VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Hodiny mají menší spotřebu, než se čekalo

Brno – Po třech měsících od spuštění hodin v Brně se ukázalo, že jejich měsíční spotřeba elektřiny bude o několik tisíc nižší, než se plánovalo.

21.12.2010 9
SDÍLEJ:

Hodiny na náměstí Svobody v Brně.Foto: DENÍK/Attila Racek

Nové žulové hodiny na brněnském náměstí Svobody oslavily v sobotu první tři měsíce ostrého provozu. Za tu dobu se ukázalo, že stroj má nižší spotřebu elektřiny, než se původně předpokládalo. A Brňané si na ně postupně zvykají.

Podle původních odhadů počítalo město s tím, že za elektřinu pro novou dominantu náměstí zaplatí 115 tisíc korun ročně. Tedy necelých deset tisíc měsíčně. „Po prvním čtvrt roce provozu však vychází měsíční spotřeba pouze na čtyři sta kilowatthodin, což znamená šestnáct set korun bez daně,“ vyčíslil provozně-technický ředitel Brněnských komunikací Josef Šaroun, jehož oddělení firmy má hodiny na starosti.

Rozdíl mezi odhadovanou a skutečnou spotřebou se podle něj dal čekat. „Výši záloh jsme totiž stanovili podle maximálního příkonu stroje, který se nevyužívá na sto procent,“ vysvětlil Šaroun. Cenu za elektřinu však mohou ještě zvýšit náklady na zimní vytápění hodin. „Aktuální výši záloh budeme stanovovat podle toho, jak bude spotřeba vypadat do konce roku,“ upřesnil Šaroun.

Město si zároveň pochvaluje, že s hodinami nejsou žádné technické potíže. A to ani v nynějším mrazivém počasí. „Na počátku jejich provozu pouze několikrát na krátkou dobu vypadla elektřina kvůli zkratovaným součástkám. Ty jsme proto nechali ještě v záruce vyměnit,“ popsal Šaroun. Drobné problémy nastaly také ve chvíli, kdy měly z hodin začít vypadávat speciální vánoční kuličky. I tuto závadu se však podařilo rychle napravit.

Víc škody působí vandalové, které černý obelisk inspiruje k nejrůznějším činnostem. „Řešili jsme například případ muže, který na hodiny z neznámého důvodu plival. Za své chování si vysloužil blokovou pokutu,“ uvedla mluvčí brněnských strážníků Denisa Kapitančiková. Další lidé se pokoušeli na hodiny šplhat či je chtěli využít jako plakátovací plochu. „Hodiny jsme proto každodenně kontrolovali a situace se postupně zlepšila,“ podotkl Šaroun.

Na nezvykle tvarované hodiny, které se díky předvolební politické debatě s Václavem Moravcem dostaly i do celostátního televizního vysílání, si navíc Brňané za tři měsíce provozu začali zvykat. "Negativních emocí ubývá a dostávají se k nám i pochvalné názory z jiných měst. Stroj si například pochvaloval i Jan Svěrák,“ řekl jeden z autorů hodin Petr Kameník.

O tom, že lidé k hodinám postupně nacházejí cestu, svědčí také některé zápisy v návštěvní knize výstavy Sejdeme se pod hodinami. Tu připravil brněnský magistrát a lidé ji mohli do konce listopadu zhlédnout v brněnském Urban centru. „Výstava byla velice obohacující. Měli by se na ni podívat všichni ti, kteří na hodiny nadávají, možná by změnili názor nebo alespoň pochopili, co na nich stálo dvanáct milionů korun,“ napsal například člověk, jehož podpis však v návštěvní knize není čitelný.

Součástí výstavy byla i anketa, ve které každý mohl městu vzkázat, jak se mu hodiny líbí. Odpovědělo na ni víc než jedenáct set lidí, vyhodnocení anketních otázek bude však magistrátu trvat zřejmě až do ledna.

S hodinami se lidé mohou blíže seznámit také prostřednictvím informačního panelu, který magistrát umístil na náměstí. Anebo si o nich nechat povykládat od lidí, kteří po Brně provádí turisty. „Připravili jsme pro ně školení, protože mnozí z nich nevěděli, jak mají hodiny lidem prezentovat a co si o nich mají myslet. Ale po semináři, na kterém se z nich naučili například odečítat čas, se z nich stali doslova zastánci tohoto díla,“ zhodnotil Kameník.

Hodiny podle něj splnily svůj účel, protože díky nim náměstí ožilo. „A že jim lidé dali různé přezdívky? To přece nevadí, alespoň se o dění na náměstí mluví,“ myslí si Kameník.

Brněnský orloj
Soutěž na nové hodiny vyhlásilo město v roce 2007.
Odborná porota vybírala z osmnácti návrhů, zvítězilo dílo Oldřicha Rujbra a Petra Kameníka připomínající obléhání Brna Švédy v roce 1645.
Černý žulový orloj začal ostrý provoz 18. září 2010.
Město za hodiny zaplatilo víc než dvanáct milionů korun.

Autor: Zuzana Taušová

21.12.2010 VSTUP DO DISKUSE 9
SDÍLEJ:
Výstava brněnského technického muzea lákala na přehlídku historických hasičských vozů, vojenských aut i starých autobusů.
22

OBRAZEM: Vrátili se v čase. Na palubě historických autobusů

Ilustrační foto.

Bojují o fotbalové hřiště. Jeho odpůrci sepsali petici

VÍME PRVNÍ

Němec se z reprezentace omluvil. Necítím se fit, říká po nedávném otřesu mozku

Brno – Titul mistra světa a k tomu dvě bronzové medaile. Tuto povedenou sbírku v hokejové reprezentaci letos Ondřej Němec nerozšíří. Obránce mistra extraligy Komety měl velkou touhu posílit národní tým pro květnové mistrovství světa ve Francii a Německu, ale zdraví je proti.

AKTUALIZOVÁNO

Mistrovské oslavy v Brně: hokejisty přivítalo 12 tisíc fanoušků, obsadili i věž

Brno /VIDEO, FOTOGALERIE/ – „Brno, miluji tě!" volal na plném Zelném trhu v centru města kouč a majitel hokejové Komety Libor Zábranský. Měl k tomu dobrý důvod, protože bez ohledu na déšť přišlo na sobotní oslavu titulu dvanáct tisíc fanoušků a na náměstí vládla euforická atmosféra připomínající zlaté okamžiky českého hokeje po výhře v Naganu. Fanoušci obsadili i nedalekou věž Staré radnice.

Akce Kulak, pak samota. I přes to trápení bych do strany nevstoupila, vypráví

Jižní Morava /ROZHOVOR/ – Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo teprve osmnáct let. Jejího otce Metoděje Hlobílka letos na konci března hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Obří beranidlo postavili na hradbách Špilberku. Pomocí dobového jeřábu

Brno /FOTOGALERIE, VIDEO/– Jako obrovští křečci se mohli cítit muži, kteří v sobotu odpoledne poháněli jeřáb při stavbě beranidla na Špilberku. Desetimetrové dřevěné součásti stroje totiž zvedali pomocí otočného kola, které rozhýbali díky vlastní chůzi v něm. Středověký jeřáb použili na zvedání dílů dobového beranidla k zatloukání pilotů. Oba stroje postavili jako součást výstavy Stavba jako Brno a návštěvníci je na hradě uvidí až do konce roku.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies