VYBERTE SI REGION

Na diváky v divadle shlížela antika

BRNO - Srdcem každého divadla je opona. Ta na diváka shlíží ze scény ještě předtím, než na jeviště vstoupí herci a budou jej rozesmávat nebo rozplakávat.

14.5.2007
SDÍLEJ:

Původní opona - gobelín - Mahenova divadlaFoto: Archiv

A shlíží dolů i poté, co všechny příběhy zmizí se zhasnutím světel. Rozsáhlá a bohatě zdobená opona se však v brněnském Mahenově divadle nedochovala a nahradila ji její železná verze. Opona se stala svědkem všech zásadních proměn divadla.

„Mahenovo divadlo se původně jmenovalo Německé městské divadlo a hrálo se v něm výhradně německy. Brno bylo totiž všeobecně považováno za jakési předměstí Vídně,“ vysvětlila archivářka a historička Mahenova divadla Jitka Nováková.

České divadlo na rozdíl od německého nikdo nepodporoval a muselo se těžce prosazovat. „Nakonec se karta obrátila a po vzniku Československa se scéna proměnila na české kulturní centrum,“ vysvětlila Nováková.

Oponu navrhl vídeňský malíř Franz Lefler. „Nechal ji pak v podobě gobelínu zhotovit ve Vídni. Opona měla široce zdobený okraj, takzvanou borduru, a v jejím středu se nacházela rozsáhlá figurální kompozice,“ popsala zaniklou oponu ve své odborné práci o výmalbě divadla tehdejší studentka dějin umění Markéta Balvanová.

Franz Lefler se narodil v německém Langenbrücku v roce 1831 a studoval malířství v Praze a ve Vídni. Zemřel v roce 1889 a má hrob ve Wiesenbachu.

Na oponě je středem kompozice múza držící lyru. Po jejích bocích stojí s maskami komedie a tragédie takzvaní putti. Tyto děti tradičně doplňovaly rozsáhlá malířská díla v rolích „asistentů“ hlavního výjevu.

„Tento styl je typický pro výzdobu divadel v celé rakousko-uherské monarchii a dal by se nazvat jakousi neorenesancí, protože se otevřeně hlásil k jejím tradicím. A renesance se stejně odkazovala na antiku. Je to příklad opakování tradičních motivů,“ potvrdil Petr Spielmann z VUT Brno.

Symbolické jsou na oponě i další postavy. Putti s tragickou maskou se obrací na slepého krále Oidipa, Antigonu a alegorii postav Smutek a Obtíže. Naopak putti vlevo se směje na múzy, satyra a hudebníka. Navrhnout podobný komplikovaný výjev je prý obtížné.

„Tak velký obraz musí mít dobrý rytmus, musí prostě dobře sedět. To se nedá naskicovat v malém a pak to jen zvětšit. Musí se udělat kartonová kopie jedna k jedné a zjistit, zda obraz působí dobře. A dobré zasazení opony do architektury – to je problém sám o sobě,“ řekl malíř Petr Kvíčala, který se podílel třeba na rekonstrukci brněnské Reduty.

Leflerovy obrazy dnes nabízejí prestižní aukční síně umění Christie’s v New Yorku a Sotheby’s v Londýně.

14.5.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Na Orlí v nákupní galerii vyrostl Strom splněných přání

Brno – Malá Rozálie z Domova svaté Markéty pro matky a děti v tísni si přeje letos k Vánocům mluvícího medvídka. Splnit přání jí a dalším třiašedesáti dětem z tohoto domova mohou zájemci prostřednictvím Stromu splněných přání v Obchodní Galerii Orlí. „Lidé, kteří přicházejí do galerie, mohou přáníčko ze stromu vzít a zakoupit na jeho základě dárky dětem z rodin, které si je nemohou dovolit. Dárky pak přinesou zpět pod stromeček," uvedla vedoucí domova Monika Žewucká.

Sjezdovka u přehrady: pozemek stále chybí

Brno - Lyžařská sjezdovka snadno dostupná z Brna a sportovní vyžití pro děti a mládež versus snaha zachovat lesní porost v už tak přetížené rekreační oblasti v době boje se suchem. Podnikatel Pavel Trčala plánující vybudovat lyžařský areál na kopci Chochola nad Roklí u Brněnské přehrady a majitel pozemku Lesy České republiky ani více než rok od představení záměru nenašli společnou řeč. Brňané se tak sjezdovky u přehrady zatím nedočkají. Trčala se snaží získat podporu Brna i kraje.

Řidiči budou muset přibrzdit. Do dvou let v Brně přibudou radary

Brno – Nohu z plynového pedálu budou muset už možná v příštím roce sundat řidiči v Brně. Ani ne měsíc po odstranění radarů z opravovaného úseku dálnice D1 mezi Ostrovačicemi a Kývalkou se už diskutuje o novém úsekovém měření přímo v Brně. „Nechali jsme si zpracovat průzkum z testovacího měření v několika lokalitách ve městě. Obecně z deseti řidičů tři neví, co jsou pravidla silničního provozu, nebo je nehodlají respektovat," popsal důvody, proč o úsekovém měření město uvažuje, vedoucí brněnského odboru dopravy Vladimír Bielko.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies