VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Folklor: tradice se drží, ale místy velmi uměle

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ - Lidové písně, hody, fašanky, jízdy králů. Jižní Morava je s živou lidovou kulturou spjatá velmi pevně. S příchodem 21. století však lidové tradice vstoupily do nové etapy. Z některých oblastí pomalu mizí, v jiných je lidé naopak udržují s tou největší péčí.

11.12.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační fotografie.Foto: DENÍK/Zuzana Černá

Dokládá to například také nedávné rozhodnutí organizace UNESCO, která zapsala slováckou Jízdu králů na seznam světového kulturního dědictví. „Bez generačního předávání by se dnes Jízda králů, podobně jako mnohé jiné lidové tradice, stěží udržela. O nominaci se ucházela čtyři poslední místa ze Slovácka, kde se dodnes Jízda králů pravidelně koná,“ uvedla etnoložka Martina Pavlicová.

Někde to jde samo

Udržování lidových tradic se podle ní váže hlavně k výrazným osobnostem, které se je snaží udržet a obnovit. „Někde se tradici podařilo přirozeně udržet, jinde se o to musí hodně snažit. Záleží vždy hlavně na penězích, protože třeba obnova krojů není levná záležitost,“ podotkla.

O tom, že se obnovování tradic většinou daří, je přesvědčen i sběratel krojů Ladislav Lunga z Milotic na Hodonínsku. „O folklor strach nemám. To, jak se drží, jde vždy nejlépe vidět při hodech, které pořádá téměř každá obec na Slovácku. V kroji vyrážejí nejen starší, ale i mladí a malé děti. U mládeže je dokonce vidět i zájem o různé lidové kapely,“ upozornil Lunga.

Poukázal přitom na minulost a krizi folkloru, která nastala za první republiky. „Tehdy zájem o folklor rapidně upadal. Po válce ale přišla obroda a na mnoha vesnicích vznikly národopisné kroužky,“ dodal.

Výrazným mezníkem v pohledu na lidovou kulturu byl rok 1989. Mnoho souborů a slavností zaniklo. Významnou roli tehdy sehrálo takzvané Doporučení UNESCO k ochraně tradiční a lidové kultury. To se na vlády zemí obracelo s výzvou, aby tradiční lidové kultuře a zejména folkloru věnovaly zvláštní pozornost. „Obroda folkloru nastala v každé dědině, začala pracovat spousta dětských souborů a kroužků. Není to sice už zcela autentický folklor, iniciativu přebírají soubory a folkloru se učí děti. Jde to zkrátka jiným směrem než před sto lety,“ řekl vedoucí souboru Old Stars Břeclav Jaroslav Švach.

Krásy folkloru dětem odhaluje také Marie Pachtová, která vede vyškovský soubor Klebetníček. I přesto, že zájemců má dost, o budoucnost tradiční lidové kultury se bojí. „Dnes se bohužel folklor příliš neprezentuje, proto lidi ani nenapadne se o lidovou kulturu zajímat. Přitom v ní máme velké bohatství,“ řekla Pachtová.

Ztráta původnosti

Mnoho znalců trápí to, že folklor ztrácí autentičnost. „Moderní divák si žádá pestrobarevné představení. Proto si některé soubory vyberou z každé oblasti to nejlepší. Jenže tím vzniká unifikované vystoupení a to podle mě není správné,“ řekl vedoucí souboru Kořeňák z Kořence na Blanensku Zdeněk Přikryl.

Jeho soubor zůstává regionální. „Zachováváme původ, což ale bývá pro diváky jednotvárné. Někdo si pak myslí, že nejsme zajímaví a druzí nás zase vyzdvihují, že uchováváme tradice. Přesto si myslím, že jižní Morava je stále baštou folkloru,“ dodal Přikryl.

Nejednoznačný názor na to má Zbyněk Súkup, jeden z vedoucích znojemského folklorního souboru Dyjavánek. „V regionech, jako je náš, tak živý folklor už moc není. A když už je, tak je to většinou takové umělé. Lidé dnes vlastně ani pořádně nevědí, jak to má být a jak se to dělá,“ podotkl.

Šanci přežít ale folklor podle něj má. Ale jen díky členům různých souborů.

Folklor na JM.

Antologie: pět hodin hudby

Mravenčí úsilí. Sbírání podkladů o současné podobě lidového muzicírování na Moravě. Takovou činností strávil poslední rok čtyřčlenný tým z brněnského vydavatelství Indies Scope. Výsledkem je čtyřdisková edice Antologie moravského folkloru.

S nápadem zmapovat různé oblasti moravského folkloru přišel majitel vydavatelství Milan Páleš. „Pamatuji se, jak jsem před časem sháněl pro přátele z Německa nějaký dárek. Chtěl jsem reprezentativní výběr písniček z různých folklorních oblastí u nás, ale nic takového v obchodech nebylo. Přitom všude jinde ve světě se to na veletrzích těmito nahrávkami jen hemží,“ uvedl Páleš.

Přiznává, že netušil, jak pracná bude příprava. „Edici z velké části sestavovala publicistka Helena Bretfeldová, ale podíleli jsme se na tom dohromady čtyři. A pro všechny to znamenalo skoro rok intenzivní práce,“ uvedl Páleš.

Chyběly licence

Nejtěžší bylo zajistit autorská práva a získat potřebné licence. „Existovalo totiž jen pár archivních nahrávek, které si dříve vydávaly obecní úřady nebo třeba cimbálovky na vlastní náklady. Navíc jsem chtěl, aby se na deskách objevila od každé kapely víc než jen jedna píseň,“ podotkl majitel vydavatelství.

Soubor volně navazuje na dvojalbum Proměny v čase sestavené v roce 2001 Jiřím Plockem. Tentokrát však edice zachycuje současnou podobu lidového muzicírování ve velkých i menších folklorních oblastech Moravy. „První album mapuje Horňácko, druhé dolňácké regiony kolem Uherského Brodu a Uherského Hradiště. Díly věnované zbytku Dolňácka a severněji položenému Valašsku, Lašsku a Zlínsku vycházejí tento týden,“ zmínil nové přírůstky na předvánočním hudebním trhu Přemysl Štěpánek z vydavatelství Indies.

Každý díl je doplněný rozsáhlým bookletem. Lidé v něm najdou profily skupin, medailonky muzikantů a nástin hudební historie regionu.

Mladé lidi folklor pořád baví

Pochází z východočeských Pardubic, ale od vysokoškolských studií v Brně naplno propadl kouzlu moravské lidové hudby. O její udržování a šíření mezi mladými lidmi se Stanislav Jelínek snaží dodnes.

Svět folkloru Jelínkovi objevil koncem šedesátých let spolužák z lesnické fakulty. Tehdy chodil do Slováckého krúžku, jednoho z nejstarších folklorních spolků u nás. „V roce 1975 jsme založili nový soubor Javorina, který měl jen taneční část, později přibyla i cimbálovka. S ní jsme mívali druhé nejlepší přehrávky v republice, hned po slavném BROLNu Jindřicha Hovorky. Byla to zlatá doba, folklor tehdy zažíval velký rozpuk,“ připomíná Jelínek.

V Javorině strávil čtrnáct let. „Teď na stará kolena jsem zakotvil ve Slováckém souboru Šafrán Brno, ve kterém už třicet let působí i moje manželka,“ říká vystudovaný inženýr.

Jako současný starosta souboru, jehož vznik spadá až do roku 1949 a zaměřuje se hlavně na regiony Horňácka a Kopanic, má radost z čím dál většího zájmu mladých lidí o lidovou hudbu. „Zdá se mně, že se tradice začínají zase obnovovat a dál rozvíjet. Základ musí mladí získat v rodině, kde se láska k folkloru přirozeně dědí z generace na generaci. A to se pochopitelně daří lépe na vesnicích než ve městě,“ je přesvědčený.

Soubor Šafrán z brněnských Maloměřic chce probouzet zájem o moravské lidovky už u předškoláků, když ve spřáteleném Šafránku sdružuje tříleté děti. „Máme široký záběr od tradičních besed u cimbálu, koštů vína až po fašankové průvody,“ vyjmenoval hudební nadšenec.

MARKÉTA STULÍROVÁ
ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI

11.12.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lucie Šafářová.

Šafářová se stane světovou jedničkou ve čtyřhře

V pátek 18. srpna vjela u železniční stanice Olbramkostel na Znojemsku na železniční přejezd Octavia v době, kdy tudy projížděl motorový vlak. Při srážce zemřeli dva lidé, dítě ve vážném stavu transportovali záchranáři vrtulníkem do Brna.
AKTUALIZOVÁNO
24

Srážka auta a vlaku u Olbramkostela: dva lidé zemřeli, malá dívka bojuje o život

Žaloba na územní plán: za krajem stojí přes 60 obcí

Jižní Morava – Více zastánců než odpůrců mají krajské zásady územního rozvoje. Alespoň podle počtu obcí, které se připojily na stranu Jihomoravského kraje v žalobě na platnost územního plánu, kterou před měsícem podalo patnáct jihomoravských obcí přes advokátní kancelář Frank Bold.

AKTUALIZOVÁNO

Gott kvůli nemoci zrušil vystoupení v Brně. Na LétoFestu zazpívá Koller

Brno – Nezaměnitelný hlas Karla Gotta v sobotu nakonec nezazní na brněnském stadionu za Lužánkami. Nejznámější český zpěvák měl vystoupit pod širým nebem na festivalu LétoFest. Z důvodu nemoci a hlasové indispozice však svůj koncert zrušil. Místo Gotta zazpívá Brňanům David Koller. Fanoušci se těší taky na Wanastowi Vjecy nebo Marka Ztraceného.

AUTOMIX.CZ

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc. Jaké koupit? A jakým se radši vyhnout?

Sportovně užitková vozidla vládnou světu a to nejen mezi novými auty, ale jejich obliba výrazně roste i mezi ojetinami. Pojďme se tedy podívat na to, jaké možnosti máte, když si chcete pořídit ojeté SUV s relativně omezeným rozpočtem. Probereme si SUV do 300 tisíc a koukneme na pět kusů, které za to stojí. A také na pět, jimž byste se měli vyhnout.

Teror v Barceloně: Lidé se bojí zajít si i pro jídlo, říká Hodoňanka

Hodonín – S nervozitou sleduje vývoj události okolo teroristických útoků ve španělské Barceloně. Čeká na zprávy, píše si se známými. Třicetiletá Monika Baldriánová z Hodonína strávila na Pyrenejském poloostrově několik let. A přestože kontakt s lidmi z oblíbené země udržuje už jen na dálku, vraždění radikálů ji nesmírně zasáhlo.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení