VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Hasiče v Srbsku trápila i nevybuchlá munice z války

Jižní Morava – Nedostatek pitné vody, břišní tyfus, nevybuchlá munice a jazyková bariéra. Takovým problémům čelil v minulých dnech v zatopeném Srbsku hasič Ondřej Šesták. Díky cvičením a kurzům, které absolvoval, mohl pomáhat tamním lidem po ničivých záplavách. Jako jediný z jižní Moravy.

2.6.2014
SDÍLEJ:

Ondřej Šesták se jako jediný hasič z jihu Moravy účastnil mise v povodněmi zasaženém Srbsku. Foto: archiv Ondřeje Šestáka

V Srbsku strávil deset dní. Odjížděl na pozici styčného důstojníka. „To znamená, že mým úkolem bylo jednat s tamními úřady a hasiči a rozhodovat o místě kde budeme zasahovat. Zařizoval jsem také, abychom měli kde spát, co jíst a pít," vysvětluje svoji práci třicetiletý muž.

Čeští hasiči odčerpávali pomocí velkoobjemového čerpadla vodu z lagun v okolí měst Lazarevac a Obrenovac. „Na místních lidech bylo vidět, že jsou za pomoc vděční. Domlouvali jsme se rukama nohama. Anglicky neumí. Ale zase jsme také Slované, takže se to dalo zvládnout," popisuje Šesták.

Před odjezdem měl o situaci na místě jen kusé informace. „Věděli jsme, že je tam nedostatek pitné vody, lidé nemají co jíst a na mnoha místech jsou odříznutí od okolí. Někde ještě stála voda i dva a půl metru vysoko," vzpomíná muž.

Jako největší riziko vnímal trhaviny, které na mnoha místech zůstaly po válce v devadesátých letech. „Objevily se, když voda opadla. Problém byly také infekce. Šířil se tam břišní tyfus a žloutenka. Tři dny po našem příjezdu začala armáda s dekontaminací vozů, aby se na nich nákaza nešířila do dalších oblastí," říká hasič.

Vzpomíná i na chaotickou organizaci práce. „Tamní hasiči moc nevěděli, kde mají nasazené jaké síly a kde jsou ještě potřeba. Jejich systém je tam tak na úrovni toho našeho před dvaceti lety. Na druhou stranu my z našeho území takový rozsah záplav neznáme," dodává.

Do Srbska jej na pozici styčného důstojníka vyslalo generální ředitelství hasičů, které koordinovalo pomoc vysílanou z České republiky. „Byla to moje první velká mise. Aby člověk mohl odjet, musí absolvovat řadu školení, cvičení a kurzů a splnit i další podmínky. V Jihomoravském kraji jsem jediný, kdo podmínky pro odjezd na misi splňuje," říká.

Nutná je totiž například vynikající znalost alespoň jednoho světového jazyka. „U mě je to angličtina. Nestačí, že se tím jazykem nějak domluvím. Je nutné například zvládat rychlé a přesné jednání s úřady," upřesňuje Šesták. 

Autor: Jana Vondrová

2.6.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nedělní srážka dvou aut na bantické křižovatce si vyžádala dva mrtvé a pět těžce zraněných včetně tří dětí.
AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO
8

Nedání přednosti na bantické křižovatce: tragická nehoda uzavřela silnici smrti

Ilustrační foto

Zábava v plastové kouli? Lide v ní hrají fotbal nebo se promenádují po vodě

Náměstek pro dopravu Hollan: Selžu, jen pokud rezidentní zóny nebudou

Brno - Peníze na rezidentní parkování v Brně náměstek pro dopravu Matěj Hollan od ministerstva dopravy nedokázal získat. S kolegy se mu totiž nepodařilo prokázat jeho pozitivní vliv na dopravu. „Přínos je ale jasný. Vznikne mnohem více možností k parkování pro obyvatele Brna,“ brání se Hollan.

Kometa a Orli se bijí i v přípravě: Nenecháme si všechno líbit, říkají

Brno, Znojmo – Přátelské utkání v hokeji? Spíš používejme termín přípravné. O nevraživost a bitky totiž není nouze ani v letošním létě. I hokejisté jihomoravských celků Komety Brno a Orlů Znojmo už při prověrkách na novou sezonu shodili rukavice. „Párkrát jsem se porval i v přátelácích. Nerozlišuju, jestli je to příprava, nebo ostrý zápas, každý jde do utkání naplno,“ řekl znojemský bek Jan Lattner.

OBRAZEM: Ochutnávali 250 druhů vína. Ale jen ze zemí, kde bojoval Napoleon

Brno /VIDEO/ – Nádvoří Ditrichsteinského paláce na Zelném trhu v Brně v sobotu zaplnili milovníci vína. Ochutnávali dvě stě padesát druhů z několika zemí. Pravou moravskou atmosféru utvořila i cimbálová muzika a tanečníči Věčně mladý Danaj ze Strážnice.

Na táboře se každoročně vracím do dětství, říká vedoucí skautského oddílu

Vyškov - Jednu košili nosí, i když ne dennodenně, už patnáct let. Přesně tak dlouho je Helena Dvořáková z Vyškova skautkou. Ke kroji, který si tehdy pořídila, se váže spousta jejích vzpomínek. „Abych se stala členkou Junáku, maminka na mě ušila boudu. Teď si život bez skautingu neumím představit,“ říká pětadvacetiletá vedoucí vyškovského dívčího oddílu Kasiopea, která se stará o sedmnáct jeho členek. Podesáté s nimi letos jako hlavní vedoucí vyrazila na tábor do Otaslavic.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení