásí se nám i malé soukromé firmy, většinou z Brna. Ale máme zájemce i ze Znojma, Uherského Hradiště a Hodonína.

Na jakou překážku narážejí firmy při projektu nejčastěji?

Nevyznají se v legislativě, hygienických předpisech a daních. Pro firmy je jednodušší zřídit školku podle živnostenského zákona, kde platí mírnější hygienické předpisy. K zabezpečení zdravého prostředí pro děti ale úplně stačí. Zákon určuje počet metrů vnitřní plochy, toalet nebo třeba osvětlení. Má měkčí pravidla například i pro velikost venkovních prostor. V případě školského zákona jsou předpisy podstatně přísnější, týkají se třeba i výšky stropů či vzdělání pedagogů u dětí starších tří let.

Roste zájem firem o vlastní školky?

Určitě. Co do počtu školek se ale nárůst zatím v praxi nijak neprojevil, protože založení takové školky trvá nejméně rok.

Učitelé se dětem věnují naplno

Ema, Adélka, Terezka, Honzík a Viktorka. Včera dopoledne vyráběli želvy z oříšků, pak si zazpívali anglickou písničku a poobědvali špenát. Den jako v každé jiné školce. Ta jejich se ale od ostatních liší – patří totiž brněnské společnosti Arch.Design. „Školka mi naprosto vyhovuje po všech stránkách,“ říká Eva Papoušková, která ve firmě pracuje jako hlavní inženýrka projektu.

Jako maminka malého Honzíka si cení především toho, že nemusí ráno syna vozit nikam daleko. „Navíc si ani nejsem jistá, jestli by se do normální školky vůbec dostal. Z toho, co vím, je teď v Brně velký nedostatek míst pro nejmenší děti,“ říká Papoušková. Líbí se jí i program, který učitelka pro děti připravuje. Naposledy jejího syna nadchla návštěva u hasičů.

Spokojen je i tatínek tříleté Emy, manažer Roman Konečný. Oceňuje hlavně přístup personálu k dětem, který se podle něj nedá srovnávat s normální školkou. „Už jen proto, že se tam učitelka věnuje mnohem více dětem. V jedné třídě jich bývá i pětadvacet,“ podotkl Konečný.

Miniškolka ve firmě funguje od září loňského roku. Vedení firmy s jejím založením počítalo, už když si stavělo své nové sídlo. Rodiče – většinou architekti a projektanti – se tak spolupodíleli na vzhledu a vybavení interiéru pro své děti. Hernu jim propojili s terasou, na které je skluzavka.

Protože do školky chodí i děti, které mají méně než tři roky, pracuje tam vedle učitelky také zdravotní sestra. Program na každý den učitelka chystá podle jejích jednotlivých dětí. Učí je angličtinu, chodí s nimi do kina, divadla, malují, modelují. Nedávno děti měly přímo ve školce psy, kteří pomáhají při léčbě postižených.

Děti si do školky nosí svačiny a obědy. Aby si navzájem nezáviděly oběd svého souseda, dostanou maminky týdenní jídelníček, který sestavuje učitelka podle zásad zdravé výživy. Rodiče za školku neplatí. Na její vybavení a další dva roky provozu firma získala dvoumilionovou dotaci z evropských fondů.

LUDMILA ČECHOVÁ
ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI

3.6.2010 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:

Ideální teplota pro výrobu čokolády? Patnáct až dvacet stupňů

Kuřim /ZA ZAVŘENÝMI DVEŘMI/ – Žena v bílém oblečení s čepicí na hlavě obsluhuje stroj, ve kterém se čokoláda nahřívá, aby se z pevných kuliček stala tekutina pro nalévání do forem. K přístroji si musí vylézt na štafle, odkud kousky belgické čokolády sype dovnitř. Hmota se musí neustále míchat. Další zaměstnankyně obsluhuje stroj s mnoha tryskami, ze kterých neustále v intervalech asi třiceti sekund vytéká čokoláda. Umisťuje pod ně formy a poté dává na váhu. Ve formě je podle velikosti vždy několik stejných tvarů. Třeba stromky se vyrábí po dvou, zato malá autíčka po patnácti. Výrobě čokolád ve firmě Fikar se věnuje další díl seriálu Rovnosti nazvaného Za zavřenými dveřmi.

AKTUALIZOVÁNO

Doprava na Zvonařce zkolabovala. Autobusy se opožďovaly i o hodinu

Brno – I desítky minut v kolonách. S takovým zdržením museli počítat řidiči, kteří ve středu odpoledne projížděli ulicemi Zvonařka a Plotní. Kvůli vážné dopravní nehodě a jejímu následnému vyšetřování doprava v ulicích zkolabovala. Auta, autobusy i tramvaje linky 12 uvízly v kolonách. Situace se zlepšila až před půl sedmou hodinou večer.

Z okolí hlavního nádraží mizí zápach moči, žvýkačky a nedopalky

Brno – Stovky nedopalků a žvýkaček, které ještě minulý týden zdobily okolí hlavního vlakového nádraží v Brně, mizí. Město a městská část od prvního prosince spustily nový systém nepřetržitého úklidu. Ve středu jej politici kontrolovali.Podle Iva Rubeše ze společnosti Ave cz odpadové hospodářství je na úklidu nejtěžší hlavně množství odpadu. „Na takových místech totiž jen přibývá, nemůže se přestat ani na chvíli," sdělil.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies