VYBERTE SI REGION

Gril a šušukaně aneb království za lístky na Kometu

Brno /REPORTÁŽ/ - Redaktor Brněnského deníku Rovnost si vyzkoušel noční čekání ve frontě na lístky na hokejové utkání Komety Brno. Při čtvrtečním nočním vyčkávání zažil mnohé: grillování, popíjení bulharského vína i jemnou potyčku.

20.3.2009 6
SDÍLEJ:

Lístky na Kometu se prodaly během chvíle.Foto: DENÍK/Tomáš Škoda

JAN NĚMEC

Březen se přehoupl do své druhé půlky a hokejové šílenství v Brně vrcholí. Kometa bojuje o extraligovou baráž a její fanoušci jsou patřičně nažhavení. Na lístky čekají klidně celou noc, někteří i sedmnáct hodin před začátkem prodeje.

23:30: Tiše se plížím z bytu, zatímco přítelkyně klidně spí. Připadám si jako muž, který utíká od rodiny.

23:44: Nasedám do nočního rozjezdu. V pracovní dny evidentně moc lidí nejezdí. Ani „komeťáků“. A to přesto, že za nějakých devět hodin začíná předprodej na možná poslední finálový zápas první hokejové ligy.

0:02: Vystupuji na Moravském náměstí a ihned mířím k Agentuře Zabloudil. Jen tam a nikde jinde je totiž ještě možné sehnat vstupenky. Záhy je mi jasné, že nejsem sám, kdo má o lístky zájem. Fronta už sahá z Lidické až za roh do Koliště a před výlohou obchodu plápolá oheň. Naštěstí jen z grilu, ale i tak to vypadá jako scéna z amerického filmu. Okolo ohně totiž postává hlouček promrzlých mužů v modro-bílé. Ihned se raději poslušně řadím na konec fronty.

0:05: „Máš už číslo?“ ptá se mne chlápek, který přišel přede mnou. Říká si Bob. „To musíš na začátek, ke vchodu,“ informuje mne, když zjistí, že jsem zatím neočíslován. Poslušně si tedy jdu pro číslo. Přeci jen nechci tak hloupě propást šanci na lístky. Dostávám osmdesátku. Vzhledem k tomu, že každý si může koupit až pět vstupenek, je jasné, že pár minut po půlnoci je už prakticky rozebráno na čtyři sta lístků. „My jsme tady už od čtyř,“ hlásí skupinka, která okupuje vchod. „A my od šesti,“ přidávají se další hlasy. Začíná mi být jasné, že kdo chce mít jistotu lístku, musí se obejít bez spánku.

0:15: Místo na konci davu mi vydrží asi deset minut. Potom přichází asi padesátiletý muž. „Je tady nějaké číslování?“ ptá se. Zkušeně ho posílám na začátek.

1:00: Objevují se další čekatelé. Záhy rozvíjí zajímavou diskuzi o pojmenování sektorů v Rondu. „Jasně, že jdeme do efka. E jako exoti, fé jako frajeři,“ vysvětluje svéráznou češtinou tmavovlasá dívka.

2:00: Zjišťuji, že tahle skupinka se zná s místními ohnivými mužíky. Jeden z nich jim totiž přichází nabídnout pochoutky z grilu. Za chvíli se už Kolištěm vznáší vůně opékaných klobásek. Tiše závidím a zakusuji se do studené bagety.

2:10: Zanedlouho je k vidění zajímavý úkaz. Místo, aby se fronta zvětšovala, stojí v ní stále míň lidí. Fascinující je, že nejvíc prořídla místa před agenturou. „Parchanti si přišli pro číslo a teď se jdou domů vyspat,“ ozývají se stížnosti. Ti co zbyli buď spí nebo se snaží zahřát. Každý po svém. Někdo používá deku, jiný upřednostňuje procházení. A další volí alkohol.

2:30: Postávám ve skupince s lidmi, kteří přišli o něco dřív. „Chceš šušukaně?“ nabízí Ivana, Bobova manželka. Zprvu nechápu, ale při pohledu na láhev je mi vše jasné. Jde totiž o bulharské bílé víno Monastirsko šušukaně. Vděčně přijímám. Popíjíme horkou kávu a studené víno a bavíme se o všem možném. I když tématem číslo jedna je samozřejmě Kometa a její postupové naděje. „Doma určitě vyhraje, ale venku to bude těžké,“ míní Ivana a podupává si, pro zahřátí. „To jo. V Ústí už nevyhrála asi sedm let,“ zapojuje se do diskuze padesátník, kterému jsem pomohl k číslu.

4:30: Poklidnou atmosféru naruší hádka. I když hádka. Již od pohledu silnější muž v dresu řve na jiného fandu. „Jak si to představuješ?! Naslibovat lidem deset lístků, když víš, že jich můžeš sehnat jenom pět?! Já ti dám takovou facku!“ křičí rozčilený muž na svého souputníka s dvaadvacítkou na dresu. Ten jen mlčí. „Juro klid, uklidni se,“ brání muže jejich známí. Naštěstí se jim to povede, a tak se nakonec žádná rvačka čekání na lístky nezkazí.

5:00: „To jsem zvědavý, kdy začnou skandovat. Noční klid už končí,“ těší se „komeťák“ oblečený nezvykle do maskáčové bundy. Jeho očekávání jsou za chvíli naplněna. „Brno Koméééta!!!“ ozývá se řev společensky unavenějších fandů. Na to jak mají nejistý krok i hlas jsou překvapivě svěží. I když se snaží ke křiku povzbudit i další lidi ve frontě, moc se jim to nedaří. „Nechte si to na stadion,“ odpovídá jim většina.

7:00: „Lidi, uděláme kontrolu čísel. Hlaste se kdo, co máte, ať víme, jestli je třeba nějaký číslo dvakrát,“ organizuje fanoušky jeden z číslovačů a začíná vyvolávat. „Jedna, dva, tři, čtyři…čtyři…čty­ři!!! Je tady čtyřka?!,“ huláká do davu. Lístku chtiví muži a ženy se k němu sbíhají a za chvíli je všech sto třicet lidí, kteří zatím přišli, namačkáno v Lidické ulici. Dav, toužící po organizaci má ale smůlu. Když se mužík nemůže dovolat čísla pětapadesát, vzdává svou snahu a jde se uklidnit pivem.

8:00: Členové fan klubu Komety dělají další pokus o organizaci davu. Tentokrát se do toho pouštějí ve třech. Společnými hlasy se jim podaří dovést věc ke zdárnému konci. I když ani tentokrát se to neobejde bez problémů. „Jednaosmdesát. Kdo má jednaosmdesátku?!“ volá muž. „Vždyť ji máš na ruce ty,“ upozorňuje ho kolega, který zahlédl číslo. „To jsem zvědavý, jak budou večer mluvit,“ komentuje situaci lakonicky Bob. Aby nebylo málo zmatku, zapojuje se do akce ještě Jura. Muž, který se chtěl o pár hodin dříve fackovat. „Lidi dávejte si bacha na kapsáře. Tamhleten kluk v tom červeném a ta baba v modré dece se mně snažili štípnout peněženku,“ vykládá všem koho vidí a podporuje svá slova silným alkoholovým dechem.

8:30: Očekávání vrcholí. Všichni se tísní na třiceti metrech před agenturou Zabloudil. Pohledy na hodinky se opakují ve stále kratších intervalech. „To je strašný, do teď to krásně utíkalo. Ale teď je to vážně šílený,“ říká jeden z fanoušků. „Já na ty hodinky koukám snad každou minutu,“ potvrzuje jeho slova Ivana. Přesto se najde místo na vtipy. „Hele já na to kašlu, mě už to nebaví. Podívej se těch lidí,“ žertuje kluk v maskáčové bundě.

9:00: Nakonec se přece jen dočkáváme. Otevřou se dveře a honba za lístky startuje naplno. „Dovnitř můžou jednička, dvojka, trojka a čtyřka. Připraví se pětka, šestka, sedmička a osmička,“ organizují nákup fanklubáci.

9:45: Je po všem. Lístky jsou vyprodány. Kolem stopadesáti fanoušků je na cestě domů, případně do práce. Přestože je místy slyšet reptání, většina lidí, kteří stáli ve frontě je spokojena. Nedostalo se jen na pár. Zdá se, že přivstat si se opravdu vyplatilo. I já své dva lístky mám. Hurá!

20.3.2009 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:

Nové kanceláře pro tisíc lidí otevřeli ve Slatině. Investor už plánuje další

Brno – Další kancelářský komplex se otevřel ve čtvrtek firmám i živnostníkům v Brně. Zájemci jej najdou v městské části Slatina kousek od brněnského letiště. Nové kanceláře ve městě rostou díky nízkým nájmům.

AKTUALIZOVÁNO

Zbrojovka po podzimu pouští Lacka či Vávru, přichází rychlonohý Nigerijec

Brno – Nechtějí navázat na bídný podzim. Nejvyšší představitelé brněnské Zbrojovky po skončení podzimní části první fotbalové ligy intenzivně pracují na obměně kádru. V pátek se čtveřice stávajících hráčů dozvěděla, že s nimi klub už dál nepočítá.

AKTUALIZOVÁNO

Nehoda u Lomničky: Držte se! vzkázali spolužáci. Dívka je stále ve vážném stavu

Lomnička – Nezletilá dívka, která si vážně poranila hlavu při čtvrteční dopravní nehodě u Lomničky na Brněnsku, je nadále ve vážném stavu. „Není už bezprostředně v ohrožení života, ale její stav je pořád vážný. Má poraněnou hlavu a je na umělé plicní ventilaci," uvedl mluvčí Fakultní nemocnice Brno Pavel Žára. Dívka leží na oddělení ARO v Dětské nemocnice v Brně. Při havárii se zranilo celkem pět mladých lidí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies