VYBERTE SI REGION

Hodiny mají menší spotřebu, než se čekalo

Brno – Po třech měsících od spuštění hodin v Brně se ukázalo, že jejich měsíční spotřeba elektřiny bude o několik tisíc nižší, než se plánovalo.

21.12.2010 9
SDÍLEJ:

Hodiny na náměstí Svobody v Brně.Foto: DENÍK/Attila Racek

Nové žulové hodiny na brněnském náměstí Svobody oslavily v sobotu první tři měsíce ostrého provozu. Za tu dobu se ukázalo, že stroj má nižší spotřebu elektřiny, než se původně předpokládalo. A Brňané si na ně postupně zvykají.

Podle původních odhadů počítalo město s tím, že za elektřinu pro novou dominantu náměstí zaplatí 115 tisíc korun ročně. Tedy necelých deset tisíc měsíčně. „Po prvním čtvrt roce provozu však vychází měsíční spotřeba pouze na čtyři sta kilowatthodin, což znamená šestnáct set korun bez daně,“ vyčíslil provozně-technický ředitel Brněnských komunikací Josef Šaroun, jehož oddělení firmy má hodiny na starosti.

Rozdíl mezi odhadovanou a skutečnou spotřebou se podle něj dal čekat. „Výši záloh jsme totiž stanovili podle maximálního příkonu stroje, který se nevyužívá na sto procent,“ vysvětlil Šaroun. Cenu za elektřinu však mohou ještě zvýšit náklady na zimní vytápění hodin. „Aktuální výši záloh budeme stanovovat podle toho, jak bude spotřeba vypadat do konce roku,“ upřesnil Šaroun.

Město si zároveň pochvaluje, že s hodinami nejsou žádné technické potíže. A to ani v nynějším mrazivém počasí. „Na počátku jejich provozu pouze několikrát na krátkou dobu vypadla elektřina kvůli zkratovaným součástkám. Ty jsme proto nechali ještě v záruce vyměnit,“ popsal Šaroun. Drobné problémy nastaly také ve chvíli, kdy měly z hodin začít vypadávat speciální vánoční kuličky. I tuto závadu se však podařilo rychle napravit.

Víc škody působí vandalové, které černý obelisk inspiruje k nejrůznějším činnostem. „Řešili jsme například případ muže, který na hodiny z neznámého důvodu plival. Za své chování si vysloužil blokovou pokutu,“ uvedla mluvčí brněnských strážníků Denisa Kapitančiková. Další lidé se pokoušeli na hodiny šplhat či je chtěli využít jako plakátovací plochu. „Hodiny jsme proto každodenně kontrolovali a situace se postupně zlepšila,“ podotkl Šaroun.

Na nezvykle tvarované hodiny, které se díky předvolební politické debatě s Václavem Moravcem dostaly i do celostátního televizního vysílání, si navíc Brňané za tři měsíce provozu začali zvykat. "Negativních emocí ubývá a dostávají se k nám i pochvalné názory z jiných měst. Stroj si například pochvaloval i Jan Svěrák,“ řekl jeden z autorů hodin Petr Kameník.

O tom, že lidé k hodinám postupně nacházejí cestu, svědčí také některé zápisy v návštěvní knize výstavy Sejdeme se pod hodinami. Tu připravil brněnský magistrát a lidé ji mohli do konce listopadu zhlédnout v brněnském Urban centru. „Výstava byla velice obohacující. Měli by se na ni podívat všichni ti, kteří na hodiny nadávají, možná by změnili názor nebo alespoň pochopili, co na nich stálo dvanáct milionů korun,“ napsal například člověk, jehož podpis však v návštěvní knize není čitelný.

Součástí výstavy byla i anketa, ve které každý mohl městu vzkázat, jak se mu hodiny líbí. Odpovědělo na ni víc než jedenáct set lidí, vyhodnocení anketních otázek bude však magistrátu trvat zřejmě až do ledna.

S hodinami se lidé mohou blíže seznámit také prostřednictvím informačního panelu, který magistrát umístil na náměstí. Anebo si o nich nechat povykládat od lidí, kteří po Brně provádí turisty. „Připravili jsme pro ně školení, protože mnozí z nich nevěděli, jak mají hodiny lidem prezentovat a co si o nich mají myslet. Ale po semináři, na kterém se z nich naučili například odečítat čas, se z nich stali doslova zastánci tohoto díla,“ zhodnotil Kameník.

Hodiny podle něj splnily svůj účel, protože díky nim náměstí ožilo. „A že jim lidé dali různé přezdívky? To přece nevadí, alespoň se o dění na náměstí mluví,“ myslí si Kameník.

Brněnský orloj
Soutěž na nové hodiny vyhlásilo město v roce 2007.
Odborná porota vybírala z osmnácti návrhů, zvítězilo dílo Oldřicha Rujbra a Petra Kameníka připomínající obléhání Brna Švédy v roce 1645.
Černý žulový orloj začal ostrý provoz 18. září 2010.
Město za hodiny zaplatilo víc než dvanáct milionů korun.

Autor: Zuzana Taušová

21.12.2010 VSTUP DO DISKUSE 9
SDÍLEJ:
Bruslařskou dálnici na Brněnské přehradě využívají o víkendu davy lidí.
2 23

Bruslařská dálnice. Na přehradě si lidé užívali dvoukilometrového okruhu

Ilustrační foto.

Pozor. Řidičák musí na jižní Moravě vyměnit 82 tisíc lidí

Na ledě ve společném dresu. Hokejový tým tří univerzit sbírá podporu

Brno – HC Univerzita Brno. Tak by mohl znít název společného hokejového týmu hráčů z Masarykovy univerzity, Vysokého učení technického a Mendelovy univerzity. Sportovci třech největších brněnských vysokých škol by pod jednotnou barvou dresu rádi bojovali v druhé lize.

Auto skončilo v řece. Nehoda uzavřela silnici mezi Bílovicemi a Adamovem

Bílovice nad Svitavou – Silnici mezi Bílovicemi nad Svitavou a Adamovem zablokovala v sobotu odpoledne dopravní nehoda. Krátce před druhou hodinou osobní auto sjelo do příkopu a skončilo v řece. Záchranáři odvezli do nemocnice jednu ženu. Podle prvních informací nejde o vážné zranění.

Jistota školky? Nově blízko domova. Brno zavede spádové oblasti

Brno – Každé ráno vyjíždí Martina Kratochvílová z brněnské Bystrce se svou čtyřletou dcerou. „Jelikož pracuji v centru, malou dávám do školky kousek od práce. Je to pro mě pohodlnější. Když skončím, dceru vyzvednu. Kdybych ji musela vyzvedávat v Bystrci, často bych to nestíhala," přiznala matka. Po zavedení takzvaných spádových oblastí, by Kratochvílová mohla mít s umístěním dcery v centru Brna problém. Při letošním zápise si rodiče sice mateřinku vyberou podle zaměření nebo kvality. Hlavním kritériem pro přijetí ale bude místo trvalého bydliště. Brno musí spádové oblasti zavést kvůli novele z ministerstva školství.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies