Rozhodnutí parlamentu se nelíbí místostarostovi Černovic Ladislavu Kotíkovi. „Právě způsob přerozdělování peněz přímo hazardními firmami byl terčem největší kritiky. Přesto v trochu upravené podobě zůstal. A my přijdeme o potřebné peníze. Sice nemáme přesná čísla, ale podle odhadů ztratíme půl milionu korun,“ upozornil Kotík. Půl milionu je přitom více než dvě třetiny letošních investic třeba na opravu chodníků v Černovicích.

Podobný problém mají i v Králově Poli. „Se schválením zákona jsme počítali. Takže i s penězi v rozpočtu pro příští rok. Ten teď bude potřeba upravit,“ uvedl místostarosta Daniel Valenta.

V Brně je více než čtyři a půl tisíce výherních automatů. Až doposud měly společnosti, které je provozovaly povinnost odvádět jen šest až dvacet procent svého čistého zisku na takzvaně veřejně prospěšné účely. Schválený zákon zavádí dvacetiprocentní zdanění.

Poslanci ovšem odmítli původně domluvenou variantu, kdy dvě třetiny peněz z automatů získají obce a zbytek stát. Odhlasovali rovný díl rozdělení peněz pro obce, stát i na veřejně prospěšné odvody podle uvážení té které společnosti. „Od začátku roku měly obce na odvodech z hazardu dostávat šest miliard korun. Poslanci jsou ale zjevně přesvědčení, že loterijní společnosti mají větší cit pro dobro než obecní zastupitelstva. Příjmy obcí zkrátili o tři miliardy,“ konstatoval ministr financí Miroslav Kalousek.

O kolik peněz přijdou konkrétní obce zatím ministerstvo neví. „Počítali jsme se schválením zákona v původní podobě. Takže vše teď teprve detailně propočítáváme,“ uvedl mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.

Velká ztráta

Největší ztrátu zřejmě zaznamená Brno-střed, kde je automatů nejvíce. „Konkrétní dopady zjistíme až z praxe. Každé řešení, které nevrací do obce maximálně možné množství peněz z hazardu je nešťastné,“ uvedl starosta městské části Libor Šťástka.

Krok poslanců naštval také starostu Kuřimi Draga Sukalovského. „Kromě změny přerozdělení je problém i v tom, že vypadla slova koncové zařízení z části zákona umožňující obci vybírat poplatek za každý přístroj. Očekáváme tak dlouhé pře s provozovateli o tom, zda budou platit za jeden centrální počítač, nebo za osm na něj připojených terminálů,“ bojí se Sukalovský.

Nad rozhodnutím sněmovny kroutil Ondřej Michalík ze sdružení A Kluby ČR, které se stará o závislé. „Peníze na prospěšné účely ještě nedostalo ani jedno sdružení pečující o výtvory loterijních společností. Tedy o závislé. Přitom právě na podobné účely mají podle nás povinné odvody jít. Jenže podnikatelé mají dobře spočítáno, že když peníze dají do sportu, dostanou tak reklamu. My jim ji neuděláme, třeba na Kajot Kluby se přejmenovávat nebudeme,“ řekl Michalík.

Dodal, že počet závislých na hracích automatech roste. „Od začátku roku máme jednašedesát nových klientů,“ řekl Michalík.

Naopak starostka Brna-severu Sabina Tomíšková nevidí problém. „Odhlasovali jsme plošný zákaz automatů. Do tří let tu žádný nebude. Takže se stejně bez peněz z nich musíme obejít,“ upozornila Tomíšková. Podobné vyhlášky už odkývla většina brněnských městských částí a v prosinci je posvětí i magistrát.

Podobně se vyjádřil i jeden z provozovatelů menších heren, který si nepřál být jmenován. „Je mi vcelku jedno, kdo peníze z automatů dostane. Brno nyní herny zakazuje, takže radnice mají asi peněz dost,“ uvedl. Podobné vyhlášky skutečně už schválila většina brněnských městských částí a v prosinci je posvětí i magistrát.

ROZHOVOR S LIBOREM ŠŤÁSTKOU ČTĚTE V SOBOTNÍM VYDÁNÍ BRNĚNSKÉHO DENÍKU ROVNOST