VYBERTE SI REGION

Gymnázia kvůli rušení míst chystají petice

Jižní Morava – Považujeme toto opatření za krok k postupné likvidaci školy. To je jedna z prvních vět na petičním archu, který v pondělí sepsali rozzlobení učitelé a studenti židlochovického gymnázia. Nejsou sami, kdo se v příštích dnech chystá sbírat podpisy na protest proti rozhodnutí krajských politiků.

24.1.2011 17
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník/ Petr Šilar

Záměr výrazně omezit počty studentů osmiletých gymnázií, který minulý týden odsouhlasili jihomoravští radní, vyvolal na školách vlnu ostré kritiky.

Podle ředitele Gymnázia Židlochovice Jiřího Kubeše to bude mít pro školu jednoznačné důsledky. „Jiné než osmileté studium ve škole nenabízíme, z každého ročníku máme jednu třídu. Pokud se nyní zruší přijímací řízení do primy, znamená to fakticky jediné. Postupný zánik školy,“ konstatoval Kubeš.

Rozhodnutí kraje navíc podle něj přišlo ve zcela nevhodném čase. „Mnozí rodiče už počítají s tím, že k nám podají přihlášku. Měsíc a půl předtím jim ale musíme oznámit, že nikoho nebereme. Do Židlochovic přitom dojíždějí žáci z bezmála třiceti obcí, zájem vždy téměř dvojnásobně převyšuje naše možnosti. Nevím, podle jakých kritérií kraj rozhodovat,“ namítl Kubeš.

Kritika kraje

Odpověď na stejnou otázku žádají i petice, které vznikají na podporu gymnázií v Zastávce u Brna. A také ve Šlapanicích na Brněnsku, kde učitelé a studenti v pondělí kromě popisové akce uspořádali i debatu s rodiči dětí. „Zajímalo by mě, jakým způsobem seznam rušených osmiletých gymnázií v kraji vznikl. Ze Šlapanic se dostává drtivá většina studentů na vysokou školu. Hlásí se do něj až čtyřikrát víc uchazečů, než kolik může přijmout,“ podotkla například matka terciánky šlapanického gymnázia Renata Vlčková v jedné z mnoha reakcí, které na obhajobu školy do redakce Brněnského deníku Rovnost dorazily.

Ředitelka školy Hanu Richterovou rozhodnutí kraje nadzvedlo natolik, že uvažovala o odchodu ze školství. „Šokovalo mě, že s vedením škol kraj nic neprojednal. Doplatí na to opět jen venkov, který omezení postihne víc než Brno, “ domnívá se Richterová.

Ani Brnu se však zásah do počtu studentů osmiletých gymnázií nevyhnul. Smířit se s ním musí i řečkovické Gymnázium v ulici Terezy Novákové. Celkem se na jižní Moravě rozhodnutí dotkne jedenácti škol. Prvního září tak do lavic usedne o 330 primánů méně, než si jejich ředitelé před několika dny představovali.

Náměstek jihomoravského hejtmana Stanislav Juránek, který má na starosti školství, kritiku škol očekával. Na opatřeních ale vzhledem ke škrtům v oblasti školství a dlouhodobě klesajícímu počtu dětí ve třídách trvá. Omezení osmiletého podle něj studia navíc neznamená pro školu automatický zánik. „V některých případech je možná přeměna na kratší formu studijního cyklu,“ upozornil Juránek.

Šlapaničtí se bouří: nechte nám gymnázium

Brno – V sále Domečku osmiletého Gymnázia Šlapanice bylo v pondělí dusno. Téměř dvě stovky nespokojených rodičů, současných i bývalých studentů přišly podpořit zachování Gymnázia Šlapanice. Vedení jihomoravského kraje se ho totiž rozhodlo postupně zrušit. "Je to pro nás jako v Sarajevu. Ústně to víme týden, máme málo času na změnu,“ tvrdí ředitelka Gymnázia Šlapanice Hana Richterová.

Jako první se slova ujímá zástupce ředitelky Zdeněk Sklenář. „Náměstek hejtmana Stanislav Juránek mi oznámil, že ruší výkony pro školní rok 2010/2011. Žádný pádný argument mi nesdělil. Jen to, že tak rozhodl. Nejprve jsem si myslel, že musí být někde chyba, pak dodal, že prostě nejsou peníze,“ vysvětluje překvapeným rodičům v sále zástupce. Podle něj je to celé nesmyl. „Ministr školství Dobeš ještě nedávno tvrdil, že se zruší jen ty školy, které jsou poloprázdné, a proto příliš nákladné na provoz. O studiu na našem gymnáziu zájem je. Ročně se nám hlásí třikrát až čtyřikrát více dětí, než můžeme přijmout. Myslím, že to o něčem svědčí,“ pokračuje Sklenář.

Hned na to začíná vyjmenovávat všechny argumenty pro zachování školy, za což sklízí bouřlivý potlesk. „Naši žáci jsou inteligentní, vzdělaní, slušně vychovaní. Účastní se nejrůznějších krajských i republikových soutěží, kde patří k těm nejlepším. Příkladem je třeba matematická olympiáda. Téměř sto procent maturantů se pak dostane na vysokou školu, kterou dokáže bez větších potíží vystudovat,“ vyjmenovává postupně Sklenář.
V čele stolu sedí také starosta Šlapanic Jaroslav Klaška. „Slibuji, že to projednáme. Zítra svolám pracovní skupinu a domluvím si schůzku s Juránkem. Je potřeba projednat vztahy mezi vedení školy a krajem,“ tvrdí Klaška. Kromě něj se ale nikdo z politiků či zástupců kraje na besedu nedostavil.

Vzduch v sále by se dal krájet. Lidem se jeho odpověď moc nelíbí. Zdá se jim příliš laxní. „Chceme vědět, že uděláte maximum pro naše gymnázium a naše děti. Vůbec mě nezajímá jaké jsou vztahy paní ředitelky s vedením kraje. To není pádný argument. Musíte tam přijít a rozmést je na kopytech,“ říká se zvýšeným hlasem jedna z rozčilených matek. Odměnou je jí pochvalné „Ano,“ od ostatních, mručení a tleskání.
Richterová se proti tomu ohrazuje. „Nevím o tom, že bych měla na kraji nějaké problémy. Tvrdí nám, že nejsme elitní škola. Naši studenti však patří k špičce. Je to změřené. Prošli jsme srovnávacími testy,“ připomíná ředitelka školy.O tom, že výuka na gymnáziu je kvalitní nepochybuje ani bývalá studentka Jana Michlíčková.„Pro­fesoři mě dobře připravili na studium vysoké školy. Díky znalostem z gymnázia ji zvládám bez větších potíží,“ tvrdí Michlíčková.

Podle některých je úmysl vedení kraje jasný. Naplnit poloprázdné brněnské střední školy. "Měli bychom Brňákům připomenout, že z Brna je to do Šlapanic stejně daleko jako ze Šlapanic do Brna,“ ozve se najednou z davu. Poznámka vyvolá výbuch smíchu.

Vedení školy zatím nevidí žádné konkrétní a rychlé řešení. „Do konce února musí děti z pátých tříd vyplnit přihlášky a poslat je. Většina z nich ale v současné chvíli neví, zda primu otevřou. Rodiče se proto shodují na tom, že je potřeba jednat. „Měla by se vytvořit pracovní skupina, která požádá kraj o vysvětlení,“ tvrdí jeden z rodičů. Ostatní se s nápady přidávají. „Je potřeba posílat na kraj denně emaily a vyjádřit svůj nesouhlas, podepsat petici a usilovat o schůzku s Juránkem,“ překřikují se navzájem. Nakonec donutí ke slibu zapáleného jednání i starostu Klašku.

Někteří lidé odcházejí ze schůzky zklamaní. Mrzí je, že nepřišel nikdo ze zástupců kraje. Ve čtvrtek se proto bude konat ještě jedno setkání. Doufají, že úspěšnější.

HELENA ČTVRTEČKOVÁ
Vážení čtenáři, podrobnostio změnách v síti středních škol na jižní Moravě si přečtěte v úterním vydání jihomoravských Deníků Rovnost

Autor: Lucie Hrabcová

Má kraj omezit počet středních škol?

Ano

39 %

Ne

61 %

Hlasovalo: 144

Anketa byla ukončena

24.1.2011 VSTUP DO DISKUSE 17
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Bruslařskou dálnici na Brněnské přehradě využívají o víkendu davy lidí.
2 23

Bruslařská dálnice. Na přehradě si lidé užívali dvoukilometrového okruhu

Ilustrační foto.

Pozor. Řidičák musí na jižní Moravě vyměnit 82 tisíc lidí

Na ledě ve společném dresu. Hokejový tým tří univerzit sbírá podporu

Brno – HC Univerzita Brno. Tak by mohl znít název společného hokejového týmu hráčů z Masarykovy univerzity, Vysokého učení technického a Mendelovy univerzity. Sportovci třech největších brněnských vysokých škol by pod jednotnou barvou dresu rádi bojovali v druhé lize.

Auto skončilo v řece. Nehoda uzavřela silnici mezi Bílovicemi a Adamovem

Bílovice nad Svitavou – Silnici mezi Bílovicemi nad Svitavou a Adamovem zablokovala v sobotu odpoledne dopravní nehoda. Krátce před druhou hodinou osobní auto sjelo do příkopu a skončilo v řece. Záchranáři odvezli do nemocnice jednu ženu. Podle prvních informací nejde o vážné zranění.

Jistota školky? Nově blízko domova. Brno zavede spádové oblasti

Brno – Každé ráno vyjíždí Martina Kratochvílová z brněnské Bystrce se svou čtyřletou dcerou. „Jelikož pracuji v centru, malou dávám do školky kousek od práce. Je to pro mě pohodlnější. Když skončím, dceru vyzvednu. Kdybych ji musela vyzvedávat v Bystrci, často bych to nestíhala," přiznala matka. Po zavedení takzvaných spádových oblastí, by Kratochvílová mohla mít s umístěním dcery v centru Brna problém. Při letošním zápise si rodiče sice mateřinku vyberou podle zaměření nebo kvality. Hlavním kritériem pro přijetí ale bude místo trvalého bydliště. Brno musí spádové oblasti zavést kvůli novele z ministerstva školství.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies