Na problém si stěžuje například rektor Vysokého učení technického v Brně Karel Rais. „Ministerstvo školství dříve umožňovalo univerzitám přijímat všechny studenty, kteří složili přijímací zkoušky. Šedesát procent zájemců se dostalo na vysokou školu," vysvětlil. Na jejich zaplacení ale nebyly peníze, a proto se prý ministerstvo rozhodlo snižovat jejich počty.

Podle Raise je tento krok rozumný. Vadí mu ale, že firmy si dlouhodobě stěžují na nedostatek absolventů technických oborů. „Chybí například silnoproudí elektrikáři, konstruktéři nebo informatici. Chtěli bychom, aby ministerstvo udělalo výjimku pro obory, jejichž absolventi na trhu práce chybí," doplnil.

S nedostatkem kvalifikovaných zaměstnanců se potýká například společnost E.on, která je dodavatelem elektřiny. „Mohu potvrdit, že to začíná být problém. Nedostatek absolventů je téměř ve všech oborech, které se nás týkají, ať už elektrotechnika, energetika nebo strojírenství," sdělil mluvčí společnosti Vladimír Vácha.

Problém potvrdila i personalistka firmy AVG Petra Vahalová. „AVG má obecně problém s náborem lidí na technické pozice. Rádi spolupracujeme s brněnskými technickými univerzitami a řada studentů informatických oborů u nás najde uplatnění již při studiu," řekla Vahalová. Dodala ale, že pokud by snižování počtu přijímaných studentů zvýšilo kvalitu studia a vedlo k lepší připravenosti studentů na jejich budoucí uplatnění, firmy by to nejspíš ocenily.

Předseda Regionální hospodářské komory Brno Miroslav Hošek nedostatek vysokoškoláků ve strojírenských a elektrotechnických oborech potvrdil. „Problémem ale není jen administrativní snižování počtu absolventů. Žádost mladých lidí po technických oborech se snižuje. Je to dáno vývojem společnosti, která se přiklání spíš k práci obchodníků, právníků a ekonomů," myslí si Hošek.

Se snižováním počtu studentů nesouhlasí i další univerzity. „Pokud bude pokračovat trend poklesu financování vysokého školství a tlak na rychlé snižování počtu studentů, zhorší se už beztak nízká konkurenceschopnost českých veřejných vysokých škol jak v mezinárodním měřítku, tak ve vztahu k domácím soukromým vysokým školám, které využijí neuspokojenou poptávku po vzdělání," uvedl rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek.

Ministerstvo školství při rozdělování peněz vychází z dlouhodobého záměru, podle kterého chce prý sladit počet studentů s demografickým vývojem a potřebami trhu práce. „Nejúčinnějším nástrojem, jak chování škol ovlivnit, jsou nástroje finanční," vzkázalo ministerstvo deníku Rovnost.

Pro příští akademický rok snížili počet přijímaných studentů o deset procent do bakalářských a magisterských studijních programů.

Podle ministerstva je snižování počtů různé pro jednotlivé vysoké školy a závisí na mnoha kritériích. Tento způsob regulace je uplatňován od roku 2009, kdy byl školám poprvé stanoven počet nově přijímaných studentů. Ministerstvo tvrdí, že vyhodnocuje potřeby trhu práce a případné výkyvy řeší individuálně, například nestanovuje limit pro studijní programy v oblasti stomatologie.