VYBERTE SI REGION

Gestapo přijelo do Brna z Vídně. Přesně před pětasedmdesáti lety

Brno - Němečtí Brňané jásali, když v březnu 1939 vjel Hitler do Brna. Česká většina se však se vznikem protektorátu nikdy nesmířila. Němci převzali vládu nad Brnem přesně před pětasedmdesáti lety.

15.3.2014 4
SDÍLEJ:

Před pětasedmdesáti lety se Oscar Judex prohlásil brněnským starostou. Nacisté převzali vládu nad městem na následujících šest let.Foto: Internetová encyklopedie dějin Brna

Jejich jednotky přijely do Brna z Rakouska kolem osmé hodiny ráno. „Otec si mě vysadil na záda a pozorovali jsme vojáky, kteří jeli v autech a na motorkách od nádraží. Pak se ozvaly výstřely a rychle jsme zašli do domu," zavzpomínala brněnská historička Milena Flodrová, které tehdy byly čtyři roky. Podle ní měli často Češi v očích slzy. „Bylo to velmi deprimující, dodnes si to dobře pamatuji," uvedla.

Život se v obsazeném Brně rychle změnil. K moci se dostala německá menšina, která tvořila přibližně pětinu obyvatelstva. „Rychle se vyměnila většina úředníků. Místo Čechů tam najednou úřadovali brněnští Němci," uvedl čtyřiadevadesátiletý pamětník Josef Styx.

Nacisté vše řídili pevnou rukou. „Oni byli páni, my nuly a jejich sluhové. Ze dne na den se na úřadech začalo mluvit německy," řekl Styx. Stejně rychle se místo vlevo začalo jezdit vpravo. „S nikým nediskutovali. Prostě to vyhlásili rozhlasem," dodal pamětník.

Novým starostou se stal Oscar Judex. Byl členem československých legií, po návratu z Ruska se zapojil do politiky a inklinoval k nacismu. „Patnáctého března vydal vyhlášku, kterou se prohlásil za starostu," uvádějí autoři v Internetové encyklopedii dějin Brna. Právoplatný starosta Rudolf Spazier však odmítl přestat úřadovat, proto mu muselo pohrozit gestapo. Od září Spaziera věznili na Špilberku a pak v koncentračních táborech.

Příslušníci gestapa přijeli do Brna z Vídně. „Stodvacetičlenná skupina se už čtrnáctého března dopoledne dozvěděla, že byla vybrána k důležité akci mimo hranice říše," uvedla v internetové encyklopedii historička Markéta Jančíková. Jejich prvním sídlem v Brně byl dům na Palackého třídě.

Za dva dny po okupaci přijel do Brna vlakem Adolf Hitler. Nové německé vedení města se chtělo dobře uvést a narychlo přejmenovalo náměstí Svobody na náměstí Adolfa Hitlera. Jenže vůdce s tím nebyl spokojený. „Traduje se, že uviděl přepsané tabulky a ptal se, jak se místo jmenovalo dříve. Když se dozvěděl, že Svobody, odpověděl, že svobodu Čechům nevzal," popsala Flodrová. Nacistickému pohlavárovi se mnohem víc líbilo Moravské náměstí, kde tehdy stával honosný Německý dům. O den později proto došlo k novému přejmenování.

Obrazově je období protektorátu v Brně dobře zdokumentované. „Fotografie do série knih o Brně za války jsme vybírali z více než tří tisíc kusů," poznamenal nakladatel Vladimír Filip. Nejméně fotek je z nacistických vězení. Naopak nejlépe je zdokumentované vybombardované Brno.

Památku obětí, které nacisté zabili ve vězení v Kounicových kolejích, uctili Brňané předevčírem. Studenty z kolejí vyhnali Němci na podzim. Jako vězení chtěli původně použít Špilberk, ale středověká pevnost nevyhovovala. Koleje upravili jednodušeji.

Němci přejmenovali ulice po nacistech
Moravské náměstí se jmenovalo náměstí Adolfa Hitlera.
Lidická ulice nesla po atentátu jméno protektora Reinharda Heydricha.
Husovu ulici Němci přejmenovali po nacistovi Horstu Wesselovi.
Po Hermannu Göringovi dostala jméno Masarykova třída.
Tabulky s názvy ulic byly dvojjazyčné, ale ulice v Komárově, Horních a Dolních Heršpicích, Přízřenicích, Černovicích a Brněnských Ivanovicích, kde žila většina Němců, české názvy vůbec neměly.

Více o nacistech v Brně v sobotním vydání Brněnského deníku Rovnost.  

Autor: Kateřina Foltánková

15.3.2014 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Výpadek internetu zavřel restaurace v Brně. Problém s kabelem už vyřešili

Brno /ANKETA/– Cedule s nápisem „Kvůli technických potížím zavřeno" se v úterý objevily na některých restauracích v Brně. Pokračoval totiž problém s nefunkčním internetem od společnosti UPC. Kvůli přeseknutému optickému kabela přišlo už v pondělí o internet zhruba padesát tisíc domácností. I přesto, že firma dokázala připojení u většiny zákazníků v pondělí obnovit, v úterý ještě stále některé domácnosti a podniky internet neměly.

Odstřelená katedrála a další zločiny rudého ateismu

Měl to být nejviditelnější triumf komunistického ateismu nad náboženstvím. Přesně před 85 lety – 2. prosince 1931 – zbořil Stalinův sovětský režim pravoslavnou katedrálu Krista Spasitele v Moskvě.

V Králově Poli opraví nádraží. Náklady se vyšplhají na téměř dvě miliardy korun

Brno /FOTOGALERIE/ – Růžové oprýskané zdi a zanedbaná autobusová nástupiště nyní vítají cestující, kteří z vlaku vystoupí na nádraží v brněnském Králově Poli. Změnit se to má po roce 2020. Správce železnic chce opravit koleje i výpravní budovu, město okolí nádraží.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies