VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Fuchsův "rohlík" dostane plastová okna. Navzdory doporučení památkářů

Brno – Funkcionalistickou budovu v Kounicově ulici, kterou navrhl Bohuslav Fuchs, čeká rekonstrukce. Mimo jiné při ní dělníci vymění stávající okna za plastová, s čímž nesouhlasí památkáři.

30.5.2016 3
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

Rekonstrukce budovy známé jako "rohlík", ve které sídlí Univerzita obrany, začala letos v dubnu, a skončí v dubnu příštího roku. „Dělníci opraví fasády, okna a dveře, a zrekonstruují elektroinstalaci ve třetím, čtvrtém a pátém patře budovy. Také se doplní kamerový systém nebo vymění chladící jednotky," popsal opravy mluvčí Univerzity obrany Vladimír Šidla.

Celkové náklady na rekonstrukci jsou přibližně šestačtyřicet milionů korun. „Investorem stavby je správce objektu, tedy armádní Agentura hospodaření s nemovitým majetkem. Univerzita obrany je pouze uživatelem objektu," zdůraznil Šidla.

Investor na jednání týkající se plánovaných oprav budovy přizval zástupce odboru památkové péče brněnského magistrátu i Národního památkového ústavu. Ti mohou na vývoj oprav dohlížet na pravidelných kontrolních dnech, a k rekonstrukci kvůli historické hodnotě budovy vydali několik doporučení. „Jedním z nich bylo i doporučení týkající se výměny oken, ve kterém jsme zdůraznili, aby nová okna byla analogií původních, tedy aby měly dřevěné rámy se stejnou barvou," uvedl vedoucí magistrátního odboru památkové péče Martin Zedníček.

Historie budovy
– Navrhl ji architekt Bohuslav Fuchs
– Rohlík dělníci postavili v letech mezi léty 1936 a 1937
– Stala se sídlem Zemského vojenského velitelství pro Moravu a Slezsko
– Za druhé světové války v budově sídlil německý wehrmacht

Investor však zvolil okna plastová. „Nynější okna jsou kvůli svému stáří již nevyhovující. Výběr plastových oken souvisí se současnými finančními možnostmi investora," podotkl Šidla.

Nahrazení současných oken plastovými se památkářům nelíbí. „Plastová okna považujeme za nevhodné. Mají bílou barvu, čímž se vymykají doporučení, které jsme vydali," poznamenal Zedníček.

Památkáři ale nemají žádnou možnost, jak osazení plastových oken na Rohlík zabránit. „Budova není prohlášena kulturní památkou, tudíž Národní památkový ústav nemůže rekonstrukci nijak ovlivnit. Jedinou formou památkové ochrany, kterou budova má, je, že se nachází v ochranném pásmu brněnské městské památkové rezervace, čímž její úpravy podléhají jisté regulaci ze strany magistrátního odboru památkové péče. Výměna oken však do této regulace nepatří," uvedl ředitel Metodického centra moderní architektury v Brně Národního památkového ústavu Petr Svoboda.

Podle něj výzor oken patří k základním hodnotám každé budovy. „Plastová okna kvalitní meziválečné architektuře nesvědčí. Obzvláště v době, kdy lze s podobnými náklady pořídit dřevěná špaletová okna. Zodpovědný vlastník historické budovy jistě nemá zájem zničit její hodnoty," podotkl odborník.

Podle Šidly se při rekonstrukci dbá na historickou hodnotu budovy, která je výraznou stavbou brněnské meziválečné architektury. „Výrazem citlivého přístupu k opravám je výměna nepůvodních copílitových stěn v zadní části budovy za okna původního vzhledu, nebo dodržení původní barvy fasády. Budova také nově bude mít centrální klimatizační systém, díky čemuž z ní zmizí rušivé klimatizační jednotky na straně objektu u Björsonova sadu. Také jsme upustili od plánu na zateplení stavby," poznamenal Šidla.

Budova Rohlíku vznikla v roce 1937 jako vojenské velitelství. „Za druhé světové války měl v budově sídlo německý wehrmacht, po roce 1945 další vojenská velitelství. Od roku 1951 v ní sídlila Vojenská akademie Antonína Zápotockého," popsala využití budovy na internetové encyklopedii dějin města historička Barbora Loskotová.

Od roku 2004 Rohlík využívá Univerzita obrany. „Je sídlem rektorátu univerzity, děkanátu a kateder Fakulty vojenského leadershipu a Fakulty vojenských technologií," nastínil současné využívání budovy Šidla.

Podle odborníků ve městě již mnoho funkcionalistických budov poničily různé stavební úpravy, jako třeba zateplování. „Metodické centrum meziválečné architektury v Brně nyní připravuje publikaci, která bude vodítkem zejména pro výměny oken uvnitř památkových zón. Vydáme ji pravděpodobně na konci letošního roku," řekl Svoboda.

Autor: Eliška Gáfriková

30.5.2016 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pro Brňany prestiž, pro některé vysokoškoláky starost. Kvůli červnové Olympiádě dětí a mládeže přijede do Brna téměř 4700 sportovců, kterým nabízí ubytování koleje Vysokého učení technického. Své pokoje tak někteří studenti musí opustit dříve.
7

Z kolejí nás vystěhují příliš brzy, stěžují si studenti

Benzin s příměsí nafty našli v pátek inspektoři České obchodní inspekce u vzorku z čerpací stanice v brněnské Kšírově ulici.
2 8

V Brně našli pančovaný benzin. Inspekce nechala zapečetit pistole

Od neděle platí letní čas, vlaky naberou zpoždění

Brno – V noci na neděli začíná platit středoevropský letní čas. Ručičky hodinek se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Změna se dotkne především hromadné dopravy. V Brně bude o jedno spojení nočních autobusových linek méně. Zcela se ruší spoj noční linky 91 čtyři minuty před půl čtvrtou ráno.

OBRAZEM: V zoo vítali jaro. Děti svrhly Moranu a nazdobily Líto

Brno – Byla zima mezi náma a včil už je za horama. Hu, hu, hu, jaro už je tu. Děti, které v sobotu navštívily brněnskou zoologickou zahradu, společně vítaly jaro. Nejdříve se naučily říkanku a potom shodily připomínku zimy Moranu.

Móda, či směr? Naturální vína mají příznivce

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ - Ctí odkaz předků a naplno využívají potenciál přírody. Hrozny sbírají ručně, někteří je místo lisování šlapou. Vinaři autentisté se zřekli používání chemie a krášlících zásahů. „Nabízíme alternativu proti rychle vyrobeným a komerčním vínům," řekl Jaroslav Osička z Velkých Bílovic na Břeclavsku.

V Židenicích otevřeli nový psí výběh. Je největší v celém Brně

Brno /FOTOGALERIE/ – Majitelé psů v brněnských Židenicích mají jedno unikum. Největší psí výběh ve městě. Tamní radnice ho vybudovala na 5500 metrech čtverečních v meruňkovém sadu mezi Bělohorskou a Jedovnickou ulicí na svahu Bílé hory. „Psí výběh vznikl proto, aby dal možnost venčit psy i majitelům velkých plemen. Při hledání vhodného pozemku jsme narazili na tento a zjistili jsme, že zde kdysi býval meruňkový sad. To nás vedlo k myšlence obě funkce propojit a tak vlastně vznikl výběh v meruňkovém sadu," vysvětlil židenický místostarosta Petr Kunc.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies