VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V Domě umění vystavovali Němci zbraně

BRNO - Dům umění města Brna je jednou z nejprestižnějších výstavních síní v kraji.

11.6.2007
SDÍLEJ:

Brněnský Dům umění.Foto: DENÍK/Jiří Salik Sláma

Jeho původní tvář, kterou mu dlouhá léta dávala německy hovořící kulturní elita, setřely spojenecké bomby a poválečné nadšení.

Dům umění postavil v roce 1910 architekt Heinrich Ried jako „Dům umění císaře Franze Josefa“ ve stylu takzvané vídeňské secese. Jeho projekt zvítězil v národní německé soutěži a dobová kritika jej dobře přijala.

„Tehdy to byl jediný prostor přímo určený k pořádání uměleckých výstav. Ostatní v Brně vznikly až jako přestavby jiných objektů,“ vysvětlil historik architektury Jindřich Chatrný.

Podle některých odborníků byl ale sloh, v němž výstavní dům Heinrich Ried postavil, už ve své době přežitý. „Těžiště secesního stavitelství se od roku 1906 mezi progresivními architekty přesouvalo k jasným čistým plochám. Například v roce 1908 přišel vynikající architekt Josef Gočár s mimořádně strohým pojetím secese a o několik let později začal jeho žák Pavel Janák s českým kubismem. Proti nim vypadal Dům umění zastarale,“ myslí si historik architektury Jakub Potůček. Současně dodává, že jen o několik let později se zrodil funkcionalismus.

Během války se v domě vystavovaly spíše předměty, které múzy umlčují – tedy zbraně. „Hned po porážce u Stalingradu, kterou Němci prezentovali jako vítězství, se v budově konala výstava německých i ukořistěných ruských zbraní,“ vzpomíná znalec brněnské historie Radovan Poděl.

Neporušenou vizáž si dům udržel jen do roku 1945. „Stál jsem na rohu ulic Vlhká a Cejl ve chvíli, kdy na město dopadly bomby. Zásahy dostala budova divadla i objekt magistrátu, kde bylo tehdy celní ředitelství. Bomba pak padla i na Dům umění a poničila ho,“ řekl Poděl.

Přestavba poškozeného objektu byla v roce 1946 svěřena architektu Bohuslavu Fuchsovi. Podle odborníků ale nedopadla moc dobře. „Fuchs je skvělý architekt, ale v rámci celého jeho díla to není právě povedená stavba. Ale to je dáno spíše dobou vzniku a omezenými možnostmi,“ myslí si historik Potůček.

Dům umění čekají v příštích letech další změny.

„Plánovaná rekonstrukce půjde pořádně do hloubky. Kdybychom v domě udělali pouze kosmetické úpravy na fasádě, bylo by to vyhazování peněz oknem. Musíme toho spoustu opravit,“ řekl architekt Petr Hrůša, který obnovu povede.

11.6.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Kometa mlčela i po mstě Pöpperleho, na Spartě padla 0:4

Ilustrační foto.
1

Kordis chystá elektronické jízdné pro celou jižní Moravu. Nejdřív už příští rok

Divoká bitka. Před nádražím se poprala desítka lidí, měli i teleskopické obušky

Brno - Teleskopické obušky, dva lehce zranění mladíci a dva v policejní cele. Rvačku asi deseti lidí, ke které došlo na brněnském hlavním nádraží, šetří od pátečního večera policisté.

Verbíři se protančili na mezinárodní festival

Moravské Knínice /REPORTÁŽ/ – Co se stalo kdysi, v tem strážnickém lesi, zpívá dvojice vystupujících verbířů v doprovodu cimbálové muziky a sokolovna plná lidí v tichosti sleduje, jakými kroky ji o chvilku později překvapí dva mladí muži, jak píseň i jejich kroj napovídá, původem ze Strážnice. Ti vystupují na Soutěži o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku, kterou pořádá v sobotu večer soubor Kyničan z Moravských Knínic.

První sex, sebepoškozování, jmenuje nejčastější dotazy dětí vedoucí linky důvěry

Brno - Zhruba šest set dětí loni na jižní Moravě uteklo z domu. Nejčastěji se jedná o mladistvé z výchovných ústavů a dětských domovů. Obrátit se se svými problémy mohou třeba na brněnskou Modrou linku důvěry.

V brněnské spalovně shoří odpad od tří milionů lidí. Po rozšíření o třetí kotel

Brno - Odpadky z celé Moravy ohřejí vodu na sprchování Brňanům. Představitelé brněnské spalovny se totiž chystají o polovinu zvýšit množství zlikvidovaného komunálního odpadu, který zařízení mění na teplo a elektrický proud. O navážení odpadu jednají s obcemi v sousedních krajích i v Moravskoslezském kraji.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies