VYBERTE SI REGION

Freegan: beru jídlo z popelnic, nechci plýtvat

Jižní Morava – Pro jídlo do supermarketu nechodí předním vchodem. Po setmění přicházejí ke kontejnerům za obchody a vybírají jídlo, které zaměstnanci řetězců vyhodili jako neprodejné. Hlavně zeleninu a ovoce.

7.5.2011
SDÍLEJ:

"Dáš si po večeři banán v čokoládě nebo rajčatový salát?"Foto: kesba/Lubomír Vaněk

Řídí se názorem: Proč podporovat produkci dalších potravin, když se spousta poživatelného jídla vyhodí? Příznivci takzvaného freeganismu nebo dumpster divingu takto sbírají jídlo i u jihomoravských obchodů. Ty podle nich neúměrně plýtvají a vyhazují jídlo zbytečně.

Podle freegana a člena brněnské skupiny Food not bombs Josefa Maňáka ale nechtějí freegani na jižní Moravě vytvářet žádné organizované hnutí. „Jde spíš o skupiny jednotlivců, které tak získávají jídlo pro vlastní potřebu nebo pro známé. Často jsou to vegetariáni nebo vegani,“ vysvětlil Maňák.

Hlavně v Brně

Další freeganka Lenka, která kvůli zaměstnání nechtěla uvést své příjmení, se domnívá, že freeganství je v kraji nejvíc rozšířené v Brně. „Lidé na vesnici nebo v menších jihomoravských městech mají víc možností si něco pěstovat, pokud chtějí žít alternativně,“ myslí si Lenka.

Podle freeganky a právničky Ligy lidských práv Zuzany Candigliota si však lidé brali jídlo z popelnic supermarketu Albert i na Břeclavsku. Dokud jej vedení obchodu neuzavřelo. „V Břeclavi šlo hlavně o starší lidi, kteří chtěli ušetřit. Nelze je tedy jednoznačně označit za freegany. U těch je to otázka životního stylu,“ podotkla Candigliota. Sama si prý u břeclavského supermarketu našla množství poživatelného jídla, když chodila kolem.

Brněnští freegani odlišují sami sebe od bezdomovců, kteří také v popelnicích obchodů často hledají jídlo. „Neděláme to proto, že nemáme peníze. Snažíme se spotřebovat jídlo, které je v pořádku a bezúčelně se vyhazuje,“ vysvětlila freeganka Lenka.

Při svých nočních lovech i práci v restauraci narazila na obrovské množství vyhozených potravin. „Často jde jen o to, že je rajče moc malé a mezi těmi velkými v regálu vypadá špatně,“ zlobila se.

Některé jihomoravské supermarkety před freegany a bezdomovci své kontejnery zamykají. „Myslí si, že kdyby nám vyřazené jídlo rovnou dali, tak se tím ochudí o zákazníky,“ uvedl freegan Maňák.

Také podle Radima Nejmana z tiskového odboru společnosti Ahodl, která provozuje supermarkety Albert, se společnost snaží freeganství omezit. „Kontejnery zamykáme. Nemůžeme totiž zaručit, že potraviny jsou nezávadné,“ řekl Nejman.

Dodal, že se společnost snaží množství vyhozených potravin snižovat. Například slevami výrobků těsně před vypršením doby spotřeby nebo minimální trvanlivosti. „Navíc spolupracujeme s ostravským azylovým domem. Tomu zdarma dáváme potraviny s prošlou lhůtou minimální trvanlivosti. Pokud se spolupráce osvědčí, plánujeme něco podobného například i v Jihomoravském kraji,“ doplnil Nejman.

Pomáhají slevy

Naopak supermarkety Tesco mají podle jejich mluvčí Evy Karasové natolik malé přebytky neprodaného jídla, že je nikomu dalšímu nepředávají. „Většinu jídla těsně před vypršením lhůt prodáme díky slevám. Zbytek likvidujeme. Kontejnery s živočišnými i rostlinnými zbytky máme uzavřené a odváží si je specializovaná firma,“ vysvětlila Karasová.

Podle spolupracovníka brněnského Ekologického institutu Veronica Jana Hollana neexistuje žádná studie o tom, kolik jídla se v jihomoravských obchodech, ale i restauracích či domácnostech skutečně vyhodí. „Vyhazuje se toho opravdu hodně. Velmi hrubým odhadem to může být i pětina toho, co se nakoupí,“ spekuloval Hollan.

Odhadnout to nejde ani ze skladby komunálního odpadu. „Odpad je většinou v pytlích a putuje rovnou do spalovny. Jeho množství se ovšem v Brně zvyšuje. Loni to bylo asi dvaašedesát tisíc tun komunálního odpadu,“ informoval ředitel společnosti Sako Brno Karel Peroutka. Dodal, že roste hlavně množství obalů různých výrobků.

Jednatelka společnosti Levné potraviny Hana Havriljaková o prošlém zboží říká: Skepse? Tu už lidé překonali

ROZHOVOR
– Zboží s prošlou dobou minimální trvanlivosti, končícím datem spotřeby nebo špatně natištěnou etiketou nemusí vždy končit v popelnici. Často je totiž kupují majitelé takzvaných zlevněnek, které tyto potraviny nabízejí se slevou. „Neprodáváme nic závadného. Zákazníci musí rozlišovat mezi minimální dobou trvanlivosti a datem spotřeby,“ upozorňuje jednatelka společnosti Levné potraviny Hana Havriljaková.

Jak dlouho levné potraviny skupujete a prodáváte?
Začali jsme v lednu 2007 v Praze. Od té doby jsme otevřeli prodejny po celé České republice. V Brně spolupracujeme přibližně s deseti prodejci.

Jaký je o levné potraviny zájem?
Mírně vzrůstá. Původně si lidé mysleli, že prodáváme nekvalitní zboží. Tato skepse už je ale překonaná. Ze začátku jsme se zaměřovali na sociálně slabší zákazníky. Na matky samoživitelky nebo na důchodce. Postupně u nás začaly nakupovat i rodiny s dětmi spíše ze střední třídy.

Kde zboží sháníte?
Dnes už nás oslovují dodavatelé. Mají například přebytečné zásoby. Mění obal výrobku nebo je na zboží špatně vytištěná etiketa.

Co všechno zákazníkům nabízíte?
Prodáváme a do dalších obchodů dodáváme téměř vše. Od potravin přes drogerii až po nádobí. Není to ale tak, že vždy máme všechno. Záleží na tom, co zrovna přebývá a co dodavatelé nabízejí.

Jaká základní pravidla musí obchody s levnými potravinami dodržovat?
Potraviny s prošlým datem spotřeby se už prodávat nesmí. Jde například o mléčné výrobky. Ty nenabízíme. Potraviny s prošlým datem minimální trvanlivosti ale podle zákona prodávat můžeme. Je to orientační lhůta u dlouhotrvanlivých potravin. Vždy na to zákazníky upozorňujeme a je jen na nich, zda si takovou potravinu koupí. Nikomu však z našeho zboží ještě špatně nebylo.

Tady je banán. A tady čili paprička

Jedeme nočním Brnem. Je pátek, půl jedenácté v noci. Všechna místa v autě jsou obsazená. Cestující šustí igelitkami. Cíl? Kontejner jednoho z brněnských hypermarketů. Každý den tam totiž vyhazují zeleninu a ovoce. Právě pro ty přijíždějí brněnští freegani. „Jméno supermarketu tam ale raději nepište. Aby nám kontejner nezavřeli,“ upozorňuje jeden z freeganů Josef Maňák.

Z obrovského kontejneru se již line zápach kvasícího ovoce a zeleniny. Ty plní téměř tři čtvrtiny obrovské nádoby. Většina potravin na vrchu hromady na pohled vypadá téměř nepoškozeně a poživatelně. „Tohle všechno vyhodili dnes. Je toho víc než jindy,“ říká Maňák a společně se dvěma kolegyněmi se noří do nitra kontejneru. Je vegan a tímhle způsobem získává téměř tři čtvrtiny jídla, které za měsíc sní. „Dnes je tu hodně jablek. Přitom jsou úplně v pořádku. Mají na sobě třeba jen malou černou tečku, a proto je supermarkety vyhodí,“ kroutí hlavou brněnská freeganka Lenka, která kvůli zaměstnání nechtěla uvést své příjmení.

Dnes nabírají ovoce a zeleninu do několika igelitek. Většinou si podle Lenky berou jen pro vlastní potřebu nebo pro známé. Tentokrát z nasbíraného jídla ovšem navaří na jeden brněnský koncert. „Tady máš hezký banán. A tady je dokonce čili paprička,“ volá nadšeně Lenka a podává ovoce třetí freegance Janě.

Igelitky se pomalu plní. „Pozor, tady uprostřed už je to teplé. To raději neberte,“ upozorňuje Maňák. Dodává, že pokaždé nechá nasbíranou zeleninu přes noc ležet a ráno ji zkontroluje, zda není plesnivá. „Zkažené kusy bez milosti vyhazuji,“ dodává freegan.

Akce, netrvající déle než čtvrt hodiny, nevzbudila ničí pozornost. Trojice ještě kontroluje, jestli po ní u kontejneru nezůstal nepořádek. A pak s plnými igelitkami odchází do noci k jejich autu na parkovišti.

KLÁRA ŽIDKOVÁ

7.5.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Převadeč vecpal do auta 6 migrantů. Na hranici u Mikulova je chytili policisté

Mikulov – Šest mladíků íránského a iráckého původu a jednoho převadeče zadrželi cizinečtí policisté na bývalém hraničním přechodu v Mikulově na Břeclavsku. Zkontrolovali osobní auto značky Hyundai pětadvacetiletého Rumuna a jeho pět spolujezdců. „V zavazadlovém prostoru policisté našli další ukrytou osobu. Muži ve věku sedmnáct až jednadvacet let neměli u sebe platné doklady," informovala v pátek o kontrole z úterý policejní mluvčí Štěpánka Komárová.

Záhadu oslabené imunity odhalili brněnští odborníci

Brno – Proč jsou někteří lidé náchylnější k infekcím a alergiím? Na tuto otázku možná našli odpověď vědci z Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. „Zhruba dva z tisíce Evropanů mají poruchu imunity s názvem selektivní deficit IgA. Kvůli němu častěji onemocní autoimunitními chorobami. Doposud nikdo netušil, jak nemoc vzniká," popsala Ema Wiesnerová z tiskového odboru univerzity.

Před 70 lety začal proces s prominenty Slovenského štátu

Pro umírněného ľuďáka, kněze a prezidenta Jozefa Tisa provaz, ale pro radikálního ministra vnitra Alexandera Macha pouhé vězení. Verdikt soudu s předáky Slovenského štátu, který byl zahájen 2. prosince 1946, byl ovlivněn mocenskými zájmy nastupujících komunistů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies