Představě hradu jako říšského manského sídla se musela přizpůsobit „fádní“ realita. Pro barokně přestavěnou pevnost přichystali němečtí architekti návrat ke gotické minulosti, okořeněné romantickými představami a nacistickými ideály.

„Přestavby začaly na Špilberku v roce 1939 a trvaly dva roky. Změny zasáhly především kapli, která byla postavena v roce 1693 a zasvěcena nejsvětější Trojici. O šedesát let později v ní byl prolomený výklenek, takzvaná Trenckova kaple. Ta byla postavena z pozůstalosti barona Františka Trencka, plukovníka pandurů. Ten na Špilberku dožil ve vězení,“ uvedla historička z Muzea města Brna Dagmar Baumannová.

Přestavby navrhl německý architekt K. F. Kühn. Změny postihly československá kasárna, která v té době na Špilberku ještě fungovala. Byla změněna tak, aby odpovídala duchu rytířské falce a stala se vzorovými ubikacemi wehrmachtu. Na přestavby ale doplatila hlavně kaple. „Ta se změnila ve vojenskou slavnostní síň, která měla připomínat padlé německé vojáky.

Křesťanskou symboliku nahradila nacistická. Místo oltáře umístili stavitelé žulový sokl s hákovým křížem a místo oltářního obrazu přibyla kamenná orlice,“ řekla Baumannová. Když v srpnu 1941 přebírala německá armáda opravený hrad, byla kaple změněná. Podle odborníků byly zásahy do sakrálních míst u nacistů obvyklé. I když v případě Špilberku nešlo o klasickou pohanskou svatyni, ale „pouze“ o pamětní místo na hrdiny, musely symboly křesťanství pryč.

„Ti lidé měli ke křesťanství averzi. To je náboženství, které prosazuje rovnost mezi lidmi a vyzdvihování slabých. Naopak nacismus je z principu založený na nerovnosti lidí a nadřazenosti ras. To se nesnese,“ vysvětlil Aleš Chalupa z brněnského ústavu religionistiky. Po válce byla orlice přetřena černou barvou a v padesátých letech osekána. Žulový sokl s hákovým křížem se ale dodnes dochoval a je k vidění.