VYBERTE SI REGION

Hnutí Duha: brněnští ekologové slaví 20 let

Brno – Už dvě desetiletí bojují za zelenější svět. Tak by se s nadsázkou dalo popsat Hnutí Duha, které letos slaví dvacetileté výročí. V roce 1989, měsíc před sametovou revolucí, se v Brně sešli Jakub Patočka a Jan Beránek a založili jednu z nejvlivnějších a nejznámějších ekologických organizací v Česku.

23.12.2009
SDÍLEJ:

Ilustrační fotografie.Foto: DENÍK/Petra Hámová

Hnutí Duha vzniklo jako jedna z prvních ekoorganizací u nás. Nejstarší však není. „Třeba Český svaz ochránců přírody existuje už někdy od sedmdesátých let. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let se navíc objevilo několik dalších organizací. Některé zanikly, jiné se drží dodnes, třeba Zelený kruh,“ uvedl programový ředitel Hnutí Duha Vojtěch Kotecký. Podle něj volal po vzniku ekologických sdružení stav životního prostředí, který byl tehdy mnohem horší než dnes.

Významné zákony

Hnutí Duha si mezi ostatními institucemi brzy vydobylo významnou pozici a rozšířilo se z Brna i do dalších měst. A pak následovaly i první úspěchy. Jeden z nejdůležitějších za celé dvě dekády přišel v roce 1993. „Tehdy jsme připravili a prosadili zákon o ochraně ozonové vrstvy. Byl to vůbec první takový zákon v Česku,“ pochlubil se Kotecký.

Hnutí povzbuzeno úspěchem se za čistší životní prostředí bilo dál. „Za velké úspěchy považuji i přijetí zákona o obnovitelných zdrojích, který nastartoval investice do zelené energetiky, nebo takzvaný formální národní lesnický program. To je široká dohoda státních lesů, mysliveckých sdružení, dřevařů a nás, jak oživit české lesy. Začali jsme s tím asi před dvěma lety,“ dodal Kotecký.

Duhou od jejího vzniku prošlo několik významných lidí. Jedním z nich byl i Martin Ander, současný náměstek brněnského primátora za Stranu zelených. V letech 2003 až 2006 hnutí šéfoval. „Pomáhal jsem jim však už od roku 1993, když jsem ještě v Brně studoval. Hnalo mě k tomu právě to, že to byla jedna z nejvýznamnějších ekologických organizací u nás a stále ještě je,“ řekl Ander.

Vliv Duhy podle něj vychází hlavně z její koncepce. „To, co prosazují, nejsou nesmysly, ale dobře promyšlené realistické věci. Řada lidí, kteří tam působí, patří ve svém oboru k největším odborníkům. A další důležitá věc je to, že mají širokou základnu podporovatelů, kteří jim pravidelně přispívají drobnou částkou. Díky tomu nejsou plně závislí na dotacích a sponzorech jako jiné organizace,“ zdůraznil Ander.

Ne všichni ale Hnutí Duha přijímají tak pozitivně. „Podle mého názoru je to společnost amatérů, převážně posluchačů genderu a environmentálních studií, kteří se rozhodli, že zachrání svět, a nevědí, jak na to,“ myslí si studentka Mária Slovíková, která má s hnutím osobní zkušenost. Spolupracovala s ním kvůli svému školnímu projektu.

Přílišné zásluhy tak organizaci nepřipisuje. „V jejich společnosti existuje i pár lidí, kteří vědí, o čem mluví, ale ostatní o ekologických problémech nemají ani páru. Ale snaha je to hezká. Musíme je za to zachraňování světa hodně chválit, jinak by si našli jiný koníček. A to by potom mohl být celospolečenský problém,“ dodala Slovíková.

Významné události dvacetileté historie Hnutí Duha.

Více biopotravin

Ředitel hnutí Kotecký vidí přesto budoucnost optimisticky. „Máme teď rozpracované dvě věci. Jedna z nich je zákon, který stanoví přesné tempo snižování exhalací o dvě procenta ročně. Tady jsme se inspirovali ve Velké Británii, kde to navrhla přímo vláda. Podpořily to všechny hlavní politické strany, a dokonce i průmyslníci, protože pochopili, že je to důležité,“ řekl Kotecký.

Druhá věc, které se teď hnutí věnuje, jsou opatření ke zlepšení života. „Znamená to více biopotravin, víc českého zemědělství nebo nový zákon o odpadech, který lidem usnadní třídění,“ popsal snahy organizace Kotecký.

Spoluzakladatel Hnutí Duha Jakub Patočka vzpomíná na začátky instituce a říká:

Lidé nám fandili mnohem více

ROZHOVOR – Hnutí Duha, které je dnes nejvlivnější ekologickou organizací v Česku, začínalo v Brně jako malá skupina. Směr jí dali Jakub Patočka a Jan Beránek, pozdější předsedové Strany zelených. „Naším vzorem byli Greenpeace,“ zavzpomínal Patočka.

Proč jste se s Janem Beránkem rozhodli hnutí založit?
Nezamlouvaly se nám ekologické organizace, které v té době existovaly. Připadaly nám příliš byrokratické a málo radikální.

Jak vás napadlo jméno Hnutí Duha?
Naším vzorem tehdy byli Greenpeace a jejich slavná loď se jmenovala Duhový bojovník. Duha je od pradávna jak v křesťanství, tak ve starších mytologiích symbolem naděje.

Jaká byla situace tenkrát v období pádu režimu, měli lidé nějaké povědomí o ekologii?
Krátce po listopadu se k nám hlásili a bylo jich dost. Doba tehdy přála veřejné angažovanosti daleko víc než teď. Na nepochopení a ignoranci jsme ale samozřejmě naráželi, i když dnes je to určitě o mnoho horší.

Proč jste nakonec Duhu opustil?
Dostal jsem nabídku řídit Literární noviny. Připadalo mi tehdy, že dobré noviny česká společnost potřebuje snad ještě víc než ekologické hnutí, navíc jsem byl po deseti letech práce na jednom místě unavený. Měl jsem strach, že propadnu stereotypům.

Co si myslíte o jiných ekologických organizacích? Třeba o Nesehnutí nebo Veronice?
Nesehnutí vzešlo z Duhy, jeho zakladatelé ale chtěli určité věci dělat jinak. Je to sympatická organizace. A Veronica, taky moc sympatická, je ještě starší než Duha, vznikla z Českého svazu ochránců přírody. Orientuje se ale hlavně na poradenství. Ani jedna z nich ale jistě tak vlivná jako Duha není.

Kraj je baštou ochránců přírody

Jižní Morava – Hnutí Duha, Nesehnutí, Veronica. Vlivné organizace zaměřené na ekologii a ochranu přírody mají na jižní Moravě výborné podmínky pro svou práci. Také proto možná všechny vznikly v Brně. Silnou pozici má ve městě i Strana zelených. Kromě výsledků voleb o tom svědčí i fakt, že předseda i místopředseda pocházejí z Brna.

Zelenou sílu v kraji vnímá i politolog Lubomír Kopeček. „Ekologická scéna je silná ve velkých městech, jako je Praha nebo Brno, kde žije mnoho lidí s podobnými zájmy. Brno je navíc univerzitní město, a to je pro ekologii silná živná půda. Je tu navíc několik významných osobností, které dokáží přitáhnout aktivisty,“ myslí si Kopeček.

Mezi ty nejvýraznější podle něj patří zakladatelé Hnutí Duha Jakub Patočka a Jan Beránek. „Nejde však jen o ně. Ekologická scéna je tu dost pestrá, od Brontosauru po Greenpeace, a žije tu hodně lidí, pro které je ochrana životního prostředí důležitá,“ dodal Kopeček.

Souhlasí s ním i náměstek brněnského primátora a místopředseda Strany zelených Martin Ander. „Brno je univerzitní město. To je jeden z nejdůležitějších důvodů, proč se tu lidé zajímají o trochu jiná témata než jinde. Nejde jen o ekologii, začalo tu třeba disidentské hnutí v osmdesátých letech, dříve než v Praze,“ podotkl Ander.

Jižní Morava je podle něj specifická ještě jinak. „Organizace jsou vůči sobě vzájemně otevřené a tolerantní. To nebývá úplně běžné a třeba v Praze to tak rozhodně není,“ upozornil Ander.
Brněnské organizace tak vedle sebe žijí bez větších problémů. „Veronica je základní článek Českého svazu ochránců přírody, zaměřuje se na trochu jiné věci než třeba Nesehnutí nebo Hnutí Duha. I díky tomu se dobře doplňují,“ doplnil Ander.

Znáte Hnutí Duha? Víte, čím se zabývá?

Pavel Šanca
29 let informatik, Brno
Ten název znám. Určitě se zabývají ekologií, ale konkrétní problémy, které teď třeba řeší, nevím. Mám k nim ale jednoznačně pozitivní vztah, fandím občanské společnosti, která se stará o svou zemi. Rozhodně je nepovažuji za ekoteroristy nebo něco podobného.

Kamila Doležalová
24 let studentka, Rohatec
Hnutí Duha mi říká jen velmi málo. Snad jsem někdy o nich slyšela v souvislosti s nějakou ekologickou protestní akcí. Netuším ovšem, čím konkrétně se zabývá. Musím přiznat, že se o ekologii příliš nezajímám. I když na druhou stranu třeba doma odpad třídím.

Šárka Tomanová
32 let vedoucí, Brno
Znám ten název, ale nevím do hloubky, čím se zabývají. Je to nějaká ekologická organizace, konkrétní věci si ale nevybavím. Myslím si, že je dobře, že podobné organizace jsou, díky nim se nad problémy někdo zamyslí a upozorní na to lidi, kteří o tom do té doby třeba nevěděli.

Lubomír Straka
30 let dělník, Břeclav
Už jsem ten název slyšel. Myslím, že se zabývají krajinnými oblastmi, ošetřováním životního prostředí, ekologií a takovými věcmi. Chválím je za jejich snahu, ale u nás zatím tyto ekologické záležitosti nefungují tak, jak by měly. Mám na mysli hlavně třídění odpadu.

Jan Přinosil
26 let student, Brno
Ano, samozřejmě že znám Hnutí Duha. Nevím úplně přesně, co konkrétně dělají, ale zabývají se ekologickými problémy, mají zájem o životní prostředí. Myslím si, že podobné organizace jsou užitečné, často vyvíjí tlak na vládu, a můžou tak spoustu věcí ovlivnit k dobrému.

Lenka Koščáková
26 let nezaměstnaná, Brno
Hnutí Duha podle jména znám. Dělá různé akce a petice proti radarům a podobně. Podle mě je to určitě prospěšné, aspoň někdo projeví názor, stará se o ekologii. Lidé třeba často ani nevědí, že se něco děje, a díky takovýmto organizacím se to právě dozvědí, a to je dobře.

Autor: Markéta Forró

23.12.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Knihkupectví Ryšavý v centru města končí. Může za to vysoký nájem

Brno – Po čtvrt století mizí z brněnského náměstí Svobody poslední rodinné knihkupectví v centru města – knihkupectví Ryšavý. Podle majitele za to může vysoký nájem. Lidé v budově naposled nakoupí knihy o Štědrém dni.

Vyrůstá u homosexuálů. Šestiletá Agnes má místo nefunkční rodiny dva tatínky

Brno – Zatím co poslanci řeší, jak co nejlépe právně uchopit problém adopcí dětí homosexuálními páry, asi tisíc dětí v České republice už u partnerů stejného pohlaví vyrůstá. V jedné takové rodině žije i šestiletá Agnes se dvěma tatínky, Martinem a Filipem, kteří jsou registrovanými partnery necelé tři roky.

Nové kanceláře pro tisíc lidí otevřeli ve Slatině. Investor už plánuje další

Brno – Další kancelářský komplex se otevřel ve čtvrtek firmám i živnostníkům v Brně. Zájemci jej najdou v městské části Slatina kousek od brněnského letiště. Nové kanceláře ve městě rostou díky nízkým nájmům.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies